Zemědělci žádají o okamžitý zásah

Evropský mléčný sektor se nachází na pokraji krize, která ohrožuje nejen samotné prvovýrobce, ale i stabilitu potravinového řetězce a venkova. Agrární komora České republiky (AK ČR) se proto spojila se sedmnácti dalšími profesními organizacemi z deseti členských států unie a v otevřeném dopise vyzvala Evropskou komisi k neprodlenému přijetí mimořádných opatření. Hlavním požadavkem je aktivace krizové rezervy EU a stabilizace trhu, na kterém výkupní ceny mléka klesají pod hranici výrobních nákladů.

Krizí v sektoru mléko se první den prázdnin zabývalo nově zvolené představenstvo Agrární komory ČR. Jeho členové se shodli, že kromě tlaku na Evropskou komisi je nutné jednat i s českou vládou. Podpořili požadavek Ministerstva zemědělství na navýšení rozpočtu národních dotací, které by českým producentům pomohly překlenout nejtěžší období a zachovat zaměstnanost na venkově i potravinovou bezpečnost státu. Řešení se však nesmí dostat do fáze, kdy mezi sebou budou členské země v řešení problému soupeřit vzhledem k síle svých národních rozpočtů.

Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu se výkupní ceny pro zemědělce v květnu propadly meziročně téměř o čtvrtinu. Situace proto začíná vykazovat známky hluboké nerovnováhy, zatímco spotřebitelé v supermarketech mohou v rámci akčních nabídek pořídit litr mléka i za méně než deset korun, pro zemědělce se tato situace stává likvidační.

Producenti totiž čelí vysokým nákladům na energie, pohonné hmoty, krmiva, mzdy i nezbytnou veterinární péči, současná cenová úroveň na trhu tyto náklady však dlouhodobě nepokrývá. „Unie po zemědělcích oprávněně požaduje, aby zajišťovali potravinovou bezpečnost a odolnost venkova. Pokud ale producenti dlouhodobě prodávají pod ekonomicky udržitelnou úrovní, nemůže tento systém fungovat,“ upozornil na tiskové konferenci po zasedání představenstva prezident komory Jan Doležal. Podle něj je nutné, aby komise zasáhla dříve, než dojde k nevratným škodám v celém sektoru.

Představitelé komory uvedli, že nejde o běžný tržní výkyv. „Tento vývoj může během několika měsíců zásadně ovlivnit ekonomiku řady mléčných farem,“ varoval viceprezident AK ČR Leoš Říha. Propad cen pod udržitelnou úroveň podle něj omezuje schopnost podniků investovat do modernizace a budoucnosti, což v důsledku oslabuje konkurenceschopnost celého evropského zemědělství.

Společná výzva osmnácti organizací obsahuje konkrétní body, které by měly trh stabilizovat. Signatáři například žádají aktivaci krizové zemědělské rezervy EU, otevření podpory pro soukromé skladování vybraných mléčných výrobků, což by pomohlo stáhnout přebytky z trhu, či větší flexibilitu pro státy při poskytování cílené národní podpory.

Cílem těchto kroků je zabránit masivnímu uzavírání chovů. Viceprezident AK ČR Ivo Kasal, který sám vede rodinnou farmu, upozornil, že každý chov, který výrobu ukončí, ji obnoví jen velmi obtížně. „Chov dojnic je kapitálově i pracovně náročný. Při současných cenách se jen těžko financuje obnova stád nebo mzdy zaměstnanců,“ dodal.

Krize se však neomezuje pouze na zemědělce. Podle Pavla Šrámka, předsedy Krajské agrární komory Plzeň a jednatele podniku Milknatur, dopadá situace i na mlékárenský průmysl. Stabilní zpracování jogurtů, kefírů a dalších výrobků je závislé na ekonomické jistotě prvovýrobců. Pokud farmy skončí, pocítí nedostatek suroviny i zpracovatelé a v konečném důsledku i spotřebitelé s ohledem na nižší dostupnost lokálních potravin.*