Menu
e-shop
Reprezentativní sestavu přednášejících se podařilo Výzkumnému ústavu zemědělské ekonomiky a svazku obcí Povodí Liběchovky dát dohromady pro seminář o rozvoji venkova a zemědělství v roce 2004. Seminář dal účastníkům - především ze středočeského regionu a z oblasti Kokořínska, na jehož území se v obci Medonosy konal - ucelený pohled na několik rovin vztahujících se k danému tématu: od úrovně evropské až po místní a zcela konkrétní problematiku i náměty k jejímu řešení.
Všichni přednášející svými referáty a pak i v diskusích - ať už v plénu, v kuloárech či v individuálních konzultacích a při exkurzi v okolí Medonos - akcentovali úzkou vazbu mezi rozvojem venkova a takového rozměru a stylu zemědělství, který odpovídá možnostem daného regionu, s využitím jeho reálného potenciálu a respektováním krajinných a jiných zvláštností a omezení.
O rozvoji venkova budou rozhodovat kraje
V Česku již od roku 1991 běží Program obnovy venkova, zajišťovaný ministerstvem pro místní rozvoj. Program zahrnuje nejen stavební obnovu obcí, ale i rozvoj podnikání ve venkovských regionech a péči o krajinu. Pro tyto účely byly ze státního rozpočtu pravidelně směrovány nemalé prostředky v řádu stovek milionů korun ročně. V souvislosti s přesunem pravomocí na kraje budou o těchto prostředcích od příštího roku rozhodovat tyto samosprávní útvaru. Je však obava, aby byly prostředky nakonec opravdu směrovány na daný účel, aby s nimi kraje nehasily jiné, objektivně rovněž existující (a často i havarijní) situace. Jak uvedl Ing. arch. Jan Florian z Ministerstva pro místní rozvoj ČR, v roce 2004 by měl být program rozvoje venkova podpořen částkou 520 mil. Kč a hejtmani shodně deklarovali, že směrování těchto prostředků pro daný účel dodrží.
Dotace EU především pro venkov a krajinu
Také v referátu Ing. Tomáše Zídka (Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky), věnovaném složitosti a souvislostem evropské zemědělské politiky a jejímu očekávanému vlivu na české zemědělství a náš venkov bylo propojení problematiky venkovského prostoru s problematikou zemědělství zřejmé. Celá "evropská" problematika bývá v těchto souvislostech u nás zjednodušována jen na otázku přímých dotací pro zemědělce po vstupu do EU.
Vedle přímých nárokových plateb ve výši 25 % a postupně až 100 % úrovně podpor v EU s jejich dorovnáváním z národních zdrojů do maxima 55 %, které půjdou ve schváleném systému zjednodušených plateb na každý hektar ZP, nabízí regule EU další (a nemalé) prostředky na investice (podle pravidel a mechanismů obdobných předvstupnímu programu SAPARD) a dále například na podpory v rámci HRDP - Horizontálního plánu rozvoje venkova (předčasné ukončení zemědělské činnosti odchodem do důchodu, podpora méně příznivým oblastem a oblastem s environmentálními omezeními, podpora agro - environmentálních opatření, podpora lesnictví a zakládání skupin výrobců). Tyto platby jsou ale současně podmíněny dodržováním zásad správné zemědělské praxe, především z pohledu ekologických dopadů hospodaření.
Značná část "evropských" dotací bude tedy cílena na trvale udržitelný rozvoj venkova a jeho přírodních zdrojů prostřednictvím úměrných zemědělských aktivit, více či méně navazujících na další podnikatelské činnosti ve venkovských regionech.
Agroenergetika nabízí konkrétní řešení
V Česku jsou obce, které se rozhodly zavést plynofikaci, za půjčené miliony uložily do země kilometry potrubí a vybudovaly přípojky k jednotlivým objektům a nyní po několika zdraženích plynu (a nic na tom nemění jeho současné mírné zlevnění) trnou, zda se jim podaří zajistit takový objem odběru plynu, jaký byl podmínkou pro přidělení dotace na plynofikaci či zda budou muset dotace vracet - ale z čeho? A k čemu jim budou zahrabané roury za miliony?
Jsou však i příklady prozíravějších projektů, využívajících reálného potenciálu regionů k zásobování teplem s využitím obnovitelného zdroje energie, především biomasy - ať už odpadu z hospodaření v lesích či z pilařské výroby, přičemž je možné a prozíravé tyto zdroje doplnit a strategicky diverzifikovat i cíleně produkovanou biomasou. A právě v tom je velký prostor pro alternativní využití zemědělské půdy a pro podnikání ve venkovském regionu s nemalým efektem na jeho celkovou ekonomiku: peníze z obcí a regionů pak neodejdou plynárenským společnostem a dál do trezorů ropných šejků a do rozpočtů ropných velmocí, ale zůstanou v obcích České republiky.
Podle reálného propočtu o dostupnosti a ekonomickém potenciálu obnovitelných a druhotných zdrojů energie v ČR do roku 2010, který při semináři prezentoval Ing. Jiří Jiránek z Ministerstva životního prostředí ČR, by investice do využívání biomasy měly v tomto období dosáhnout 45,1 miliardy korun, výroba energie z tohoto zdroje by měla činit 50 960 TJ za rok a její podíl na tuzemské spotřebě primárních energetických zdrojů by dosáhl 2,91 %.
Také financování rozvoje využívání obnovitelných zdrojů energie by zejména pro resort zemědělství mohlo přinést nemalé prostředky při využití Státního programu využití obnovitelných zdrojů energie. O možnostech, které zemědělství a venkovu nabízí právě tento program, referovala Ing. Helena Součková, CSc. (VUZE Praha).
Nejen šedá teorie: koně ke krajině patří
O tom, co trápí, čím žije a čím se může pochlubit mikroregion obcí v povodí říčky Liběchovky, protékající pískovcovým údolím v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, se účastníci semináře mohli na vlastní oči přesvědčit při okružní cestě po okolí.
Při první zastávce přivítal účastníky semináře na své rodinné ekologicky hospodařící farmě v obci Osinalice pan Bohuslav Pauzr, jehož specialitou je chov koní. Těmi se také při improvizované přehlídce pochlubil. Doložená historie chovu sahá až do dob Rakouska-Uherska, do roku 1856. C.k. armáda tam chovala anglické polokrevné koně a chov pak prošel několika obdobími rozkvětu i útlumu - a měl i namále. To když bylo jezdectví začátkem 50. let minulého století prezentováno jako panský sport a koně byli cíleně likvidováni. Tehdejší ředitel státního statku Dubá zachránil zapsané chovné klisny z východních Cech a soustředil je v Dubé a pak v Osinalicích. Do roku 1989 zde bylo více než 50 koní, pak přišel na statek nový ředitel, který v chovu koní viděl ekonomickou přítěž - a opět hrozil konec.
Současně se však otevřely nové možnosti podnikání a těch se chopil právě pan Pauzr. Farmu v Osinalicích si pronajal a udržel tak populaci koní až do současnosti. Doložený prapůvod jeho koní je v Kladrubském hřebčíně. Nyní chová 38 koní, především pro sportovní účely. Jeho koně jsou úspěšní v různých soutěžích, ale současně jsou i dobře ovladatelní, takže je možné jejich využití i pro zájemce o vyjíždky nebo o základní jezdecký výcvik. Farma nabízí i možnosti ubytování.
Pan Pauzr hospodaří na 60 hektarech půdy, částečně pronajaté od Pozemkového fondu. Hodlá využít předkupního práva na některé pozemky, ale při ceně půdy 6 Kč za čtvereční metr bude muset moc počítat... Působí však jako nenapravitelný optimista, když s trochou černého humoru vzpomíná: "Kdysi jsem si říkal - kdybych byl bohatý, chtěl bych mít koně. No a já koně mám!"
Ve Vidimi vidí možnosti rozvoje
V nedaleké obci Horní Vidim bylo třeba zahledět se do budoucnosti, co by rozvojové programy mohly obci přinést. Obec má osvíceného starostu Miroslava Fojtíka, který hodlá možností využít a začít chce právě změnou systému vytápění v obci využitím biomasy. V centru obce je několik objektů, které by mohla relativně nevelká centrální kotelna obsloužit. Nabízí se využití přebytečné slámy z polí za obcí. Úspory by mohly být značné, vždyt jen domov důchodců v bývalém zámku platí za dovážený propan-butan pro svou kotelnu 2 mil. korun ročně. Na novou kotelnu by bylo možné napojit i další objekty, například hospic, který by měl vzniknout z bývalé chátrající vily v centru obce.
Není asi v silách a možnostech VÚZE zorganizovat nebo iniciovat podobné semináře ve všech regionech. Hodnota semináře v Medonosích tkvěla především v propojení "čisté" zemědělské problematiky s problematikou venkova v nejširších souvislostech. Venkov totiž nemůže ekonomicky přežít bez multifunkčního zemědělství a bez symbiozy s ním. Příklad z Medonos by tak mohl sloužit jako scénář pro další obce a mikroregiony, které do Evropy nechtějí vstoupit nepřipraveny.
Břetislav Koč
Text k foto:
(1) V rámci semináře byla v Medonosích uspořádána i výstavka prací místního uměleckého kováře pana Houdka. Jeden z exponátů si, zaštítěn fasciklem s regulemi evropské Společné zemědělské politiky (C.A.P.), vyzkoušel i inženýr Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky.
(2, 3) Pan Bohuslav Pauzr se svým chovem koní na farmě v Osinalicích rád návštěvníkům pochlubí.
(4) V obci Vidim je toho ke zvelebení opravdu dost. V chátrající, kdysi výstavné budově by měl být hospic, vytápěný obecní kotelnou na biomasu. Pomohou záměrům i evropské podpory?
Foto Břetislav Koč
