Zemědělský svaz odhaduje snížení tržeb ze zemědělské činnosti na 20 miliard korun

Pokles ziskovosti zemědělských podniků v letošním roce bude podle Zemědělského svazu ČR velmi dramatický. Snížení tržeb ze zemědělské činnosti svaz odhaduje na 20 miliard korun. Zemědělský svaz ČR odhaduje pokles tržeb ze zemědělské činnosti o dvacet miliard korun. Uvedl to na společném zasedání výboru a kontrolní komise Zemědělského svazu ČR ve Větrném Jeníkově předseda svazu Martin Pýcha.

„Propad ziskovosti podniků bude samozřejmě znamenat i nižší příjem pro stát z hlediska daní. Zhoršuje to současně konkurenceschopnost zemědělců,“ upozornil předseda Zemědělského svazu ČR.

Zemědělský svaz odhaduje kvůli poklesu cen snížení tržeb u obilovin, olejnin a mléka

Podle Pýchy ve zmíněném odhadu je zahrnutý pokles tržeb u obilovin, olejnin a mléka a jejich určitý nárůst u vepřového masa a brambor. Pýcha připomněl, že ceny zemědělců však u některých komodit nejsou ani srovnatelné s těmi, které se vyplácely před léty. Například cena za jatečná prasata v roce 2001 podle Českého statistického úřadu činila 44,06 korun za kilogram živé hmotnosti, v lednu až srpnu letošního roku to bylo 41,13 Kč/kg živé hmotnosti. Cena brambor představuje 89 procent ceny z doby před 28 lety. Pýcha prohlásil, že pokud se nepodaří vyřešit deformace obilního trhu a případně vznikne další mléčná krize, pak se hospodaření v příštím či následujícím roce může dostat do ztráty. Nejvyšší cenový pokles lze podle něj čekat právě u komodit, mající hlavní podíl na tržbách zemědělských podniků, jako jsou obilí, řepka nebo mléko. „Letos se v plnosti projeví zvýšené ceny vstupů a náklady za klesajících cen a snížených dotací,“ míní. Ceny rostlinných komodit podle Pýchy pokračují ve svém meziročním snižování. „Od loňska je u nás rychlejší pokles cen rostlinných výrobků než živočišných, bývalo to přitom obráceně,“ podotkl. V letošním dubnu se ceny zemědělců za rostlinné výrobky meziročně snížily o 12 procent, v červenci byl meziroční propad již o 24 procent, a v srpnu o více než 26 procent, což je nejvyšší propad ze všech cenových okruhů agrobysnysu, informoval Pýcha. „V letošním lednu až srpnu proti stejnému období minulého roku se ceny zemědělců snížily o 0,7 procenta, zatímco ceny potravinářů vzrostly o 14,6 procent, spotřebitelské ceny potravin o 16,4 procenta a inflace o 12,4 procenta,“ doplnil.

Kvůli konsolidačnímu balíčku se zemědělství dostává pod tlak

Předseda svazu rovněž poukázal na to, že zemědělství se dostává pod tlak i kvůli direktivnímu konsolidačnímu balíčku, který má vstoupit v platnost od počátku příštího roku. „Zemědělský svaz vnímá konsolidační balíček a navýšení daňové zátěže zemědělců jako nesystémový krok, který se podepíše především na živočišné produkci a výrobě tzv. citlivých komodit,“ řekl Pýcha. „Vadí nám zvýšení daně z nemovitosti ze zemědělské půdy. Pro nás to znamená dalších 1,9 miliardy korun, což se propíše do pachtů. V přepočtu je to minus 550 korun na hektar,“ řekl na zasedání. U zelené nafty se svazu nelíbí, že se přechází pouze na normativy, byť je to podle Pýchy do jisté míry pochopitelné z hlediska snížení byrokracie pro státní správu. „Pro některé podniky je rozdíl mezi skutečnou spotřebou a normativy velmi významný, jsou to částky, které přesahují i milion korun,“ konstatoval.

Zemědělský svaz prosazuje proveditelnost strategií

Pýcha rovněž připomněl, že v Green Dealu a příslušných strategií Zemědělský svaz průběžně prosazuje jejich realizovatelnost a proveditelnost. Apeluje na vyváženost environmentálních přístupů s ekonomickými a sociálními hledisky a doporučuje takové formy implementace, které nepovedou ke znevýhodnění českého zemědělství v rámci EU.  „Požadujeme také řešení deformaci trhu se zemědělskými komoditami v důsledku uvolnění obchodu z Ukrajiny,“ prohlásil. Zemědělský svaz chce rovněž nadále prosazovat implementaci podpůrného programu zaměstnanosti na venkově z Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši alespoň tři miliardy korun podle příslibu bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky. „Pozitivní je, že materiál byl zaslán do Bruselu k notifikaci. Než nám to ale schválí komise bude trvat řadu měsíců a pak to půjde do běžného legislativního procesu. Letos to tedy nebude a příští rok zřejmě také ne,“ shrnul. Připomněl rovněž, že by mělo být vyhodnoceno stávající nastavení strategického plánu včetně redistributivní platby.                                      

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down