02.09.2002 | 07:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zemědělství po záplavách

Velká voda při letošních povodních, kromě toho, že vyhnala z domovů statisíce lidí a napáchala miliardové škody, zatopila také rozsáhlé plochy zemědělské půdy. O tom, jak se mohou zemědělci, kteří na zaplavených pozemcích hospodaří, s komplikacemi vyrovnat, hovořili u Kulatého stolu týdeníku Zemědělec ústřední ředitel Státní veterinární správy ČR Josef Holejšovský, ředitel Státní rostlinolékařské správy Vladimír Kupec, ředitel odboru krmiv Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Jiří Zedník, ředitel odboru výživy rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) Jan Klír, vedoucí odboru výživy rostlin ÚKZÚZ Pavel Čermák a specialistka na choroby rostlin VÚRV Eliška Sychrová.

Jaký je dnes stav porostů na pozemcích v zaplavených oblastech a jak má pěstitel s plodinami i se samotnou půdou, přes kterou povodeň přešla, naložit?

Kupec: Stav není růžový. Například v Polabí se sice podařilo většinu obilovin sklidit, ale sklizené obilí bylo zasaženo vodou na meziskládkách. Ať už na haldách nebo v sile, takové obilí nebude s největší pravděpodobností použitelné ani na krmné účely. Co se týká porostů na zaplavených pozemcích, je to otázka toho, kdy se tam dostane technika. U obilovin je nebezpečí rozšíření houbových chorob, které půjdou přímo na zrno. Podle nové normy může například pšenice obsahovat pouze do tří procent plísňových zrn. Vlastní vizuální část ale není tak nebezpečná, může sice snížit některé ukazatele, ale daleko nebezpečnější jsou zplodiny, tedy mykotoxiny, a ty budou zřejmě rozhodujícím faktorem při využití těchto porostů. Naši pracovníci budou v komisích ministerstva zemědělství, které budou zjišťovat škody. Pokud by byl v obilovinách výskyt plesnivých zrn do tří procent, odeberou se vzorky pro laboratorní ověření, aby byl tento fakt doložen objektivně. Pokud bude výskyt plísní vyšší, budeme se obracet na zástupce Státní veterinární správy (SVS) nebo ÚKZÚZ, aby rozhodli, jestli je taková plodina použitelná alespoň pro krmení. V případě zaplísněného obilí do tří procent se ale jeho zpracovatel musí obrátit na Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci (ČZPI), aby určila, zda z něj lze vyrobit nezávadné potraviny.
Druhou věcí je zelenina a další plodiny. Pokud byly pod vodou či zamokřeny, nejsou v žádném případě použitelné pro lidskou výživu. Pokud by pozemek vypadal, že z něj lze plodiny použít, je třeba, aby o tom opět rozhodla ČZPI. O možnosti zkrmení rozhodují SVS a ÚKZÚZ.
Otázkou je také stav trvalých kultur, jako je chmel či ovocné sady. Tam je velké nebezpečí škod na porostech. U chmele, pokud došlo k zaplavení, jsme navrhovali využít sklizeň tak, že nad úrovní zaplavení se révy odříznou a pokud nebyly zasaženy vodou, odvezou se ke zpracování.. Části, které voda zaplavila, musí být zlikvidovány, protože jsou nepoužitelné. Co se týče ovocných stromů, je důležité po opadnutí vody u nich sledovat výskyt bakterióz a jiných houbových chorob a preventivně je ošetřovat, samozřejmě pokud se do sadů dostaneme. Používáme přípravky typu Kuprikol či Novozir, které mají tu výhodu, že při dodržení ochranných lhůt u nich lze aplikovat relativně vyšší dávky. Tyto přípravky již dále nejdou do samotných plodů. Je třeba je ale rovnoměrně rozprostřít po rostlinách a co nejrychleji přistoupit k provzdušnění půdy. Do zaplavených oblastí jsou zcela nevhodné bezorebné systémy pěstování plodin, protože z půdy je vytěsněn vzduch, jsou poškozené mikroorganismy a celá mikroflóra. Vpravení vzduchu do půdy je nutné proto, aby došlo k normálnímu tlení, rozkladu a nikoliv ke hnití. Úkolem ÚKZÚZu pak bude vytipovat, které plochy byly poškozeny těžkými kovy nebo něčím jiným, odebrat vzorky a provést rozbory. Pokud bude dobrá mikrobiální činnost, tak věřím, že půda si do jara poradí. Na poli jsou ale někde enklávy, které není možné sklidit, protože je tam stále voda a velké stroje do pole nevjedou. I to budou muset zhodnotit komise, které určí, zda je porost poškozen tak, aby pěstitel dostal náhradu, nebo z něj lze nějak plodiny využít.

Zedník: Obávám se, že krmné plodiny, které jsou na poli v zátopovém území, už nebudou vhodné ke krmení. Bakteriologická kontaminace i některými rizikovými prvky bude totiž natolik silná a otázka kvalitního zpracování na krmivo by byla tolik složitá, že budou asi určené k likvidaci. Všude tam, kde bude určité podezření, že mohou krmiva z pole vyvolat určité problémy ve výživě zvířat, je vždycky potřeba se obrátit na veterinární službu nebo naše regionální pracovníky ÚKZÚZ. Trochu jiná situace je u krmiv, která jsou ve skladech, hangárech, silech. Vydal jsem pokyn všem našim regionálním pracovištím, aby prověřily všechny výrobny krmiv, průmyslové výrobny, výrobny u zemědělců, které jsou v zátopové oblasti, zda byly zatopeny. Tyto objekty je potom potřeba rozdělit na zasažené určené k likvidaci, zasažené z části, u kterých je potřeba provést příslušnou úpravu: usušení, separování, ovzorkování, analýzu a teprve následně rozhodnout ve spolupráci s veterinárními ústavy. Například v Lovosicích je první větší objekt, kde je uskladněno 1250 tun řepky a 10 840 tun pšenice. Uvedené suroviny jsou skladovány ve dvaceti buňkách a voda zaplavila lokalitu do výše pěti metrů. V tomto případě se bude tedy postupovat stejným způsobem – za prvé se musí oddělit poškozená část a potom následně rozhodnout. Nebezpečné je, že řepka nabobtná, dojde k silnému pomnožení termofilních bakterií.

Čermák: My jsme na to reagovali už minulý týden, kdy jsme se s kolegy z našeho odboru agrochemie a výživy dohodli, že jednak podáme informaci ministerstvu zemědělství a jednak na našich webových stránkách zveřejníme upozornění, že podle stávajícího zákona nebo vyhlášky existuje možnost zkoušení půd na obsah rizikových látek a těžkých kovů. Jde o zákonem stanovenou možnost, kterou mohou zemědělci používat v oblastech, kde pěstují plodiny, speciální kultury nebo mají některé zelinářské nebo ovocnářské plochy a tuto možnost nabízíme i nyní mimořádně v oblastech, kde se vyskytly záplavy. Budeme však přísně rozlišovat, kde mohlo dojít k nějaké kontaminaci a kde ne. Jde o mimořádnou záležitost, kterou by měl zemědělec zdarma z našeho rozpočtu. Jinak se orientačně cena stanovení jednoho těžkého kovu, organicky vázaného chlóru a nepolárních extrahovaných látek pohybuje kolem 300 Kč, ostatní rizikové látky (PCB, pesticidy včetně DDT a jeho metabolitů) stojí kolem 1500 Kč.
Metodiku odběru vzorků jsme vypracovali již po povodních v roce 1997 na Moravě. Nejprve se vymezí celé záplavové území a podle možné intenzity kontaminace se zvolí plochy pro odběr tzv. směsných vzorků. Ty obsahují asi sto krát sto metrů a z nich se napříč po úhlopříčce odebírají vzorky sondovací tyčí do hloubky asi 30 cm tak, aby byl postižen hlavně orniční profil, který nás zajímá. Vzorek by měl mít kolem půl kilogramu. Následuje úprava a příprava pro technické analýzy. Jde o naprosto standardní postup, který se neodlišuje od běžného agrochemického zkoušení půd.
Minulý týden jsme pověřili pracovníky na našich regionálních pracovištích, aby zjistili orientační rozsah zaplavených území. Pro analýzy můžeme využít celou síť asi 45 privátních subjektů, které ÚKZÚZ prověřil a kontroluje.

K jakým opatřením budou muset přistoupit zemědělci v živočišné a rostlinné výrobě na územích, ze kterého opadla velká voda?

Holejšovský: V průběhu záplav bylo nutné podél toku Vltavy evakuovat hospodářská zvířata a tato evakuace se téměř všude podařila, takže na velkých hospodářských zvířatech nemáme téměř žádné ztráty. Je to až neuvěřitelné. Důležité bylo zabezpečit zvířatům výživu, napájecí vodu a také dojení, protože krávy se musely v řadě případů dojit i tam, kde nebyl zajištěn svoz mléka. Ztráty na zvířatech byly skutečně v jednotkách. Například v družstvu Hosín na Českobudějovicku uhynuli tři býci a jedna jalovice. Ve srovnání s tím, co velká voda způsobila, jsou ztráty na hospodářských zvířatech zanedbatelné. Dokonce se zachránilo i 35 tisíc čtyřdenních kuřat, která zůstala asi 32 hodin bez elektrického proudu. Teď, když voda opadla, bude třeba věnovat pozornost především zvířatům, která někde musela stát ve vodě a nebylo jich málo. Chovatelé to vědí a byli na to našimi kolegy upozorněni. Je samozřejmě třeba věnovat pozornost kvalitě krmiv a napájecí vody, která by se měla de facto vyrovnat pitné. Vyplatilo se nám, že máme už léta připraven pohotovostní plán pro případ výskytu nebezpečných nákaz a přírodních kalamit. Takže pro všechny větší chovy jsou vytypované ústupové lokality, kam ta zvířata budou odváděna a nebylo nutné je hledat na poslední chvíli.
Pokud jde o porosty, tam kde byly jenom vyplaveny a voda ustoupila, nemusejí být z pohledu krmivářského použití problémy, pokud pozemky nejsou v blízkém okolí průmyslových podniků. Kde voda stojí delší dobu, jsou problémy s plísní, ale mohou tam být zaneseny i toxiny. Ze skladů se mohou vyplavit dusičnany či ropné látky. Na dvou pracovištích SVS - v Jihlavě a Praze – máme možnost ropné látky infračervenou spektrometrií zjišťovat.
Další těžiště naší činnosti je kontrola potravin a surovin živočišného původu, takže my jsme současně, jak běžela voda, museli sledovat jatky, bourárny, výrobny i sklady potravin. Největší objem potravin, který musel být konfiskován, byl v Praze v Holešovické tržnici a holešovickém přístavu, kde se sice několik set tun potravin podařilo ještě ve zmrazeném stavu převézt, ale asi 200 či 300 tun jich bylo nutné konfiskovat.
Chtěl bych také říci, že případná potravinová pomoc, o níž se mluvilo v mediích, je to poslední, co naše zemědělství i stát potřebují. Zabavené potraviny nedosáhnou možná ani jednoho tisíce tun, což je zanedbatelné. Je to samozřejmě obrovská škoda pro ty z nás, kteří musíme chodit kupovat potraviny do obchodu, ale není to rozhodně nic, co by významně ovlivnilo potřebu potravin a co by mohlo způsobit jejich nedostatek. Pro představu - je to zhruba objem potravin, který se u nás zobchoduje přibližně za jeden týden. Nepředpokládám ani, že by se to promítlo do cen potravin. A jestli místně ano, bude to vždycky spekulace. Záplavy se však jistě promítnou v zemědělství jako odvětví, a zde lze očekávat propad.
Mohu jen znovu konstatovat, že úhyny hospodářských zvířat byly minimální. Nemluvím však o drobnochovatelích, kteří měli prasata či slepice. Lidé zachraňovali především sebe, svůj majetek a ze zvířat na prvním místě samozřejmě psy.

Klír: V rostlinné výrobě je nyní nejaktuálnější likvidace porostů, vyskytnou se však určité škody na půdě, které bude třeba dát do pořádku. Ať již erozní rýhy, nebo naopak nánosy. Tolik bych se nebál, že se něco špatného přeneslo na pole, pokud nad ním nebyla zatopená fabrika. Horší je, když došlo k vyplavení živin, protože nějakou dobu potrvá, než se půda vrátí do pořádku. Samozřejmě platí obecná opatření, která tu již zazněla, ale pak je nutné jít pozemek od pozemku. Zemědělci se mohou obracet na poradenskou síť ministerstva zemědělství – hlavně se to bude týkat pracovišť v Táboře, Písku a Ústí nad Labem. Je třeba oddělit pozemky, po nichž se voda přehnala a opadla, od těch, které jsou dlouhodobě podmáčené. Rozhodující je únosnost terénu pro techniku, písčitá půda v Polabí může při takovémto počasí vyschnout za týden dva, dlouho ale budou vysychat těžší půdy. Zemědělci své pozemky znají a dobře vědí, kdy kam mohou vjet, vždyť půda je podmáčená nejen po povodních, ale také na jaře. V televizi se mluvilo o tom, že půda bude vyřazená na tři čtyři roky, to určitě ne. Jiným případem je, pokud se tam dostaly ropné produkty nebo cizorodé látky. I když byly zředěny v miliardách kubíků vody a spíše nehrozí jejich zvýšené obsahy v půdě, přesto je vhodné pro jistotu provést sondování v těchto oblastech.
Příští skladbu plodin na polích, které byly zatopené, ovlivní více než případné zamoření půdy především agrotechnické termíny. Zamoření může být problém pro porosty, které v době povodní stály na poli, ale půda si s ním dokáže velice dobře poradit. Pokud na pozemcích nebudou zrovna skvrny od mazutu, je možné na půdu hledět jako na normální, nekontaminovanou. Zemědělec si může nechat udělat rozbory, zejména je-li pole v blízkosti skladu ropných produktů nebo továrny, ale těch případů bude minimum. Čili rozhodovat budou agrotechnické termíny – pokud se zemědělec dostane na pole až v říjnu, určitě nemůže zasít řepku. Některé plodiny, jako třeba ozimý ječmen, nesnášejí mokrou půdu. Naproti tomu pšenice, pokud teď bude půda dobře vysychat, se zasít může.

Čermák: Jak postupovat při zpracování půdy a setí plodin na plochách, které byly zaplaveny? Opravdu rozhoduje, kdy se na ně zemědělec dostane. Rozhodně by se vstup na pole neměl uspěchat, zemědělec by měl operativně zareagovat na osévanou skladbu plodin, či-li místo předpokládaného setí ozimů raději počkat a zasít jařiny. Může zasít zelené hnojení, které by zapravením do půdy vedlo k oživení mikrobiální činnosti, aby půda získala svou přirozenou drobtovitou strukturu a byla co nejlépe připravena pro následnou plodinu. Rozhodně nedoporučujeme bezorebné způsoby i nějaké hluboko zpracovatelské zásahy, které by vytvořily na poli tzv. lavice. Důležité je, zda voda na pozemcích stála, nebo jen protekla.

Kupec: Zatím nemáme hlášeno, že by byly vyplaveny některé sklady pesticidů. Pokud byly vyplaveny nějaké menší zásoby pesticidů, tak v tom množství vody není možné jejich průměrné množství zjistit. Je třeba také opatrně přistupovat k některým katastrofickým zprávám, jako například k té, která hovořila o zásilce, jež obsahovala DDT. Dokonce ani v krizovém štábu ji nikdo nepotvrdil. Z pěstitelského hlediska lze konstatovat, že kvalita produkce v příštím roce by neměla být například ohrožena vyšším obsahem pesticidů a ani u těžkých kovů a dalších látek myslím nebezpečí nehrozí. Například u obilovin jde do samotného zrna minimum těchto látek. Dobrá činná půda dokáže během půl roku řadu škodlivin rozložit.
Zhoršily záplavy nákazovou situaci České republice? Mají pěstitelé očekávat zvýšený výskyt škůdců nebo chorob hospodářských plodin?
Holejšovský: Odhadli jsme, že zhruba ve 30 okresech byly záplavové situace a požadovali jsme od ministerstva v průměru 50 tisíc korun na vyšetřování. Máme tedy k dispozicí 1,5 milionu pro naše veterinární ústavy. Ať už půjde o vyšetření krmiv nebo o stěry ve zpracovatelských závodech nebo výrobnách, jejichž činnost musela být z důvodů záplav pozastavena.
Nákazová situace je dobrá a ani po povodních neočekáváme její výraznější zhoršení. Je třeba si však uvědomit, že například hmyz může mechanicky přenášet jakékoli infekce, Voda může přinášet střevní bakterie, například salmonely. Pokud by lidé konzumovali takto znehodnocené potraviny, hrozilo by nebezpečí nákazy. Proto je velmi důležitá úloha našeho dozoru, který dbá na to, aby se všechny zaplavené potraviny zkonfiskovaly. Snad s výjimkou těch opravdu hermeticky uzavřených, což jsou pouze plechovky. Dalším rizikem jsou ale také leptospirosy nebo žloutenka, tedy nemoci, které se vyskytují u hlodavců. Nic ale bezprostředně našim obyvatelům nehrozí. Je třeba pouze dodržovat zásady osobní hygieny. I v současné době probíhají intenzivní kontroly zpracovatelských závodů, jatek, mlékáren, skladů potravin ale i obchodů s potravinami a surovinami živočišného původu. A jsou to přísné kontroly – pokud je jakákoli pochybnost, potravina se konfiskuje. V samotné Praze bylo například provedeno 120 kontrol ve 106 provozovnách. Zhruba 52 procent z nich už mohlo být po vyčištění uvolněno, ale 20 procent jich bude uzavřeno dlouhodobě. Obdobné kontroly probíhají dalších zaplavených okresech.

Zedník: Také naši inspektoři vyjíždějí do zatopených výroben krmných směsí s cílem účinně a rychle oddělit havarované krmné suroviny, aby se kontaminanty nedostaly do potravinového řetězce. Musí se jednat velice účinně, rychle a správně. Tak jako máme u nás dostatek potravin, máme i dostatek krmiv a není nutné, abychom likvidací následků škod vyvolávali škody další. Je vždy potřeba se ujistit o tom, že krmivo, které pochází ze záplavové oblasti a je určené pro výživu zvířat, je absolutně bezpečné a nezávadné. Existuje celá řada předpisů, podle kterých je možné posuzovat, jako zákon o krmivech, zákon o odpadech, zákon o hnojivech. Je už naší věcí, abychom si ohlídali, že zkonfiskované nebo podezřelé materiály se důkladně prověří, a následně se rozhodne, zda půjdou k likvidaci nebo za jakých podmínek se pustí do potravinového řetězce.

Sychrová:V rostlinné výrobě letos zřejmě nenastane problém u snětí, které mají jiný životní cyklus. Bohužel jiná je situace u fuzarióz. Zaplavená zrna jsou ztracená, ale ke znehodnocení může dojít i ve skladech s vysokou vlhkostí. V některých oblastech byl dost vysoký výskyt klasových chorob, kde převažovaly fuzariózy, a s některými dodávkami se takové zrno mohlo dostat do skladů. V nich se ještě mohou namnožit plísně rodu Aspergillus a Penicilium, protože vysoká vlhkost způsobuje velké zlo. Mám obavy, že ani z porostů potravinářské pšenice, v nichž jenom mírně stála voda, nebude nic. Hustý déšť vyvolal u zralého zrna porůstání v klasech. Dá se očekávat také nárůst černí. U zaplavených brambor má ideální podmínky fytoftora.

Kupec: Pokud bude například zelenina dlouho ve vlhké půdě, nebude použitelná ani ke konzumu, ani ke sklizni a znamená to ji zaorat a vlastně ji využít jako hnojivo. Přimlouval bych se ale za to, aby byly nezaplavené plochy zeleniny, přestože se vyskytují v záplavových oblastech, posuzovány individuálně, aby bylo možné případně produkci z takových ploch využívat standardním způsobem. A ne aby celé území se bralo jako zamořené, odkud nelze nic využít.

Sychrová: Pokud porosty dobře přečkají zimu, nastane antagonistická mikroflora a situace se pravděpodobně vyrovná. Jedině plochy, kde zůstanou zbytky zaorané cukrovky a brambor, se velmi pravděpodobně stanou větším zdrojem infekce. Takové podmínky jsou živnou půdou pro patogenní organismy. Doporučovala bych obrátit se na poradce s dotazem, co na tyto pozemky zasít, aby se nerozvinuly kořenové hniloby. Ovšem škůdci jsou dost nevyzpytatelní a jejich výskyt se dá těžko odhadnout. Například letos byly problémy s virózami, přitom se spíše daly čekat v loňském roce, který byl příznivější pro rozvoj jejich přenašečů.

Kupec: Máme celou řadu škodlivých organismů, proti kterým bojujeme preventivně, tedy mořením. Je třeba ale dodržovat agrotechnické zásady a používat uznané certifikované osivo, protože jenom moření není všelék. Hlavní je dobrá agrotechnika, odstupy plodin a zpracování půdy. Co se týče ostatních škůdců, je tady jediná věc, která vyplývá ze zkušeností na Moravě, a sice nebezpečí rozmístění háďátka bramborového na jiné plochy. Naštěstí ale v letošních povodních nejde o bramborářskou oblast, takže tento problém není tak aktuální snad kromě některých ploch raných brambor v Polabí. Ale nutně se nemusí problémy vyskytnou ani tam. Musíme ovšem věnovat zvýšenou pozornost oblasti kolem Neratovic především z hlediska poškození rostlin úniky chlóru. Tam mohou nastat problémy zejména při poskytování náhrad za zničenou zemědělskou produkci.

Klír: U jednoletých plodin je potřeba respektovat agrotechnická opatření, napomoci samočisticí schopnosti půdy, která je obrovská. Výjimkou jsou případy, kdy se vyskytnou těžké kovy. Větší pozornost budou vyžadovat ale trvalé kultury. Pokud je to možné, měly by se prokypřit, provzdušnit, aby nedošlo ke hnití a zamezilo se ataku chorob. Nutné je také přihnojit.

Čermák: Ještě k přechodu rizikových látek z půdy do rostlin. Nebezpečí samozřejmě existuje, ale ÚKZÚZ provedl jak polní, tak nádobové zkoušky. Na různých kontaminovaných zeminách a různých koncentracích jsme zkoušeli, jaké množství rizikových látek a kovů se dostane do rostlin, a tím pádem do potravních řetězců. Koncentrace těžkých kovů by musela být obrovská, aby se to v následujícím roce promítlo do rostliny. My jsme ani v Česku nenašli přirozeně kontaminovanou půdu, která by umožnila přechod látek z půdy do rostliny. Těžké kovy v půdě zůstanou, další agrochemické zásahy by je musely z půdy uvolnit. Těžké kovy se v ní vyskytují v určitých chemických vazbách, paradoxně je jejich uvolňování podpořené vápněním, které je uvolňuje pro přechod do rostlin. Jistým nebezpečím jsou čistírny odpadních vod jako obrovské zdroje látek, které mohou kontaminovat plochy. Jsou to kalové nádrže a skládky kalů, které byly vyplavené, a my nevíme, do jakého okolí. I když množství vody bylo tak obrovské, že došlo k naředění těžkých kovů. Výsledky analýz by měly být zveřejněné na internetu.
Znovu ale zdůrazňuji, že je nutné neuspěchat vstupy na půdu a přizpůsobit skladbu plodin zpracování půdy. Půda si s mnoha věcmi dokáže poradit sama, aniž bychom ji k tomu museli nutit.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down