Zemědělské podniky se podle odhadu Zemědělského svazu ČR loni propadly do ztráty v celkové výši 2,3 miliardy korun. Na jednom hektaru zemědělské půdy obhospodařovaném právnickými osobami tak podniky v průměru tratili 845 korun. Na nedávném zasedání výboru svazu ve Větrném Jeníkově to řekl jeho předseda Miroslav Jirovský.
Podle jeho slov největší propad, 2832 korun na hektar, vykázalo Plzeňsko. Následuje Jihočeský kraj, Vysočina a Jihomoravský kraj. Naopak podniky na Pardubicku na hektaru vydělaly 256 korun, v černých číslech loni skončili také zemědělci na Královéhradecku a v Moravskoslezském kraji.
Podle vedoucího odboru komunikace ministerstva zemědělství Pavla Kováře jde však zatím jen o prognózy a je třeba počkat na konečné statistické výsledky a závěry ekonomů. Jak řekl, záleží na tom, jaké položky podpor se do konečného výsledku zemědělství zařadí. Ministr zemědělství Jaroslav Palas na základě předběžného odhadu MZe koncem loňského roku uvedl, že zemědělství by mohlo skončit vyrovnaným výsledkem.
Podle Jirovského zemědělci skončili ve ztrátě již druhým rokem. Největší potíže jim však nepůsobí počasí, ale rostoucí koncentrace maloobchodu s potravinami a nekorektní obchodní praktiky zpracovatelů. „Výsledkem je, že hrubá zemědělská produkce v běžných cenách v uplynulých dvou letech poklesla o 28,3 miliardy korun, tedy o 21,8 procenta. Oba roky byla zemědělská prvovýroba ve ztrátě s nákladovou rentabilitou zhruba mínus tři procenta. Naproti tomu potravinářský průmysl již v roce 2002 zvýšil zisky zhruba o polovinu a v roce 2003 tento nárůst minimálně zopakoval. Obchodní řetězce si také udržují svoji stálou marži 18 až 20 procent. Ve ztrátě i v roce 2003 tak zůstáváme z celého potravinářského řetězce sami," zdůraznil Jirovský. Hrubá zemědělská produkce ve stálých cenách se loni meziročně snížila o osm procent na 67 miliard korun. "Z toho vyplývá, že rozměr českého zemědělství klesl na úroveň 63 procent roku 1990," dodal předseda.
Tržby za rozhodující komodity se podle svazu meziročně snížily o 9,7 procenta. Stát sice farmářům poskytl o třetinu vyšší kompenzace než v předchozím roce, přesto se příjmy podniků spadly o čtyři procenta, tedy o 3,6 miliardy korun. Největší pokles tržeb, asi o 19 procent, loni vykázala rostlinná výroba. Z prodeje řepky získali zemědělci meziročně méně o 39 procent a o 12 procent poklesly tržby za obiloviny. Podle Jirovského ceny obilí přes loňskou neúrodu stoupají pomalu. Nyní se pohybují do 4500 korun za tunu, zatímco v Evropě jsou asi o 500 korun vyšší. Tržby za živočišné produkty se loni snížily asi o pět procent, pokles nenastal pouze u jatečného skotu. Ceny za hovězí maso jsou však nízké trvale. Tržby za prasata meziročně klesly o osm procent. Za mléko loni chovatelé tržili méně o čtyři procenta, přestože jeho produkce mírně stoupla.
