Rozlohou 450,000 km2 je Švédsko třetí největší zemí západní Evropy. Tomu zdaleka neodpovídá počet obyvatel. Ten totiž se pohybuje jen kolem 8,9 milionu. Klimatické podmínky i hornatý ráz krajiny — hory se vypínají na 17 procentech plochy státu — určují charakter a rozměr zemědělství. Obdělávaná půda zaujímá pouze osm procent rozlohy země, dalších devět jsou jezera a na 53 procentech rostou lesy.
I to je důvodem, proč k nejdůležitějším exportním artiklům země patří výrobky papírenského průmyslu. Kromě spolupráce v rámci Evropské unie je pro Švédsko také důležitá tradiční úzká vazba na ostatní skandinávské státy.
V čele agrárního resortu je Švédské ministerstvo zemědělství, potravin a záležitostí spotřebitelů. Má na starosti oblasti, které rozhodujícím způsobem ovlivňují kvalitu života — tedy půdu a moře, lesy i vodní toky. Do jeho gesce spadá i ochrana zájmů spotřebitelů, jimž zajišťuje zdravá zvířata, bezpečné potraviny, příjemnou krajinu a také udržení života na venkově.
Zelené podnikání představuje ve Švédsku deset procent hrubého národního produktu a zaměstnává deset procent práce schopného obyvatelstva. Potravinářský průmysl je čtvrtým největším průmyslovým sektorem produkujícím více než takové tradiční švédské obory, jako je výroba papíru a hutnictví. Pasoucí se stáda nejsou jen zdrojem potravin, ale také udržují tradiční kulturní podobu krajiny a biologickou diverzitu. Moderní biotechnologie nabízí nové příležitosti, pro netradiční využití zemědělské produkce jako zdroje surovin i pro jiný než potravinářský průmysl (například průmysl farmaceutický) a jako zdroj energie.
Struktura zemědělství
Mezi jednotlivými typy farem v různých částech státu jsou velké rozdíly. Produkce potravinářských surovin se soustřeďuje zejména do jižních a centrální části země. Na severu leží jen asi deset procent orné půdy. Asi 40 procent hospodářství představují velmi malé farmy, ale v zemědělství pracují i velké podniky. Živočišná výroba převládá v lesnatých částech jižního Švédska. Pastviny se rozkládají na zhruba půl milionu hektarů. Vzhledem k vysokému podílu lesů se lesní hospodářství často na farmách kombinuje se zemědělstvím. Nejvíce to platí o severní části země, kde tuto kombinaci má asi 70 procent subjektů.
Průměrná rozloha švédské farmy dosahuje asi 38 hektarů. Největší počet hospodářství (13 837) hospodařil v roce 2002 na usedlostech s výměrou půdy mezi deseti a dvaceti hektary. Vývoj v posledních několika dekádách postupně směřuje k menšímu počtu farem, zvyšuje se však průměrná rozloha obdělávané půdy. Neustále také klesá počet lidí pracujících v zemědělství. V současné době je to méně než dvě procenta práceschopného obyvatelstva. Průměrný věk farmářů je poměrně vysoký — 57 procent z nich již překročilo padesátku. Hospodářství jsou příliš malá, aby zaměstnala farmáře na plný úvazek. Kolem 20 tisíc z celkového počtu zhruba 70 tisíc zemědělských usedlostí své provozovatele plně zaměstnávají. Kolem 45 procent hospodářství vyžaduje za rok méně než 800 pracovních hodin.
Rostlinná produkce
Podmínky pro produkci polních plodin jsou mezi švédským severem a jihem velmi rozdílné. Více než 60 procent orné půdy se nachází v úrodných planinách jižního a středního Švédska. V rostlinné výrobě převládají obilniny a úhory. Podíl úhorů vzrůstá směrem k severu a v Norsku zaujímá většinu orné půdy. Olejniny se pěstují hlavně v jižněji položených rovinách, stejně tak i cukrovka. Zato brambory se vyskytují na území celého státu. V roce 2003 činila celková plocha orné půdy kolem 2,7 milionu hektarů. Pro ilustraci: celková úroda obilovin dosáhla v roce 2003 5,4 mil. tun obilovin, 136 tisíc tun olejnin, 561 tis. tun konzumních brambor a 296 tis. tun průmyslových brambor. Mimo jiné se v uvedeném roce ve Švédsku sklidilo: 2,335 mil. tun pšenice (průměrný výnos 5,55 t/ha), 118 tisíc tun žita (4,92 t/ha), 1,55 mil. tun ječmene (4,20 t/ha), 1,102 mil. tun ovsa (4,01t/ha), 205 tis. tun tritikale (4,63 t/ha), 98 tis. tun smíšeného obilí (3,51 t/ha), 857 tis. tun brambor (28,10 t/ha), 2,484 mil. tun cukrovky (49,60 t/ha) a 130 tis. tun řepky a řepice (2,21 t/ha).
Živočišná výroba
Hlavní roli v živočišné výrobě hraje produkce mléka. Obdobně jako to známe i z jiných států Evropy, stavy dojnic dlouhodobě klesají. Snižuje se také množství farem, které produkují mléko. Naopak vzrůstá průměrný počet dojnic chovaných na jednom hospodářství. Je tedy patrné, že se švédský mléčný sektor postupně koncentruje. V roce 2003 chovalo ve Švédsku dojnice celkem 9700 usedlostí. Ve stádě bylo přitom v průměru 41 krav.
Prasata chovalo asi 3700 farem. Kolem 97 procent zvířat bylo vykrmováno v podnicích s nejméně 100 prasaty. Během posledních deseti let se ustálil chov ovcí. Vejce produkuje několik velkých podniků. Kolem 90 procent nosnic se chová ve firmách s nejméně 5000 slepic.
Důležitou oblastí je welfare zvířat a fungující kontrola. Počátkem loňského roku začala pracovat Švédská agentura pro welfare zvířat. Jejím úkolem je zavádět do švédské legislativy příslušné směrnice Evropské unie a dbát o jejich plnění. Jejím cílem je také propagace zdravých a jakostních krmiv, což je důležité nejen pro zdraví zvířat, ale i konzumentů živočišných produktů. Zajišťuje také účinnou kontrolu nemocí zvířat. Nákazová situace je ve Švédsku velmi dobrá a země je prostá chorob, které se běžně vyskytují i v některých zemích unie. Stát dává důraz hlavně na preventivní opatření a monitoring.
Podpora zemědělství
Klima a ostatní podmínky v severním Švédsku jsou velmi obtížné pro zemědělskou produkci. Z toho důvodu existuje ve Švédsku speciální národní podpora. Vyplácí se farmářům, kteří produkují mléko, selata, prasata, kozy, vejce, brambory, drobné ovoce nebo zeleninu a společnostem, které transportují mléko ke zpracování. Strukturální reforma zemědělského sektoru probíhá rychleji v severním Švédsku než v ostatních částech země. Národní podpora dohromady s náhradami za omezení produkce z důvodu ochrany přírody, kompenzačními platbami, podporou investic a dalšími strukturálními opatřeními přispívá k údržbě krajiny a osídlení na severu země.
Venkovská politika
Ekonomická struktura venkovských oblastí se postupně mění. Většina venkovského obyvatelstva nyní žije v blízkosti měst a převaha jejich příjmů pochází z jiných zdrojů než ze zemědělství. Zemědělské využívání půdy je však důležité nejen pro udržitelný rozvoj venkova, ale také pro zpracovatelský průmysl a další články vertikály od dodavatelů vstupů do zemědělství až po konečného konzumenta. Firmy, které pracují v agrárním sektoru, jsou rozptýlené po celé zemi a zásadním způsobem přispívají k rozvoji venkova. Jedním z příkladů je chov koní, který má roční obrat kolem, 18 miliard švédských korun. Důležitým nástrojem podpory je Program rozvoje venkova a životního prostředí pro roky 2000 až 2006. Zahrnuje kompenzace za ochranu životního prostředí a opatření pro rozvoj venkova. Obdobně jako u nás běžící programy je částečně financován ze strukturálních fondů EU. Opatření programu odpovídají cílům ochrany životního prostředí ve Švédsku, jimiž je například rozmanitost zemědělské krajiny, nulová eutrofizace a netoxické životní prostředí. Přínosem pro ekonomickou a sociální stabilitu venkova jsou opatření, která podporují investice na farmách a ve zpracovatelských podnicích.
Kromě zmíněných podpor ze strukturálních fondů dostává švédské zemědělství také podpory v rámci společné zemědělské politiky. Ty dosahují asi 6,6 miliardy švédských korun za rok. Myslivost a lovná zvěř
Myslivost provází lidstvo od nepaměti a je součástí jeho nejstarší kultury. Ve Švédsku se lovem zvěře zabývá kolem 300 tisíc lidí.
Propagace potravin
Vláda podporuje kampaň, v níž informuje švédské konzumenty o prospěšnosti švédských potravin. Potravinářský průmysl, který zpracovává švédské zemědělské výrobky, má roční obrat kolem 130 miliard švédských korun, což z něj dělá čtvrtý největší průmyslový obor. Švédské potraviny mají dobrý zvuk i ve světě, a to nejen pro svou kvalitu, ale také proto, že se produkují ve zdravém životním prostředí a způsobem, který toto prostředí nepoškozuje.
Vzdělání a výzkum
Švédsko pokládá zemědělské vzdělávání a výzkum za klíčové nástroje pro realizaci vládních cílů v tomto sektoru. Vysokoškolské vzdělávání a výzkum v oblastech souvisejících se zemědělstvím (lesnictví, zahradnictví, veterinářství apod.) se hlavně soustřeďují ve Švédské univerzitě zemědělských věd. Je zajímavé, že je to jediná vysoká škola, o níž nerozhoduje ministerstvo školství, výzkumu a kultury, ale hospodářský, tedy agrární resort. Univerzita vychovává veterinární lékaře, agronomy, zahradníky, lesníky, krajinné architekty a další odborníky podobných profesí. Školu podporuje Švédská výzkumná rada pro životní prostředí, zemědělské vědy a prostorové plánování.
