Zemědělský svaz ČR vnímá poslední zveřejněný návrh budoucího rozpočtu Evropské komise jako špatný, protože neodpovídá odlišným podmínkám v jednotlivých zemích a mohl by výrazně poškodit strukturu českého zemědělství i jeho konkurenceschopnost v rámci společného prostoru Evropské unie. Finanční limit, nad který by nedostávaly farmy přímé platby, by podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy ovlivnil podniky hospodařící na dvou třetinách české zemědělské půdy. Zejména by pak byli v nevýhodě hospodáři v živočišné výrobě, jako jsou chovatelé prasat, skotu a drůbeže. Podmínka na tzv. zastropování plateb se objevila v návrhu Evropské komise (EK) ohledně nové zemědělské politiky po roce 2020. Komise zatím počítá se snižováním rozpočtu na zemědělství, což Pýcha na tiskové konferenci také odmítl.
Podle současného návrhu komise by od platby 60 000 euro (zhruba 1,5 milionu korun), což podle Pýchy odpovídá zhruba 200 až 300 hektarů výměry, dostávaly menší platbu na další hektary. Od platby 100 000 euro (zhruba 2,6 milionu korun), by pak další peníze v přímých platbách získat neměly. Podle Pýchy by mohly některé podniky ztratit až 28 procent současných dotací a podpor. Komise navrhuje možnost zmírnění zastropování - peníze by se snižovaly méně, pokud by podnik zaměstnával hodně lidí. "Stále hovoříme o zemědělské revoluci 4.0, v návrhu EK je ale to, že pokud bude člověk zaměstnávat hodně lidí, tak mu ty dotace tolik kráceny nebudou. Jde to proti duchu modernizace výroby," dodal jednatel společnosti Zemagro Svatopluk Müller.
Běžní farmáři pak podle Pýchy už v současnosti nechápou, co všechno by měli v rámci žádostí o dotace splnit. Svaz, který je organizací podnikatelů v zemědělství a vykonává všechny funkce s tím spojené včetně práva účastnit se kolektivního vyjednávání a uzavírat kolektivní smlouvy vyššího stupně, požaduje snížení administrativních povinností.
"Návrh není přijatelný. Při vstupu do EU v roce 2004 nikdo nehovořil o tom, že by mělo být nějaké zastropování. Hovořilo se o tom, že se podmínky ve starých a nových členských zemích se srovnají a to v roce 2015. Nyní máme rok 2018 a ty podmínky stále stejné nejsou," dodal Müller. Pýcha doufá, že se v následujícím roce podaří návrh ve spolupráci například s Evropským parlamentem změnit.
