19.09.2005 | 01:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zemědělství a klimatické změny

Zhruba deseti procenty se zemědělství evropské pětadvacítky podílí na emisích skleníkových plynů celé unie. Je tak druhým největším zdrojem těchto plynů po energetice. K tomuto závěru došel statistický úřad Evropské unie Eurostat. O vztahu zemědělství a klimatických změn jednali mimo jiné ministři zemědělství členských států unie na svém setkání v druhou zářijovou neděli v Londýně.

Eurostat ve své zprávě konstatuje, že emise skleníkových plynů ze zemědělství byly ve státech, které dnes tvoří evropskou pětadvacítku, v letech 1994 až 1999 na stálé úrovni. V přepočtu na oxid uhličitý se pohybovaly v rozmezí 493 až 497 milionů tun tohoto plynu. V následujících letech se začaly snižovat tak, že v období 1999 a 2003 se zredukovaly o šest procent. Zemědělství také narůstající výrobou obnovitelných zdrojů energie pomohlo snížit emise skleníkových plynů z energetického sektoru. Zejména spotřeba biomasy vzrostla v EU—25 mezi roky 1993 a 2003 o 47 procent na čtyři procenta hrubé domácí spotřeby energie. Není však ve všech zemích na stejné úrovni. Zatímco v Lotyšsku pokrývá biomasa dokonce třetinu potřeby energie, v Irsku či ve Velké Británi představuje jen necelá dvě procenta.
Podíl chovaných zvířat na emisích
Eurostat dospěl k závěru, že více než polovinu skleníkových plynů vznikajících v zemědělství produkuje živočišná výroba. Hlavním zdrojem těchto plynů je fermentace stravy v trávicím traktu zvířat, nakládání s hnojem a kejdou a emise ze zemědělské půdy. Na celkových emisích ze zemědělství se tyto zdroje v roce 2003 ve státech tehdejší evropské patnáctky podílely 32, 20 a 48 procenty.
Skot má na svědomí 84 procent plynů pocházejících z fermentace probíhající v trávicím traktu zvířat a 35 procent plynů uvolňujících se do ovzduší v důsledku nakládání s hnojem. Zajímavé je, že podle Eurostatu hrají důležitou roli v tomto směru dojnice. Přestože tvoří jen asi sedm procent z celkového stavu chovaného dobytka, produkují třetinu emisí skleníkových plynů pocházejících z fermentace v trávicí soustavě a šestinu emisí z nakládání s hnojem. Jedenácti procenty se na emisích z fermentace stravy podílely ovce. Důležitým zdrojem škodlivých plynů jsou prasata, jejichž chov se asi 36 procenty podílel na emisích vznikajících při nakládání s exkrementy zvířat. Z celkových emisí těchto plynů představují oxidy dusíku zhruba 27 procent.
Hlavním důvodem snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství byl pokles stavu skotu a omezení používání stájových i průmyslových hnojiv ve většině členských států unie. Eurostat konstatuje, že celkové stavy hospodářských zvířat se v EU—25 snížily mezi roky 1995 a 2004 o šest procent, a to zejména kvůli ústupu od chovu skotu a ovcí.
Biomasa a biopaliva
Na druhé straně má zemědělství kladný vliv na snižování emisí skleníkových plynů v atmosféře. Je to zejména díky zvyšujícímu se podílu jím pěstované a v energetice využívané biomasy a příměsí do pohonných hmot — biolihu a metylesteru řepkového oleje. Akční plán unie pro biomasu by měl zajistit zrychlení růstu podílu pěstované energetické biomasy. Spotřeba biomasy v EU—25 vzrostla z 46,8 milionu tun ekvivalentu ropy v roce 1993 na 68,8 milionu tun v roce 2003. Spotřeba tekutých biopaliv se za stejnou dobu zvýšila z 38 tisíc tun ekvivalentu ropy na 2,1 milionu tun.
Změny klimatu postihnou zemědělství
Ministři se však zabývali i druhým aspektem vztahu zemědělství a klimatických změn. Je to totiž právě zemědělství a lesnictví, jichž se tyto změny nejvíce dotýkají. Pokud budou i nadále pokračovat, budou se země v oblasti Středozemního moře a ostatní jižní státy stále více potýkat se suchem. Vnitrozemí budou zase ohrožovat záplavy. To vše bude mít nepříznivé dopady na zemědělství mnohých států Evropské unie a pravděpodobně i většiny rozvojových zemí.
Podle britského odborníka Martina Parryho se bude do severní Evropy dál šířit kukuřice, slunečnice či sója, zatímco ve Španělsku porostou tropické plodiny, ale pouze na zavlažovaných plochách. Upozornil, že přesahuje-li dnes teplota v jižní Francii 30 stupňů Celsia zhruba 30 dní v roce, v roce 2080 už to bude 80 dní. Zemědělská politika se bude muset přizpůsobit - zvětšující se znevýhodněné oblasti budou vyžadovat větší podpory. Dostatečně zavlažovaná střední a severní Evropa bude vyrábět hodně potravin, ale musí být připravena na častější náhlé katastrofy, zejména povodně.
Nemusíme se bát
Zemědělství v některých oblastech by si naopak mělo polepšit. Český ministr zemědělství Petr Zgarba vidí budoucnost svého resortu optimisticky. Podle něj by klimatické změny měly v podstatě zlepšit meteorologické podmínky pro české zemědělce a vytvořit optimální teplotu pro pěstování některých plodin. Na druhé straně však považuje globální oteplování za závažný problém, který přinese mimo jiné stále častější výkyvy počasí. Nepředpokládá však, že by důsledky těchto změn měly být v ČR tak zlé.
Na produkci skleníkových plynů se naše zemědělství podle Zgarby podílí jen minimálně, a to zejména proto, že u nás od roku 1990 neustále klesají stavy skotu. Ministr zároveň konstatoval, že zemědělství hraje významně pozitivní roli péčí o přírodu a krajinu, zalesňováním, ale i pouhým pěstováním plodin."Živočišná výroba některé skleníkové plyny produkuje, rostlinná je pohlcuje. Bilance je jasně pozitivní," uvedl.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down