Zemědělství sousedů: Maďarsko

Pro výborné klimatické i půdní podmínky a dlouholetou tradici hraje zemědělství i potravinářský průmysl stále důležitou roli v maďarském hospodářství. Ačkoliv objem exportu agrárních komodit poklesl, zahraniční obchod s potravinami vykazuje stále kladnou bilanci. Přesto se význam zemědělství v celkové ekonomice země v uplynulých deseti letech snížil.

Postavení v národním hospodářství
Jestliže ještě v roce 1989 se zemědělství podílelo na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) 13,7 procenta, o rok později to již bylo jen 12,5 procenta a na počátku nového tisíciletí klesla tato hodnota pod čtyři procenta. Sektor si také nedokázal udržet svou výbornou pozici na zahraničních trzích. Na celkovém exportu Maďarska se zemědělství spolu s potravinářským průmyslem podílely v roce 1990 téměř čtvrtinou — 23,1 procenta, zatímco v roce 2001 to bylo již jen 7,5 procenta.
V devadesátých letech se snížily také investice do zemědělství, a to z podílu 8,7 procenta na celkových investicích v roce 1990 na 3,3 procenta v roce 2000. Počet pracovníků v zemědělství klesal nejrychleji mezi lety 1990 a 1994, a to z 14,2 procenta z celkového počtu zaměstnanců na 6,5 procenta. Dál se snižoval jen nepatrně a v roce 2001 dosáhl hodnoty 6,2 procenta (239,4 tisíce lidí). Na druhé straně je zajímavé, že podle maďarského agrocenzu v roce 2000 uvedlo 20,3 procenta celkové populace nějakou aktivitu spjatou se zemědělstvím, ať již jako pouhého koníčka, doplněk příjmu nebo jako hlavní zaměstnání.
Mezi roky 1994 až 1997 tvořila největší podíl hodnoty zemědělské výroby rostlinná produkce (55 až 59 procent). V roce 2000 se podíl rostlinné a živočišné výroby téměř vyrovnal — 50,1 procenta živočišné výroby a 49,9 procenta výroby rostlinné.
Vlastnictví půdy
Podle údajů statistiky z roku 2002, zaujímá v Maďarsku zemědělská půda asi 83 procent rozlohy státu, tj. 9,3 miliony hektarů (včetně lesů, rybníků s chovem ryb apod.) Z nich se obdělává zhruba 63 procent, přičemž většinou jde o ornou půdu. V Maďarsku se v důsledku restitucí, transformace družstev i privatizace změnila v devadesátých letech struktura vlastníků zemědělské půdy, jiné jsou i formy podniků. Vzrostla také rozloha půdy, na níž se přestalo hospodařit. Dnes je 86 až 88 procent zemědělské půdy v rukou soukromých majitelů. Soukromé subjekty obdělávají asi 47 procent a společnosti, včetně družstev zhruba 40 procent zemědělské půdy.
V maďarském zemědělství převažují velmi malé a malé subjekty: 96 procent podniků zaměstnává méně než 20 lidí, zatímco podíl organizací s více než 250 zaměstnanci nepřevyšuje jedno procento. Stále je velmi málo producentských odbytových organizací, které by mohly zlepšit postavení zemědělců na trhu.
Rostlinná výroba
Kvalita plodin, a to nejen obilovin, ale i dalších, jako je víno, ovoce a zelenina, je daná zejména výbornými přírodními podmínkami. V současné době charakterizuje rostlinnou výrobu vysoký podíl obilovin (vzrostl z 60,5 procenta v roce 1989 na 70 procent v roce 2002). Nebezpečí této jednostranné orientace vidí Maďaři v extrémních výsledcích závisejících na klimatických podmínkách v daném roce, tedy v nízké nebo naopak vysoké produkci. Klesá podíl plodin, jejichž pěstování je náročnější na lidskou práci. Průměrné výnosy kolísají, a to nejen kvůli eventuálním rozmarům počasí, ale také pro stále se zmenšující dávky průmyslových hnojiv a chemických ochranných prostředků.
V rostlinné výrobě jsou nejdůležitější obiloviny, zejména kukuřice (28,5 procenta) a pšenice (26,8 procenta). Z ostatních cereálií je nejvýznamnější ječmen. Z roku na rok se zvyšuje plocha osetá tritikalem. Důležitou skupinou jsou olejniny — kde se projevuje vzrůstající poptávka zejména po slunečnici a řepce.
Bolestí rostlinné výroby jsou staré stroje, nedostatek skladovacích kapacit pro některé produkty, což zhoršuje vyjednávací pozici producentů, snížená poptávka po krmivech a nižší výnosy u některých plodin, než jsou průměrné hodnoty v EU.
Ovoce a zelenina
Maďarsko má výborné přírodní podmínky, které dovolují pěstovat až 20 druhů ovoce a 40 druhů zeleniny. Ze zeleniny se převážně pěstuje jen asi deset druhů, a to zejména ty, které požaduje konzervárenský průmysl. Jde hlavně o sladkou kukuřici, cibuli, zelí, papriky, hrášek, okurky, rajčata či mrkev a další kořenovou zeleninu. Z ovoce tvoří naprostou většinu jablka (v letech 1996 až 2000 to bylo v průměru téměř 60 procent, v roce 2002 přes 75 procent), daleko méně se pěstuje různých druhů švestek, višní, broskví, hrušek či meruněk.
Ziskovost produkce ovoce a zeleniny se po roce 1990 snížila, a to u ovoce o 51 procent, u zeleniny o 21 procent. Jejich spotřeba v Maďarsku poklesla o více než třetinu, takže domácí poptávka je relativně malá. Soukromně hospodařící zemědělci dodávají asi 74 procent veškeré produkce zeleniny a 83 procent ovoce, přičemž průměrná rozloha pozemků těchto farem je 0,8 ha. Někteří z nových majitelů sadů nemají potřebný kapitál — někdy dokonce ani náležité znalosti. Jen málo pěstitelů může používat závlahy. Dostatečné nejsou ani podmínky pro skladování a dopravu produkce, popřípadě pro zpracování na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Pomalá výsadba nových kultur nedovoluje reagovat na požadavky trhu. Jen málo pěstitelů sdružuje svou produkci, většinou vystupují na trhu jednotlivě, což zhoršuje jejich vyjednávací pozici.
Víno
Vynikající přírodní podmínky, vzrůstající domácí spotřeba vína (o 20 procent za poslední dekádu) i známková vína zavedená nejen na domácích, ale také na zahraničních trzích dávají dobré předpoklady pro rozvoj sektoru. Jako nevýhodu vidí Maďaři nízký podíl světově známých červených odrůd, o které má zájem trh, vysoké stáří vinic, převahu malých vinic, poměrně nízký a nevyrovnaný průměrný výnos, nedostatečnou integraci malých producentů a skutečnost, že jen málo vinařských podniků používá moderní technologie. Zatímco na vinicích hospodaří z 90 procent soukromí zemědělci, vinařské závody a sklepy jsou většinou v rukou společností nebo družstev.
Živočišná výroba
Stavy hospodářských zvířat se v porovnání s rokem 1990 podstatně snížily. Výrazný pokles se projevil zejména u skotu. Hrubá produkce v živočišné výrobě se snížila od roku 1990 do roku 2002 o 32 procent. Na druhé straně se zvýšila průměrná dojivost na krávu ze 4474 litrů, což je průměrná hodnota dosahovaná mezi roky 1991 až 1995, na 5722 litrů. Podstatně vzrostla i snáška u slepic, a to ze 120 vajec na nosnici (průměr z letech 1991 až 1995, na 211 v roce 2002.
Za nevýhodu v chovu skotu pokládají Maďaři skutečnost, že jejich dotační systém dostatečně nemotivoval převod krav s nízkou dojivostí na krávy bez tržní produkce mléka. Za nutnou podmínku pro zvýšení kvality mléka považují modernizaci stájí.
Země má poměrně velkou tradici v chovu ovcí. Maďaři však připouštějí, že v tomto sektoru zatím převládá nevýhodná skladba chovaných plemen — 95 procent maďarského merina, a také při šlechtění se stále klade větší důraz na vlnu než na masnou užitkovost. Chovaná zvířata mají většinou nízkou reprodukční schopnost, malou dojivost i nepříliš vysokou kvalitu vlny. Nevýhodou je také skutečnost, že většina jatečných jehňat jde na trh v prvních měsících roku.
Plemena i hybridy v chovu prasat dávají dobré předpoklady pro konkurenceschopnost. Dosahované výsledky reprodukce jsou však pod průměrnou úrovní EU a počet selat na jednu prasnici je dokonce nižší než před deseti lety. Denní přírůstek hmotnosti se pohybuje mezi 77 a 160 gramy.
Ekologické zemědělství
Ekologické zemědělství podporuje Maďarsko dotacemi od roku 1997. Tento fakt spolu s dobrým odbytem na trhu a vysokými cenami certifikovaných výrobků měly dobrý vliv na rozvoj tohoto sektoru. V roce 2002 bylo v Maďarsku 1517 subjektů, které ekologicky hospodařily celkem na 103 700 ha zemědělské půdy. Ekologičtí zemědělci pěstují hlavně obilniny, krmné plodiny, slunečnici a další olejniny. Kolem 100 ekologických farem chovalo v roce 2002 asi 11 800 hospodářských zvířat.
Potravinářský průmysl
S téměř 130 tisíci zaměstnanci, což představuje skoro pět procent z celkového počtu pracovníků v zemi, je potravinářství v zaměstnanosti na druhé příčce v odvětví zpracovatelského průmyslu. V roce 2002 v něm působilo 8070 podniků. Potravinářský průmysl je ve velké míře propojen se společnostmi ze zemí původní evropské patnáctky, které drží téměř polovinu jeho kapitálu. Do zemí EU také směřuje zhruba 80 procent produkce potravinářských podniků. Kromě péče o kvalitu a zdravotní nezávadnost výrobků dbá maďarský potravinářský průmysl také o ochranu svých obchodních známek a názvů geografického původu. Maďarsko jako první z kandidátských zemí zřídilo Národní úřad pro bezpečnost potravin.
Propagace potravin
V roce 1998 zavedlo Maďarsko systém udělování obchodní známky Maďarské potraviny s vysokou kvalitou. Jejím cílem je podpora maďarských výrobců nabízejících kvalitní potraviny. Výrobek, který dostane tuto známku, musí být maďarského původu, splňovat požadavky evropské legislativy, být kontrolován v celém procesu výroby a mít vynikající vlastnosti ve srovnání s ostatními podobnými potravinami na trhu.