Zemědělství v unii: Nizozemsko

Nizozemsko si spojujeme hlavně s rozkvetlými tulipány a dalšími květinami, které krášlí naše zahrady i byty. Země větrných mlýnů je totiž hlavním producentem a obchodníkem s okrasnými květinami. Exportuje však také maso a masné výrobky, ovoce, zeleninu, pivo, mléčné výrobky. čokoládu, deriváty škrobu i osiva. Zemědělský sektor je v nizozemské ekonomice jedním z nejdůležitějších.

Nizozemsko je jednou z nejmenších zemí Evropské unie. Celková rozloha země činí asi 4,1 milionu hektarů, z toho pevnina 3,4 milionu hektarů. Z této plochy se 69 procent se využívá pro zemědělství a zahradnictví, 17 procent pokrývají lesy, přírodní rezervace a rekreační oblasti a 14 procent je zastavěno lidskými síly, průmyslovými a obchodními centry. Mezi roky 1996 a 2000 poklesla rozloha zemědělské půdy o 34 tisíc ha. Ustoupila zejména bytové výstavbě, přírodním rezervacím i rekreačním oblastem. Cílem nizozemské vlády je do roku 2018 vytvořit národní ekologickou síť na zhruba 730 tisících hektarů.
Počátkem ledna minulého roku mělo Nizozemsko 16,3 milionu obyvatel. Vzhledem ke své poměrně malé rozloze patří k zemím s největší hustotou obyvatel na světě. Jen velmi obtížně se proto hledá rovnováha mezi různým funkcemi, které by měl plnit venkovský prostor — tedy mezi zemědělstvím, ochranou přírody, podnikatelskými a obchodními centry, sídlišti a dopravními tepnami. Situaci komplikuje i skutečnost, že čtvrtina Nizozemska leží pod úrovní mořské hladiny.
Struktura zemědělství
Zemědělství je na nizozemském venkově stále nejdůležitějším zaměstnavatelem, i když jeho význam postupně klesá. V roce 2003 zaměstnávalo 17 procent venkovského obyvatelstva, zatímco o pět let dříve to bylo 19 procent. Od roku 1992 více než 7300 usedlostí ztratilo svou zemědělskou funkci. Kolem 14 procent z nich již slouží jinému, nezemědělskému účelu. Počet farem, které se zabývají nezemědělskými činnostmi, jako je například agroturistika či ochrana přírody, stále stoupá. Příjem z těchto činností je však prozatím jen malý, představuje pouze asi 1,5 procenta z celkového příjmu zemědělského sektoru.
V roce 1950 mělo Nizozemsko asi 315 tisíc farem. V následujících letech se jejich počet snižoval, v polovině devadesátých v průměru až o 2,5 procenta ročně. V posledních padesáti letech počet farem stále klesá. Do roku 2003 tento podíl ročního úbytku hospodářství vzrostl na pět procent. (Mezi roky 2002 a 2003 se počet usedlostí snížil o 4100.) V roce 2003 bylo v Nizozemsku o něco více než 85,5 tisíce farem. Důvodem byl pokles farmářských příjmů a nárůst cen půdy a budov. Dnes zaměstnává zemědělství zhruba 3,4 procenta nizozemského obyvatelstva.
Zemědělské farmy jsou v Nizozemsku převážně specializované na jeden typ výroby — více než dvě třetiny jejich produkce pochází z jednoho sektoru. Stupeň specializace se prohlubuje zejména na farmách s chovem dobytka. Zatímco v roce 1980 se na živočišnou výrobu specializovalo méně než 50 procent farem v sektoru, v roce 2003 to již bylo 70 procent hospodářství. Vysoká specializace (až 90 procent) je zejména ve skleníkovém hospodářství.
V roce 2002 mělo Nizozemsko 1568 ekologických farem, které zaujímaly asi 2,1 procenta z celkové zemědělské půdy. O rok později počet takto hospodařících subjektů poklesl na 1522 a celková plocha tímto způsobem obhospodařovaná činila 41 900 ha, což bylo o 700 ha méně než v roce předcházejícím. Důvodem tohoto snížení byla nedostatečná poptávka po produktech ekologického zemědělství.
Průměrná velikost farem postupně roste. Za posledních 23 let se zvýšil počet hospodářství s více než 100 ha orné půdy trojnásobně, takže v roce 2003 jich bylo asi 750. Dnes tyto velké podniky obdělávají asi 20 procent orné půdy, zatímco v roce 1980 to bylo jen deset procent. Stále však převažují farmy s výměrou do deseti hektarů. Nejvíce orné půdy obhospodařují subjekty, které jí mají k dispozici 30 až 60 ha.
Postupně se zvětšují i plochy skleníkových hospodářství. Více než pět hektarů skleníků mají dnes subjekty, které drží asi 20 procent celkové rozlohy skleníkového hospodářství (oproti jednomu procentu v roce 1980). Průměrné skleníkové zahradnictví mělo v roce 2003 asi 1,25 ha, což je dvojnásobek ve srovnání se situací v roce 1980. Zároveň počet takto hospodařících subjektů poklesl od roku 1980 na polovinu.
Stejně tak je tomu v případě mléčných farem. Podíl subjektů s průměrným počtem dojnic převyšujícím 100 kusů vzrostl od roku 1980 ze tří procent na deset procent v roce 2003. Tyto podniky dnes vlastní asi pětinu dojnic. Podobný trend je možné pozorovat i v intenzivních chovech hospodářských zvířat. Na farmách s více než 1500 prasat se dnes chová asi 35 procent těchto zvířat v Nizozemsku (v roce 1980 to bylo jen šest procent prasat). Téměř 30 procent drůbeže je v podnicích s více než 100 000 kusy (v roce 1980 to bylo jen deset procent drůbeže).
Rostlinná výroba
V roce 2003 mělo Nizozemsko asi 12 600 farem hospodařících na orné půdě, které zaměstnávaly téměř 28 tisíc lidí. Převažující plodinou je obilí, zejména pšenice, krmné plodiny, cukrovka, konzumní brambory a luštěniny. Celkově se tyto plodiny pěstovaly na více než osmi stech tisících hektarů půdy. V posledních letech se seje, zejména v severních provinciích, i řepka olejka, z jejíhož oleje se vyrábí bionafta pro auta i lodě.
Zahradnictví
Zahradnictví je velmi významnou oblastí nizozemského zemědělství. Velkou a důležitou skupinu v něm tvoří producenti okrasných květin a rostlin. Velká část produkce se orientuje na export. Nizozemští pěstitelé vytvářejí asi 70 procent celkového exportu okrasných květin a 93 procent celkového vývozu květinových cibulek a sazenic.
Kromě květin produkuje zahradnictví i ovoce a zeleninu a houby. Pěstují se zejména žampiony, rajčata, salát, okurky, květák a papriky. Ročně Nizozemci exportují asi 540 milionů kilogramů rajčat, která směřují hlavně do Německa a Velké Británie. V roce 2003 pracovalo v nizozemském zahradnictví asi 270 tisíc lidí.
Důležité je také skleníkové zahradnictví, které se v roce 2003 rozkládalo na 10 535 ha. Spolu s pěstiteli hub vytvářelo čtvrtinu celkové produkce nizozemského zemědělství a zahradnictví. Mezi 75 až 80 procenty jeho produkce se exportuje. Ve sklenících pracuje asi 70 tisíc lidí.
Živočišná výroba
Přestože Nizozemsko patří na světě k zemím s největší hustotou obyvatel, chová poměrně velké množství hospodářských zvířat, miliony kuřat, prasat, krav a ovcí (viz tab.). Farem s živočišnou výrobou bylo v roce 2003 celkem 50 344, což je zhruba polovina ve srovnání s rokem 1980. Počet specializovaných farem na chov dojnic poklesl za zmíněnou dobu o dvě třetiny, ale v roce 2003 tvořil nejčetnější skupinu s 22 857 subjekty. Produkce mléka se stále více koncentruje na specializovaná větší hospodářství, která produkují více než 400 tisíc tun mléka ročně. Většina dobytka — 92 procent — se chová na specializovaných farmách. Hustota chovu poklesla z 2,8 velké dobytčí jednotky na hektar v roce 1980 na 2,2 velké dobytčí jednotky na hektar v roce 2003. Průměrná dojivost vzrostla z 5300 kg mléka v roce 1985 na 7100 kg v roce 2003.
Zpracovatelský průmysl
Potravinářský, nápojářský a tabákový průmysl jsou v Nizozemsku v rukou relativně velkých společností. Celkový počet firem se postupně snižuje jejich fúzemi. V roce 2002 vyrábělo v Nizozemsku potraviny, nápoje a tabák 4825 podniků, což bylo více než deset procent všech průmyslových podniků v zemi. V roce 2001 zaměstnávalo toto odvětví celkem 140 tisíc lidí (ve srovnání s více než 921 tisíci v celém průmyslovém sektoru). Jinými slovy asi jeden ze sedmi zaměstnanců v průmyslu pracoval v odvětví výroby potravin, nápojů a tabáku. Nizozemský potravinářský, nápojářský a tabákový sektor je šestý největší v původní evropské patnáctce a představuje sedm procent její celkové produkce.
Větší podniky s nejméně 20 zaměstnanci měly v roce 2002 obrat více než 40 miliard eur. Největší obrat měl masný průmysl — 6,9 miliardy eur, následoval mlékárenský průmysl s 5,8 miliardami eur (viz tab. ). Nejvíce lidí zaměstnávalo pekárenství — v roce 2002 to bylo 44 tisíc lidí. Potravinářský, nápojářský a tabákový průmysl se v Nizozemsku orientuje na export. Jeho hodnota v roce 2002 dosáhla 17 miliard eur, což je 43 procent ročního obratu. Většina výrobků směřovala do EU (v roce 2002 to bylo zboží za 13,5 miliardy eur).
Obchod s potravinami
V Nizozemsku je několik maloobchodních organizací. Většina z nich pokrývá celý stát, některé jsou regionální. Tři hlavní maloobchodní organizace dosahují zhruba 60 procent celého maloobchodního obratu v potravinách Podíl výdajů na potraviny činí v celkových výdajích nizozemské domácnosti asi 11,4 procenta.
Jako v mnoha jiných zemích i v Nizozemsku narůstá konzumace potravin a nápojů mimo domov. V roce 2001 utratili spotřebitelé 30 až 35 procent svých výdajů na potraviny v restauracích, prodejnách rychlého občerstvení (fast food) apod. Podíl trhu potravinových služeb pravděpodobně i nadále poroste.
Zahraniční obchod
Nizozemsko patří po Spojených státech amerických a Francii ke třem největším světovým exportérům zemědělských produktů. Zajišťuje téměř čtvrtinu evropského exportu zeleniny
V roce 2002 a 2003 Nizozemsko exportovalo zemědělské produkty v hodnotě 47 miliard eur, což odpovídá 20 procentům celkového exportu v daném roce. Asi 80 procent nizozemského exportu jde do zemí EU, zejména do Německa, kde v roce 2002 skončily zemědělské výrobky za 12 miliard eur, tedy více než čtvrtina celkového zemědělského exportu. Šlo zejména o okrasné květiny, maso, mléčné výrobky a zeleninu. Druhým největším odbytištěm nizozemských zemědělských výrobků je Francie, dále Velká Británie a Belgie. Většinu zemědělského nizozemského exportu tvoří okrasné květiny. Hodnota jejich exportu dosáhla v roce 2002 zhruba 6,7 miliard eur, což bylo více než 14 procent celkové hodnoty zemědělského vývozu. Dalšími důležitými exportními artikly je maso (pět miliard eur), mléčné výrobky (3,9 miliardy eur), zeleniny (3,1 miliardy eur) a tabák 3,7 miliardy eur). Nizozemsko naopak dováží převážně mléčné výrobky, maso a ovoce, ořechy a koření. V letech 2002 a 2003 Nizozemci dovezli ročně zemědělské výrobky za zhruba 27 miliard eur, a to opět převážně z členských zemí unie. Nejvíce Nizozemsko dováží zemědělské výrobky z Německa, Belgie a Francie. Import z Německa se týká hlavně mléčných výrobků, obilovin, osiv, luštěnin a brambor. Hodně masa se dováží z Belgie a vína z Francie.
Nizozemský zahraniční agrární obchod představuje 11 procent celkového agrárního importu unie a asi 20 procent celkového exportu společenství. Z poměru exportu a importu je patrné, že Nizozemsko je čistým agrárním exportérem.