Zisk českého zemědělství klesl vloni podle šetření Zemědělského svazu ČR z předloňských rekordních 13,5 miliardy korun zhruba na deset miliard. Uvedl to minulý týden předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha na společném zasedání výboru a kontrolní komise tohoto svazu ve Žďáru nad Sázavou s tím, že pokles způsobila především meziročně nižší sklizeň většiny zemědělských plodin.
Podle šetření provedeném na reprezentativním vzorku 356 podniků hospodařících na zhruba 600 tisících hektarech činil zisk na hektar 2766 korun, což je téměř o 30 procent méně než v roce 2011, přesto se ale jedná o nadprůměrnou úroveň zisku. „Je ale zřejmé, že regionální rozdíly se prohlubují,“ řekl Pýcha. Nejmenší zisk, necelých 1000 korun na hektar, dosáhli rolníci v suchem postiženém Jihomoravském kraji. Naopak nejvyšší zisk, překračující hranici čtyři tisíce korun na hektar, vykázaly podniky ve Středočeském kraji.
Pýcha poukázal na to, že záporné saldo agrárního zahraničního obchodu kleslo z rekordní úrovně mínus 36 miliard korun o 11 miliard korun. Značnou část tohoto salda přitom tvořilo záporné saldo ze zahraničního obchodu masem, za minulý rok představovalo 67 procent a přesáhlo rekordní hranici minus 16,7 miliardy korun. „Většinou se přitom nejedná o dovoz výrobků, které v našich podnebních podmínkách nejsme schopni vyrobit, ale o dovoz výrobků, které schopni vyrábět jsme, čímž je jen ubírán prostor tuzemským podnikatelským subjektům,“ prohlásil Pýcha. Přitom v roce 2002 saldo ze zahraničního obchodu masem nepřesáhlo ani jednu miliardu korun. Velkým problémem je rychlejší růst dovozů nad agrárními vývozy i v oblasti mléčných výrobků. „Namísto realizace tuzemského potenciálu práce, dovážíme práci ze zahraničí,“ zdůraznil.
Podle Pýchy se rozměr českého zemědělství opět snížil. Hlavním problémem proti zemím EU-15 zůstává podle Pýchy zejména nízká živočišná výroba, nízká cenová úhrada spolu s neustálým rozevíráním cenových nůžek. Dále je to i nižší legislativní ochrana zemědělských producentů proti silnějším partnerům v hospodářské soutěži a její synergické efekty s nízkou organizovaností do odbytových družstev, které mají vliv na cenovou politiku v té které komoditě, řekl předseda svazu a doplnil, že dále přetrvávaly problémy ve zpeněžení zemědělské produkce. „Ceny řady agrárních komodit a to i komodit rozhodujících se v ČR dlouho nacházely na stejné úrovni, jako tomu bývalo v první polovině 90. let, respektive na podnákladové úrovni,“ připomněl. Například cena jatečných prasat byla vloni nižší než v roce 1995, cena kuřat byla nižší než v roce 1994 a cena brambor nižší než v roce 1990.
Ze šetření svazu rovněž vyplynulo, že vloni se dále prohloubil pokles zaměstnanosti, meziročně minimálně čtyři procenta. Zaměstnavatelé vloni přistoupili ke zvýšení mezd o pět procent. „Pokud chceme získat do zemědělství kvalifikované pracovníky, musíme je zaplatit,“ upozornil předseda Zemědělského svazu.