03.03.2003 | 09:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zemědělství bylo loni ztrátové

České zemědělství vykázalo podle odhadů Zemědělského svazu ČR za loňský rok ztrátu v celkové výši 2,5 miliardy korun, což představuje v průměru 945 korun na jeden hektar obhospodařované půdy. Řekl to minulý týden ve Větrném Jeníkově na zasedání výboru svazu jeho předseda Miroslav Jirovský. Ministerstvo zemědělství však odhaduje ztrátu odvětví až na tři miliardy korun.

Jak pro uvedl ředitel odboru komunikace MZe Pavel Kovář, ministerský odhad vychází ze statistických údajů a z dopadů loňských škod způsobených povětrnostními vlivy a povodněmi. Zemědělský svaz vypracoval odhad na základě údajů od 626 právnických osob hospodařících na 981 tisíci hektarů půdy. Zatímco v předchozím roce 2001 vykázaly kladný výsledek hospodaření všechny regiony České republiky s výjimkou Zlínského, loni nezaznamenal zisk podle Jirovského ani jeden. Nejvyšší ztráta postihla zemědělce v Ústeckém a Libereckém kraji, kde se na jeden hektar zemědělské půdy počítá s průměrným propadem 1781 korun a na Plzeňsku, kde budou rolníci na jednom hektaru tratit průměrně 1665 korun. Relativně lepší situace je na Moravě. Nejnižší ztráty, zhruba 200 korun na hektar, očekávají v Moravskoslezském kraji. Na Vysočině se počítá přibližně s dvojnásobným propadem a na Olomoucku se ztrátou téměř 700 korun na hektar.
„Je to důsledek propadu cen v celé České republice kombinovaný s povodňovými škodami i důsledky přívalových dešťů z poloviny loňského srpna na nesklizenou úrodu,“ uvedl Jirovský s tím, že svaz odhaduje loňský meziroční pokles tržeb o 12,6 procenta na 11,4 miliardy korun a patnáctiprocentní pokles hrubé zemědělské produkce v běžných cenách. Povodňové škody v zemědělské prvovýrobě dosáhly 2,2 miliardy korun a stát a povodňové kolo fondu Sapard na ně poskytly kompenzace kolem jedné miliardy korun, tedy zhruba 45 procent.
"Daleko horší jsou škody způsobené propadem cen, který není vyrovnán odpovídající srovnatelnou podporou zemědělských podniků a podnikatelů, ať již formou mimořádných dotací či jinými adekvátními formami" řekl. Podle údajů Českého statistického úřadu klesají ceny zemědělských komodit od loňského května a meziročně se snížily o 9,5 procenta. Letos v lednu se meziroční pokles cen ještě prohloubil na 12,2 procenta a tento trend pokračuje i nadále. „Zatím je stav takový, že zemědělci museli škody způsobené propadem cen a tržeb z převážné míry kompenzovat sami ve svých podnicích. Dalším snížením počtu pracovníků asi o deset tisíc a úsporou mezd „ušetřili“ 2,5 miliardy korun. Na materiálových a dalších nákladech sahajících do podstaty zemědělství pak dalších 3,5 miliardy korun. Včetně z míněné miliardy za povodně činí součet těchto kompenzací asi sedm miliard korun a rozdíl mezi nimi a propadem tržeb tak činí asi 4,5 miliardy,“ vysvětlil Jirovský a dodal, že tento rozdíl, který se projevil v záporném zisku hospodaření a vyšším zadlužení zemědělských podniků, také výrazně zhoršil podnikatelské podmínky pro letošní rok.
Opatření, která k řešení této situaci přijalo ministerstvo zemědělství a vláda považuje svaz pouze za opatření dílčí, která odstraňují některé chyby minulosti a, byť jsou potřebná, neřeší plošně propad cen ani současnou ekonomickou krizi našeho zemědělství. Proto představenstvo svazu nadále požaduje plošnou podporu 1200 korun na jeden hektar obdělávané zemědělské půdy. V cenovém vývoji zemědělských výrobků totiž podle Jirovského nelze ani letos očekávat žádnou zásadní změnu, neboť jejich ceny se již pohybují na úrovni průměru cen Evropské unie. Přitom mimocenová úhrada na hektar je v unii proti nám minimálně třikrát vyšší. Situaci na tuzemské trhu jako každoročně od roku 1993 zhoršuje také nárůst dovozů agrárních produktů a zvyšování záporného salda agrárního obchodu, zejména s EU.
Přestože představitelé Zemědělského svazu nejsou spokojeni s podmínkami, za kterých vstupuje naše zemědělství do Evropské unie, považují přičlenění pro rolníky za výhodné.
„Z finančních návrhů Evropské komise jsme zklamáni, ale plně si uvědomujeme, že zůstat mimo by nebylo dobré…český stát by zřejmě nebyl schopen poskytnout srovnatelné ekonomické podmínky se zeměmi EU a my bychom museli bojovat s dotovanou zemědělskou produkcí rozšířené Evropy, včetně Polska, Slovenska i Maďarska se současnou nízkou celní ochranou. Její změna by nebyla snadná. Nejsme ani Švýcarsko, ani Norsko, abychom přijali podmínky volného obchodu a vlastní zemědělce dotovali dvojnásobně lépe než EU. Objektivně nemáme jinou volbu, než vstoupit do Evropské unie a zapojit se do řešení problémů jako právoplatní a rovnocenní členové," řekl Jirovský. Jasné stanovisko ke vstupu do unie svaz od svých členů očekává na republikovém semináři, který se bude konat 11. března ve Žďáru nad Sázavou.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down