Zemědělský svaz odhadl loňskou ztrátu zemědělství

Ztrátu kolem 2,5 miliardy korun odhaduje pro zemědělství v loňském roce Zemědělský svaz ČR. Růžové vyhlídky nemá ani pro letošní rok, v jehož prvním pololetí je zatím podle předseda svazu Miroslava Jirovského dramatická situace ve spoustě komodit.

„Významné je, že ve ztrátě byly v loňském roce všechny kraje v ČR a od východu na západ se tato ztráta zvyšuje,“ uvedl Jirovský, který tento posun vysvětluje dřívějším průběhem žní na Moravě. Srpnové přívalové deště proto již ve východní části republiky nenapáchaly tak velké škody, jako v západních Čechách, kde se sklízelo později. Do špatných výsledků zemědělců se promítly i povodně – odhadované škody tvořily 2,2 miliardy korun, přičemž 1,1 miliardy korun uhradil zemědělcům stát. K nepřízni počasí se přidal i propad cen (až o 9,5 procenta), posílení koruny a nárůst dovozu agrárních komodit. Výrazný propad farmářských cen podle Jirovského způsobil, že „loni ušetřil každý obyvatel ČR v průměru 1000 korun na potravinách. Dotace do zemědělství se nepromítají do mezd ani do zlepšení podnikatelských podmínek, ale do klesajících cenových úhrad.“ Zemědělství se, jak předseda uvedl, také významně podílí na růstu nezaměstnanosti. „Od roku 1993 ubývá každým rokem kolem 14 000 zaměstnanců a zhruba o 1,5 procenta klesá hrubá produkce,“ konstatoval s tím, že tento pokles se zastavil pouze v letech 2000 a 2001. V loňském roce se však obnovil a letos bude pokračovat. Tomu nasvědčuje i skutečnost, že za první tři měsíce letošního roku se farmářské ceny snížily ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 15 procent. Kvůli loni Ústavním soudem zrušenému cukernímu pořádku očekává Jirovský dodatečné snížení ceny cukrovky celkem o asi 700 až 800 milionů korun. Na nízké úrovni jsou ceny pšenice. Za nepřirozený označil letošní vývoj cen prasat: „Nebyly objektivní důvody, aby ceny takto klesaly,“ podotkl s tím, že se v únoru a v březnu porážková hmotnost prasat snižovala, což neodpovídalo převaze nabídky, která by porážkovou hmotnost naopak spíše zvedala. „Přetlak v Polsku se mediálně přenesl k nám,“ poznamenal s tím, že ve druhém kvartále je k dispozici o 102 tisíce prasat méně než v prvních třech měsících, opět tedy není pro přetlak důvod. „Na trhu jsme jen slabou silou,“ vidí příčinu Jirovský. Je tomu tak podle něj přesto, že někteří zemědělci se již sdružili do odbytových družstev. Problémy má mléčný sektor, kde narůstají každý měsíc dovozy odpovídající 10 až 12 milionům litrů mléka. Zemědělci podle Jirovského čekají, že Státní zemědělský intervenční fond konečně podpoří export 50 milionů litrů mléka, o němž rozhodl již v polovině dubna. Neexistuje závazný slib, že zemědělci opravdu budou mít dorovnané dotace na výši dohodnutou s Evropskou unií. V Maďarsku a v Polsku již tuto otázku jednoznačně řeší vládní nařízení, k podobnému kroku se podle Jirovského chystá i Slovensko. Polským zemědělcům kromě dotací vláda ještě přispívá na sociální a zdravotní