Evropská unie vyplatila vloni kolem 55 miliard eur, což je asi 1,4 bilionu korun. Příjemci podpory však nebyli jen rolníci a mlékárny, ale i věznice, sportovní kluby a církve. Vyplývá to z vyhodnocení údajů o příjemcích dotací, které musí zveřejnit každá členská země EU.
Z loňských 55 miliard eur zemědělských dotací vyplacených Evropskou unií směřovalo například do Německa téměř 7,5 miliardy eur. Mezi příjemci sice byli rolníci a mlékárna Nordmilch, ale i ti, kteří nemají se zemědělstvím nic společného.
Evropská unie podpořila ze zemědělských dotací například věznici Niederschönenfeld v Bavorsku. V roce 2009 získala téměř 45 000 eur. Dalších asi dvanáct německých věznic vyinkasovalo dohromady přes 315 000 eur.
Ze zemědělských dotací čerpaly nejen věznice, ale i církve. Katolická zařízení obdržela zemědělské dotace ve výši nejméně 1,8 milionu eur, protestantská nejméně 2,3 milionu. Peníze šly církevním obcím, nadacím, klášterům a dokonce i mateřským školkám. Nejvyšší jednotlivou dotaci, bezmála 234 .000 eur, dostala evangelická farnost Bützov v Meklenbursku-Předním Pomořansku.
Dále to byly sportovní svazy, které odčerpaly část peněz Evropské unie. Mezi příjemci v Německu byly tři golfové kluby, jeden svaz bezmotorového létání a jedna surfařská škola u Baltského moře.
Při nahlédnutí k jiným členským státům unie se nabízí podobný obrázek. Největší díl dotací připadá zemědělským a potravinářským koncernům a velkým pozemkovým vlastníkům, tedy nikoli drobným rolníkům. Největší sumy připadly francouzskému zemědělskému gigantu Tereos (178 milionů eur) a společnosti Saint Louis Sucre (144 milionů eur).
Po celé Evropě se vyskytuje i bezpočet pochybných příjemců. Ve Švédsku prý dostali zemědělské dotace dva století rolníci, kteří zemřeli. V Dánsku vyinkasoval peníze biliárový klub (na pivo a nealkoholické nápoje) a spolek harmonikářů. V Nizozemsku si zemědělskými dotacemi pomohly rychlobruslařský stadion, amsterdamské letiště Schiphol a amatérský fotbalový klub Sint Maarten.
Z toho vyplývá, že je třeba podnítit veřejnou debatu k reformě společné zemědělské politiky po roce 2013, nutný je tlak na transparentnost. Přestože jsou povinny zveřejňovat úplné údaje, Francie, Řecko, Kypr, Itálie a Portugalsko je dodaly jen částečně. Británie pak rovnou všechna data zadržela až do parlamentních voleb.