12.02.2010 | 07:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zemědělství a skleníkové plyny

V médiích se čas od času objevují zprávy o tom, nakolik zemědělství ovlivňuje klima produkcí skleníkových plynů. Rozsáhlá zpráva Poskytování veřejného zboží zemědělstvím v Evropské unii, o níž jsme informovali v minulém čísle Zemědělce, se zabývá i touto problematikou. Pro Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova zpracoval zmíněnou zprávu Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku.

Produkuje i poutá
Jak zpráva uvádí, zemědělství přispívá k celkovým emisím skleníkových plynů v Evropské unii asi devíti procenty. Jde o oxid uhličitý, metan a oxid dusný. Rozsah emisí těchto plynů není ve všech členských státech stejný, ale kolísá v širokém rozmezí, a to od dvou procent na Maltě do 26 procent vykazovaných Irskem. Zpráva připomíná, že každý ze zmíněných plynů je součástí přírodních cyklů spojených s aktivitou živých organismů. Oxid uhličitý přeměňují zelené rostliny fotosyntézou na uhlohydráty. Během svého života tento plyn v sobě poutají. Pokud se tyto zelené rostliny po svém odumření změní v humus, rašelinu nebo uhlí, nadále v nich zůstává uchován uhlík. Jako oxid uhličitý se z těchto forem dostane do ovzduší při odvodnění rašelinišť nebo spalování uhlí, ligninů apod.
Oxid uhličitý vzniká také při dýchání živočichů a neosvětlených rostlin. Je rovněž spolu s metanem vedlejším produktem anaerobních (bez přístupu vzduchu) pochodů probíhajících v trávicím systému přežvýkavců. Oxid dusný, který má údajně nejzávažnější skleníkový efekt, vzniká při denitrifikaci dusičnanů ve špatně odvodňovaných půdách, například na rýžových polích.
Podle klimatologického panelu by skleníkový efekt metanu a oxidu dusného měl být v průběhu sta let 25krát, respektive 298krát závažnější než samotného oxidu uhličitého.
Není možné, aby životní projevy organismů neměly podíl na produkci, ale také spotřebě skleníkových plynů. Navíc určité množství jejich vzniku má na svědomí i výroba potravin. Plyny vznikají obvykle při poruchách přírodních cyklů. Jen několik málo zemědělských systémů snižuje čisté emise skleníkových plynů díky tomu, že pracují s relativně přírodními biotopy nebo díky lesům. Zpráva připouští, že některé praktiky podporují akumulaci a ukládání uhlíku nebo udržují nitrifikaci na minimu. Příkladem je spásání rašelinišť nebo kosení luk, pastvin a zátopových oblastí a také ochrana biodiverzity a charakteru krajiny.
Jak snížit emise
Zpráva dále zdůrazňuje, že celkové emise skleníkových plynů v zemědělství časem klesly vlivem vyšší efektivnosti řady operací a také v důsledku snížení stavů skotu. Mezi roky 1990 a 2006 se přidaná hodnota v zemědělství evropské sedmadvacítky podle autorů zprávy zvedla o 11,4 procenta a přitom emise skleníkových plynů vznikající hospodařením poklesly o pětinu. Některá zavedená agroenvironmentální opatření by měla emise ze zemědělství ještě více omezit. Ve většině případů však zemědělství bude čistým producentem skleníkových plynů – to znamená, že jejich emise budou převažovat nad pochody, které budou tyto plyny poutat. Maximální omezení čistých emisí skleníkových plynů na kilogram produkované potraviny údajně podle autorů zprávy předpokládá vysoký hektarový výnos, krátký produkční cyklus, omezení chovu přežvýkavců, optimalizaci technologie a genetiky zvířat i rostlin. Zpráva tvrdí, že mnoho z těchto faktorů, ale ne všechny, vede zároveň i ke zvýšení produkce komodit.
Zemědělství může přispět k čistému poklesu globálních emisí náhradou energie z fosilních zdrojů bioenergií, zejména využitím energetických plodin nebo odpadů z potravinářských plodin. Biopaliva druhé generace, na jejichž výrobu bude možné využít třeba rychle rostoucí dřeviny, jsou podle zprávy z tohoto hlediska výhodnější než ta, která se dnes dělají z tradičních plodin, například z cukrové řepy. Protože biopaliva mohou z hlediska surovin konkurovat potravinám nebo ohrozit lesy, je třeba jejich konečný dopad posuzovat i z tohoto hlediska.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down