Pokud jde o společnou zemědělskou politiku, považuje Jílek za hlavní otázku potravinové soběstačnosti. ČR zaostává v tradičních komoditách, jako je vepřové maso či brambory, a nedaří se zvyšovat podíl českých potravin v řetězcích. "Produkční efektivita je přitom vysoká. Jednání jsou v Bruselu v plném proudu a je snahou ministerstva i nevládních zemědělských organizací, aby se vyjednaly co nejlepší podmínky pro Českou republiku. Podařilo se udržet dotace na plochu, podporu citlivým komoditám a vypadá to, že zastropování plateb do určité velikosti farmy budou dobrovolná, jinak by byly dopady fatální. Evropská komise přijde s legislativními návrhy v červnu," řekl Jílek. Podle něj se v posledních letech pozitivně měnil postoj českých vlád a roste objem národních dotací. "Současný rozpočet předpokládá dotace ve výši 3,5 až čtyř miliard korun. Je potřeba se také zaměřit na legislativu a nezvyšování byrokratické zátěže, což se ne vždy daří. Slibujeme si však od nové společné zemědělské politiky zjednodušení administrace," uvedl Jílek. Ministerstvo se také věnuje novele zákona o významné tržní síle, která by měla pomoct zemědělcům více se prosadit v potravinářském řetězci. Tlak na nízkou cenu je totiž ze strany zpracovatelů a obchodníků velký.*
