23.04.2007 | 10:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Získá české pivo ochranu?

Čeští pivovarníci uvažují o registraci evropské ochranné známky České pivo. Hlavním důvodem jsou obavy z možné budoucí regulace technologie výroby piva v Evropské unii. Informoval o tom předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Evropská unie totiž doporučuje pivovarům používat při vaření piva nové technologie, které snižují spotřebu energií a jsou současně šetrnější k životnímu prostředí. Náklady na zavádění takových technologií jsou ovšem značné a jejich povinné využívání by ohrozilo existenci mnoha českých pivovarů. "Pokud by tyto normy pro spotřebu energií byly Bruselem schváleny, ohrozilo by to chod především menších pivovarů, které nebudou mít dostatek prostředků na rekonstrukci svých varen" řekl Veselý. Známka by podle něj našim pivovarům umožnila vyvázat se z dodržování nových technologických norem, protože by její samotná registrace vymezila specifická pravidla výroby piva v České republice. Ochranná známka by navíc mohla tuzemským pivovarům pomoci při vývozu

Česká chuť

Tradiční česká technologie vaření piva je oproti standardům uplatňovaným v EU energeticky náročnější a Český svaz pivovarů a sladoven v žádosti o zapsání zeměpisného označení České pivo musel přesně popsat, v čem je jeho jedinečnost. Podle Veselého má české světlé pivo zlatou barvu střední až vyšší intenzity a slabé až střední aroma světlého sladu a chmele, je jiskřivé a po nalití do sklenice tvoří kompaktní bílou pěnu. Chuti dominuje slad a chmel. Cizí vůně či příchutě nejsou přípustné, je přijatelná pouze slabá příchuť pasterizace, kvasnic nebo esterů. Plnost je střední až vysoká díky obsahu nezkvašených zbytků extraktu. Nižší míra prokvašení znamená rovněž nižší obsah etanolu. Pivo má střední až silný říz s pomalým uvolňováním oxidu uhličitého.
Velmi důležitou vlastností českého piva je jeho hořkost. Míra hořkosti je střední až vyšší, s mírnou až lehkou trpkostí, která déle odeznívá. Hořkost zůstává v ústech déle a působí tedy delší dobu i na chuťové buňky, podporuje proces trávení a podnětů zároveň je zdrojem k dalšímu pití, takže proti zahraničním pivům má podle odborníků to české vysokou pitelnost. Pro české pivo je také charakteristická vyšší koncentrace polyfenolů a vyšší hodnota pH.
České tmavé pivo má mít podle svazu výraznou vůni po tmavém sladu a barevných sladech. Vykazuje střední říz a charakteristická je vysoká plnost chuti. Z vedlejších chutí a vůní jsou přípustné pouze karamelová a nasládlá.

Specifická technologie

K výrobě českého piva se jako hlavní suroviny používají slad, voda, chmel a kvasnice. Slad se vyrábí z jarního dvouřadého ječmene procesem sladování. Voda se používá z místních zdrojů s nízkou až střední tvrdostí. Pro chmelení je významný podíl žateckého poloraného červeňáku, který se pěstuje v Žateckém, Úštěckém a Tršickém regionu. Tento chmel je zcela specifický a liší se od chmele pěstovaného ve světě zejména poměrem alfa a beta hořkých kyselin a obsahem aromatických silic.
Vlastní výroba piva se skládá z přípravy mladiny, z hlavního kvašení, z dokvašování a zrání piva. Srdcem pivovaru je varna, kde se rozemletý slad smíchá s vodou. Tomuto procesu se říká vystírání a probíhá v tzv. vystírací kádi. Část objemu, tzv. rmut se postupně zahřívá ve rmutovací pánvi na technologicky důležité teploty. V procesu tzv. rmutování dochází k převedení škrobu a dalších látek extraktu sladu do roztoku a k rozštěpení škrobu na zkvasitelné cukry. Pro výrobu českého piva je typický právě tento způsob tzv. dekokčního rmutování, kdy dochází k povařování jednotlivých rmutů jedno- až třírmutovým způsobem. Na rozdíl od výroby mladiny tzv. infuzním způsobem, kdy k povařování rmutů nedochází. Tento postup není pro výrobu českého piva vhodný.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down