10.12.2010 | 07:12
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zemědělské poradenství podle Evropy

Přistoupením České republiky do Evropské unie jsme se mimo jiné zavázali, že zajistíme poradenský systém pro zemědělskou praxi. Ten sice existuje, ale služby akreditovaných poradců zemědělci příliš nevyužívají.

Evropské unii jde zejména o přenos informací, zákonných požadavků a jejich praktických aplikací na hospodaření shrnutých do podmínek tzv. křížové shody – cross compliance, pravidel správné zemědělské praxe, požadavků environmentálních i těch, které musí splňovat ekologičtí zemědělci. Jde zejména o SMR – Statutory Management Requirements – zákonné požadavky, GAEC – Good Agricultural and Environmental Conditions, AEO – agroenvironmentální opatření atd.).
V současné době se jedná o aplikaci 18 směrnic a nařízení Evropské unie, z nichž je v platnosti prvních osm, požadavky na GAEC (deset v roce 2009 a 11 v roce 2010), dvě platná opatření v AEO, devět podopatření k trvalým travním porostům a tři podopatření k péči o krajinu.
Česká republika má zájem využít při poradenské činnosti poradců v oblasti bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí, ochrany přírody a krajiny, ochrany vod atd. To představuje aplikovat v praxi 350 zákonů a vyhlášek platných k 31. prosinci 2009.
Zodpovědnost za realizaci poradenského systému v zemědělství má ministerstvo zemědělství  (MZe) a metodicky řídí celý systém Ústav zemědělských a ekonomických informací. Systém doznal v průběhu let řadu změn, a to jak pro zemědělství jako takové, tak i pro poradce, kteří by se měli touto činností živit. Metodická pomůcka k praktické činnosti poradce na farmě obsahuje z oblasti cross compliance celkem 2450 kontrolovaných požadavků a pomůcka k bezpečnosti práce 1350 kontrolovaných otázek. To jsou základní administrativně-technické požadavky na práci poradce.

Peníze leží ladem

Na čerpání dotačních prostředků na poradenskou činnost bylo od roku 2007 do roku 2013 vyčleněno 315 tisíc korun na zemědělce (žadatele o dotaci na plochu), což představuje ročně celkem 80 milionů korun. Tyto prostředky činí 80 procent tzv. uznatelných nákladů na poradenskou činnost. V roce 2007 se činnost poradců vůbec nedotovala. Z podkladů ministerstva vyplývá, že čerpání těchto dotačních prostředků nedosahuje ani 50 procent možné výše. Například v loňském roce šlo na dotace na poradenství pouze 34,027 milionu korun (viz Zelená zpráva MZe za rok 2009). To znamená, že v současné době zbývá na dotovanou poradenskou činnost více než 160 milionů korun. Pro letošní rok byla zvýšena uznatelná částka pro přidělení dotace pro zemědělce na 50 tisíc korun a byla zachována výše dotace 80 procent, tedy 40 tisíc korun na jednoho žadatele.

Potřebuje praxe poradce?

Jaká je tedy poradenská praxe? Jsou poradci potřební pro zemědělskou praxi? Jsou potřební vůbec, nebo budeme jenom formálně plnit požadavky Evropské unie na poradenství, k nimž jsme se zavázali, a budeme neefektivně čerpat finanční prostředky?
Zemědělský poradce musí umět na farmě nebo v zemědělském podniku svou činností zajistit, aby provoz vyhověl všem zákonným požadavkům, podmínkám správné zemědělské praxe, environmentálním požadavkům atd., při jejichž nesplnění hrozí ztráta dotací. Jaký je stav našich provozů, nemusíme široce rozebírat. Ochrana vod, nakládání s ropnými látkami a s chemickými ochrannými prostředky, skladování těchto přípravků, obalů od nich a hnojiv – to jsou jen střípky mozaiky, kterou musí poradce ve spolupráci se zemědělcem poskládat. Šířka záběru činností poradce je obrovská – od nejjednodušších kroků – evidence, archivace – přes nakládání a manipulaci s materiálem, skladování, stav stájí, dopravních prostředků a dopravní obslužnosti až po vlastní strukturu výroby, její optimalizaci a změnu, zpracování produktů, výrobu krmiv, návrh technologie, rozšíření nebo naopak zúžení výroby, návrh její diverzifikace, změny ve struktuře stáda, hledání kritických míst v chovu zvířat, v jejich výživě i skladbě krmiv. Multioborové zemědělství zahrnuje od pěstování rostlin přes živočišnou výrobu vše až po zpracování zemědělských surovin, výrobu potravin a krmiv a dále také třeba obnovitelné zdroje elektrické energie a tepla. Správný poradce začíná svoji práci ještě před vstupem na farmu a končí v posledním koutě, kam farmář nebo majitel léta nepřišel. Poradce hledá ve smyslu etického kodexu společně se zemědělcem nejvhodnější řešení, navrhuje nápravu a změny současného stavu. Ukazuje zemědělci kritická místa podnikání, která ho ohrožují nejen po stránce legislativní a dotační, ale i po stránce věcné a která ho stojí nebo mohou stát velké peníze.

Šetří peníze
 
Příklady výsledků naší práce jsou někdy více, někdy méně úspěšné. Pokud mohu být trochu konkrétnější, máme za sebou velmi zdařilé projekty ve změně struktury výroby, a to jak v rostlinné, tak živočišné. Podařilo se nám dovést do konce některé projekty, kdy jsme zemědělské společnosti v hodině dvanácté zachránili před podvody s předraženými projekty, navrhli jiné technické řešení, jiné dodavatele. Ukázali jsme zájemcům z provozů některé technické novinky. Pomohli jsme zemědělcům získat dotace a realizovat řadu velkých i malých projektů. Na druhou stranu se nepodařilo, a to již před řadou let, některé dobré projekty uskutečnit a dnes jsou tyto podniky nebo farmy vysloveně před krachem. Etický kodex nám ani nedovoluje být konkrétnější, ale jen na ukázku – pouze dobře zpracovaným výběrovým řízením jsme letos uspořili v jednom případě na výstavbě bioplynové stanice investorovi 34 milionů korun.

Podceňovaná bezpečnost práce

Někdy jde na farmě doslova i o život. Často se setkáváme s otevřenými a nezabezpečenými vysokonapěťovými rozváděči pod proudem. Nacházíme atypické stroje a zařízení, neschválené nebo tzv. vyřazené jeřáby, zvedací zařízení, výtahy, stavby, které neexistují, nezabezpečené jímky bez vík a volně přístupné. Vůbec bezpečnost práce je v mnoha zemědělských provozech popelkou. Vždy potom záleží na konkrétních lidech, jak se k výsledku práce poradce postaví, zda a jak chtějí problém řešit.

Přístup zemědělců

Přístup zemědělců k poradcům je velmi rozdílný. Někteří konstruktivně spolupracují a snaží se maximálně jeho služeb využít. Jiní založí protokol nebo jiný výstup do šuplete, a tím mají tzv. problém vyřešený. Jsou také zemědělci, kteří zjištění poradce považují za degradaci svojí práce a poškození svého jména nebo svého podniku či farmy.
Od okamžiku, kdy lidé přišli na dělbu práce, začali být potřební poradci. Jednak úzce specializovaní v jednotlivých oblastech a oborech a dále poradci, kteří dokázali syntetizovat poznatky z různých oborů a využívat je komplexně ve prospěch zákazníka. Míra úzké specializace, nebo naopak komplexního řešení závisí na mnoha okolnostech a nedá se dopředu bez základních informací a průniku do dané problematiky a možnosti řešení stanovit.
Vážným problémem provázejícím české poradenství v praxi je i jistá setrvačnost, neboť v dobách minulých byly rady a porady pro zemědělce zdarma. Problém je i v tom, že dotace nerozlišuje, zda poradce poskytuje svoji práci pro farmáře s 50 hektary a 20 kusy dobytka, nebo pro podnik se 4000 hektary, rozsáhlou živočišnou výrobou, zpracováním a krmivářským provozem. A zkuste požádat ředitele velké akciové společnosti o rozumnou úplatu za poradenskou práci v jeho podniku nad rámec dotace.
Pro to, co bylo výše uvedeno, zbývá jediná rada: Každý zemědělec by měl využít poradenské služby. A protože základem poradenské činnosti musí být dobrá znalost podniku a procesů v něm, měl by každý manažer mít svého stálého poradce.

 

Klíčové informace

– Miliony korun vyčleněné na dotované poradenství leží roky ladem. 
– Zemědělci jsou stále zvyklí, že před rokem 1990 bylo poradenství zadarmo. 
– Za své služby pro malý i velký podnik dostane poradce v dotovaném systému ministerstva stejnou částku
.

 

Ing. Karel Vítek, CSc.
místopředseda Komory zemědělských poradců ČR

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down