08.03.2013 | 11:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Živly někdy navštíví lesy a školky

Klimatologové tvrdí, že se máme v budoucnosti připravit na větší extrémy počasí. Ty se mohou dotknout i lesních porostů. Přestože živly jako požár, vichřice, krupobití, záplava, povodeň či tíha sněhu nejsou v České republice tak časté a rozsáhlé, z minulých let známe případy, které si vybraly svoji katastrofickou daň. Někteří praktici však soudí, že čistě komerční pojištění lesů je příliš nákladné. Ministerstvo zemědělství zase uvádí, že současně nastavený systém pomoci pro vlastníky lesů je účinný a dostatečný. O státem podporované pojištění lesních a okrasných školek jejich producenti zájem stále neprojevují.

Jaký mají pohled na pojištění lesů a lesních a okrasných školek pojišťovny, pojišťovací makléřské společnosti a ministerstvo zemědělství? Kromě této otázky odpovídaly tyto subjekty například na to, kdo by měl nést na svých bedrech náhradu při katastrofických pohromách, jak to může být s pojištěním lesů po jejich navrácení církvím.

Pojištění lesních kultur

Má pojištění lesních porostů význam?
Má komerční pojištění lesních porostů v našich podmínkách význam a ve kterých případech se může hospodáři vyplatit?
„Lesní požáry na našem území nemají tak katastrofické scénáře jako v některých jiných zemích, jsou však v našich lesích každoročně pravidelnými návštěvníky,“ uvedla ředitelka zemědělského pojištění České pojišťovny Ing. Alena Stiborová. Připomněla jeden z největších lesních požárů v historii na našem území, kdy vloni na takzvané Moravské sahaře u Bzence shořelo 160 ha převážně borovicových porostů a přímé škody se vyšplhaly k hodnotě třicet milionů korun. Podle ní se v České republice v průměru vyskytuje asi 700 lesních požárů ročně. V suchém roce 2003 ale stoupl počet požárů až na 1754. Je prokázáno, řekla, že požáry vznikají převážně v lesích s vysokou návštěvností a drtivá většina z nich, až devadesát procent, vzniká vinou člověka.
Živelní pohromy však nemá na svědomí jen požár, upozornila Ing. Stiborová. „V posledních letech zaznamenáváme nárůst vichřicových škod. Vítr má na svědomí více než polovinu objemu nahodilých těžeb. Rovněž dlouhodobé sledování frekvence výskytu abiotických poškození potvrzuje, že za posledních padesát let se zvýšil objem takto poškozené dřevní hmoty. Ani do budoucna klimatologové nehýří příliš optimismem a hovoří o stále častějším výskytu těchto extrémů. V podmínkách českých lesů je nutné počítat i s menší stabilitou porostů kvůli nepřirozené struktuře tvořené smrkovými monokulturami,“ vyjmenovala rizika, která mohou překvapit.
Pojištění lesů je podle ředitele makléřské společnosti Renomia Agro Ing. Jiřího Havelky typem pojištění, kdy škoda nastane jednou za velmi dlouhé období. „Poté ale mívá často katastrofické následky,“ zdůraznil. Za základní riziko, které způsobuje škody v lese, označil požár. Vzhledem ke kvalitě požární ochrany a síti profesionálních i dobrovolných hasičů u nás ale většinou nejsou škody většího rozsahu, dodal. „Jak se ale říká, výjimka potvrzuje pravidlo,“ a připomněl rovněž loňský požár lesa na Hodonínsku. Katastrofickými riziky podle Ing. Havelky je bezesporu vichřice či tíha sněhu. Proti všem jmenovaným i mnoha dalším rizikům lze sjednat pojištění u několika pojistitelů. „Pojišťovny v případě škody většinou uhradí hodnotu lesa, případně i vícenáklady, které se vztahují na znovuzalesnění. Domnívám se, že případná podpora státu a systémové řešení by zcela nepochybně prospělo i tomuto typu pojištění,“ zhodnotil význam pojištění lesů.
„Pojištění lesů je komerční záležitost a má samozřejmě význam zejména pro majitele lesů mýtního stáří, kteří si uvědomují, jakou hodnotu pro ně jejich les má. Větší zájem bude nepochybně o pojištění lesů tam, kde vlastníci jsou obce či města a v příměstských lesích či lesoparcích, kde hrozí větší nebezpečí požáru od kuřáků nebo rozdělávačů ohňů,“ reaguje na otázku ředitel Agra pojišťovny, organizační složky pro ČR, Ing. Marek Hrubý. Les může mít pro vlastníka ale i docela jinou hodnotu. „Může dát svůj les do zástavy v rámci poskytnutí úvěru a peněžní instituce mohou jeho pojištění požadovat.“ Ing. Hrubý také porovnal zájem o pojištění lesů malých velkých vlastníků. „O pojištění lesa se méně zajímají drobní vlastníci. Velcí vlastníci lesa se v otázce jeho pojištění rozhodují zejména podle dvou kritérií – kvality a stáří porostů.
Vzhledem k rizikovosti tohoto pojištění, zejména u pojištění vichřice, bývá ale pojistné vyšší, než jsou velcí vlastníci lesa ochotni vynaložit.
Vedoucí referátu pojištění hospodářských rizik Kooperativy pojišťovny, a. s., Ing. Miroslav Pánek připomněl podstatu pojištění. Obecně není podle něj určeno k tomu, aby na něm klient vydělal, ale aby byl zabezpečen proti škodě, která by mu mohla vzniknout a ohrozit tak jeho podnikání. „Ti klienti, kteří se řádně pojistili, měli jistotu, že jejich zisk neohrozí počasí bez ohledu na jeho vývoj,“ konstatoval.

Pojištění lesů v číslech
 
Jaká rizika u lesních porostů si lze pojistit a kolik hektarů lesa pojišťovny a makléřské společnosti již pojistily?
Česká pojišťovna přišla na trh s komplexním pojištěním lesních porostů počátkem roku 2010. Podle Ing. Stiborové je standardní nabídkou nově jak pojištění rizika požáru, tak i vichřice. Pojištění je možné navíc sjednat ve třech typech, a to „dřevo“ (pojištění hodnoty dřeva), „vytěžení“ (pojištění zvýšených nákladů na vytěžení) a „zalesnění“ (pojištění nákladů na nové zalesnění). Základem pojištění je sjednání kombinace pojistného nebezpečí požár a typu pojištění dřevo. K tomuto základnímu pojištění lze sjednat všechny další kombinace podle konkrétních potřeb a požadavků klienta. „U České pojišťovny je v současné době pojištěno necelých 50 tisíc hektarů lesních porostů s celkovou pojistnou částkou přesahující sedm miliard korun,“ upřesnila.
„Základním pojistným nebezpečím v Kooperativě pojišťovně je požár a jako doplňkové pojištění sjednává pojištění vichřice,“ uvedl Ing. Pánek.
Agra pojišťovna se úzce specializuje na pojištění rostlinné a živočišné výroby. „Pojištění lesů tedy nenabízíme,“ sdělil Ing. Hrubý.
I pojišťovací makléřské společnosti dostaly slovo, aby uvedly rizika, vůči kterým se zemědělci chrání pojištěním, a s ním spojená čísla. „Pojištění lesních porostů lze sjednat hned u několika pojistitelů. Pojistit se lze například proti riziku poškození nebo zničení lesních porostů vlivem požáru nebo krupobití, dále lze pojistnou ochranu rozšířit také o škody způsobené například vichřicí, záplavou, povodní nebo sesuvem půdy. U lesních porostů naopak nelze pojistit třeba riziko způsobené poškozením škůdci, cenovým výkyvem či suchem. Při kalkulaci pojistného se bere v úvahu výše pojistné částky, plocha pojištěného lesa a riziko vzniku s ohledem na dřevinnou skladbu lesa,“ informoval Ing. Havelka ze společnosti Renomia Agro.
Prostřednictvím makléřské společnosti OK Group je pojištěno šest klientů. „Jedná se o porosty jehličnaté a smíšené, na výměře zhruba 120 hektarů, na riziko požár. U tří klientů je pojištěn lesní sadební materiál na kompletní rizika, to znamená na poškození krupobitím, vichřicí, požárem, záplavou, povodní, sesuvem půdy a škody mrazem,“ upřesnila ředitelka úseku zemědělského pojištění Ing. Gabriela Vránová.

Kdo by se měl podílet na náhradě škod v lesích
 
Zatímco na komerční pojištění plodin a hospodářských zvířat stát hradí dané procento ze zaplaceného pojistného, vůči majitelům lesa není vůbec štědrý. Přitom pojištění lesů je nákladnější a živly se ani jim nevyhýbají. Otázkou tedy je, zda je správné, aby rizika za škody na lesích nesli jen majitelé lesů a pojišťovny. Neměl by se na náhradě rozsáhlejších škod více podílet stát a Evropská unie?
„Pro pěstitele lesních porostů by to rozhodně bylo zajímavé a za určitých podmínek, zejména v případech katastrofických pohrom, snad i opodstatněné, zvláště u rizik, která nelze eliminovat komerčním pojištěním. Současná ekonomická situace však takovému řešení příliš nenahrává,“ zastává stanovisko Ing. Stiborová z České pojišťovny.
Ing. Hrubý z Agra pojišťovny míní, že v našich klimatických podmínkách naštěstí nehrozí katastrofické lesní požáry takového rozsahu jako například v Kalifornii, Španělsku nebo v Chorvatsku. Nevylučuje však rozsáhlé poškození vichřicí, což je nepochybně riziko pojistitelné. „Bylo by správné, kdyby se stát podílel při katastrofických pohromách na náhradách škod, v současné ekonomické situaci jsou ale takové přímé platby obtížně realizovatelné,“ shoduje se v názoru s předchozí odpovídající.
Podle Ing. Pánka z Kooperativy pojišťovny je jakákoli podpora lesnictví jako krajinotvorného odvětví vhodná. „Jedná se ovšem víceméně o politickou otázku. Z čistě ekonomického hlediska by mělo převažovat pokrytí rizik pojištěním,“ uvedl.
V ochraně před živly se Ing. Havelka z Renomia Agro kloní víc k systémovému řešení. „I v tomto případě je daleko výhodnější vytvořit systémové řešení obdobně, jako je tomu u pojištění plodin, než řešit škody pomocí ad hoc státní pomoci. Vždyť v podstatě jediným rozdílem je to, že se v případě lesních porostů jedná o dlouhodobý cyklus obnovy lesa, rizika jsou velmi podobná.“ Dále zdůvodnil, proč v posledních letech výrazně vzrůstá zájem o pojištění lesů. „Vliv na to nepochybně má zejména vznik škod například po orkánech Kyrill a Emma.
Současně nastavený systém pomoci pro vlastníky lesů ale považuje vrchní ředitel ekonomické sekce Ministerstva zemědělství Ing. Jiří Havlíček za účinný a dostatečný. Vyjmenoval, na jaké účely mohou dotaci čerpat. „Vlastníci lesů mohou od roku 2007 podávat žádosti o dotace v rámci Programu rozvoje venkova, opatření II.2.4.1. – Obnova lesnického potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření. V rámci tohoto opatření se hradí až sto procent výdajů spojených s následujícími činnostmi:
 mimořádná opatření při kalamitách způsobených biotickými činiteli i abiotickými vlivy, zejména hmyzími škůdci (například pilatky, kůrovci, obaleči, píďalky), dřevokaznými houbami (sypavky, václavky), klimatickými a dalšími faktory (nelze uplatnit na běžnou ochranu a prevenci);
 odstraňování nevhodných nebo poškozených lesních porostů po kalamitách určených k rekonstrukci;
 přirozená obnova nebo umělá obnova síjí po kalamitách včetně přípravy těchto ploch před zalesněním;
 umělá obnova sadbou na plochách po kalamitních těžbách včetně přípravy těchto ploch před zalesněním;
 hnojení a vápnění poškozených lesních pozemků;
 odstraňování škod způsobených povodněmi na drobných vodních tocích a v jejich povodích, na lesních cestách a souvisejících zařízeních, sanace nádrží, erozních rýh a hrazení a stabilizace strží;
 preventivní ochranná opatření pro zamezení, respektive zmírnění škod způsobených kalamitami v lesích;
 provádění preventivních protipovodňových opatření na drobných vodních tocích a v jejich povodích a protierozní opatření (např. výstavba a opravy objektů hrazení bystřin).
Ing. Havlíček připomněl, že v minulých letech byly dále částečně hrazeny škody způsobené bleskovými povodněmi na mladých lesních kulturách, lesní infrastruktuře a další. „Tyto finanční prostředky byly poskytovány ze státního rozpočtu a z rozpočtu Evropské unie na základě pravidel notifikovaných Evropskou komisí.

Pojištění s vrácením lesů v majetku církve
 
Téma o církevních restitucích rozdmýchalo v České republice emoce, má své odpůrce i zastánce. Schváleny však byly. Můžeme se na ně podívat proto i z úhlu pojištění lesů, neboť také lesy jsou součástí majetku, jež se má vracet církvím. Bude mít církev dostatek prostředků na placení pojistného nebo na náhradu škod v případě nějaké kalamity, když nebudou pojištěny?
„V souvislosti s navrácením církevních majetků se zvýšení zájmu o pojištění, a to nejen lesních porostů, přímo nabízí. Otázku finančních prostředků církve jak ve vztahu k pojistnému, tak ve vztahu k případným kalamitám bude moci zodpovědět jen ona,“ odpověděla Ing. Stiborová z České pojišťovny.
Podle Ing. Hrubého z Agra pojišťovny se církev pravděpodobně pojišťovat nebude, pokud se bude chovat jako jeden subjekt. „Jestliže své majetky (farnosti) lokálně rozdělí, určitě se najde poradce, který takový farní les pojistí,“ uvedl.
Církev je, jak řekl Ing. Havelka z Renomia Agro, odpovědným hospodářem, a proto očekává nárůst zájmu o tento typ pojištění. „Je také otázkou, zda lesy zůstanou v majetku církví nebo bude docházet ke změně majitele,“ poukázal na další možný vývoj. „Nepochybné je, že nejvyšším rizikem pro lesní porosty je vichřice,“ uzavřel.

Pojištění lesů v majetku obcí a státu
 
A jak je to s pojištěním lesů ve vlastnictví obcí a státu? Jsou dobří a odpovědní hospodáři?
„Lesní porosty ve vlastnictví státu pojištěny nejsou. Lesy ČR spravují asi šedesát procent všech lesních porostů na našem území, tímto extrémním rozsahem se v podstatě princip pojištění ztrácí,“ sdělila Ing. Stiborová z České pojišťovny. U obcí je situace jiná. „Plochy lesních porostů jsou menší a zpravidla jsou vázány na jednu lokalitu či oblast. Z těchto důvodů má řada obcí své lesní porosty pojištěny, nicméně potenciál rozhodně není vyčerpán,“ míní.
„Víc než polovinu všech lesů v České republice obhospodařuje Státní podnik Lesy ČR. Ty však nejsou pojištěné,“ potvrdil předchozí sdělení také Ing. Havelka. „Klienty Renomia Agro jsou tak většinou obce a soukromí podnikatelé.“
Z pohledu Kooperativy pojišťovny je podle Ing. Pánka pojištění lesů ve vlastnictví obcí běžnou záležitostí.

Pojištění lesních školek 

Pojištění sadebního materiálu ve školkách stagnuje
 
K lesům patří pěstování sadebního materiálu v lesních školkách. I tyto výpěstky lze pojistit na rizika – krupobití, vichřici, požár, záplavu, povodeň, sesuv půdy a mráz. Na pojištění je možné získat prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) státní podporu. Tento typ pojištění se však příliš nevyužívá. „Zájem o poskytování podpory v programu Podpora pojištění lesních školek je přibližně stejný, jako tomu bylo v předchozích letech. Program byl otevřen v roce 2009. I nadále se počítá s poskytováním podpory podobně jako v roce 2012 až do výše 30 procent prokázaných uhrazených nákladů na pojištění pro příslušný rok. Podpora se poskytuje v režimu de minimis,“ vyjádřil se k situaci Ing. Havlíček z ministerstva zemědělství.
Školky v České republice pokrývají podle Ing. Stiborové více než 1300 hektarů. „U České pojišťovny je pojištěno zhruba pět procent této výměry,“ upřesnila. Připomněla, že produkt na pojištění lesních školek byl tvořen ve spolupráci se školkaři a je zpracován tak, aby vyhovoval reálným podmínkám našeho školkařství. „Do dotačních titulů PGRLF bylo toto pojištění zařazeno od roku 2009 a byla pro něj schválena státní podpora až do výše 30 procent, což si svým významem produkce lesního sadebního materiálu jistě zaslouží. Přesto zájem o toto pojištění spíše stagnuje. Je možné, že větší zájem o toto pojištění nastane opět po vážnějších škodách na pěstovaném materiálu, jako tomu bylo v minulých letech,“ komentovala současný stav.
Jak uvedl Ing. Hrubý, Agra pojišťovna pojištění lesních školek aktivně nenabízí. Vzhledem k tomu, že pojištění lesa a lesních školek nespadá do naší specializace, poptává se u nás takové pojištění jen zřídka. U lesních školek je tomu tak částečně i proto, že tyto porosty nejsou významně ohroženy. Případná poptávka podle našich zkušeností směřuje k pojištění školek vánočních stromků proti riziku krupobití a tento typ pojištění dokážeme nabídnout,“ konstatoval.
Pojištění lesních školek je segment, který Kooperativa pojišťovna podle Ing. Pánka vyhodnocuje. „V rámci našeho portfolia zatím neevidujeme žádné standardní pojištění lesní školky.“
„Zájem o pojištění lesních školek je za očekáváním,“ uvedl i ředitel Ing. Havelka z Renomia Agro. Přitom v posledních letech se podle něj stále více subjektů věnuje pěstování a produkci lesních i okrasných dřevin ve školkách. „Předpokládám, že to je způsobeno malou propagací nabídky pojišťoven. Společnost Renomia připravuje pojistný program pro několik školkařských firem.“ To, že zájem o pojištění lesních školek v současné době spíše stagnuje, je podle Ing. Havelky škoda. „Citlivost porostů v lesních školkách a stejně tak i na plantážích vánočních stromků je navíc výrazně vyšší než u starších porostů a katastrofické škody v nich často způsobí mráz či povodeň,“ upozornil.
V portfoliu OK Group jsou podle Ing Vránové pojištěny tři školky o celkové výměře zhruba 260 ha, v hodnotě asi třicet milionů korun. „Toto pojištění má smysl, protože například v předloňském roce došlo k velkým škodám na sadebním materiálu způsobeným jarním mrazem,“ vyjádřila svůj názor. „Bohužel, toto pojištění stále stagnuje a není o něj velký zájem. Příčinou nezájmu určitě není výše dotací. Proč o toto pojištění není tak velký zájem, by asi nejlépe odpověděli školkaři sami. Domnívám se, že příčin může být několik. Hlavně u větších firem může být příčinou nezájmu o pojištění výše pojistného v souvislosti s rozložením rizika a také to, že produkt je koncipován tak, že základem je krupobití, které u lesních školek nepředstavuje zase tak velké riziko a jako doplněk se dá pojistit jarní mráz, jenž naopak představuje velké riziko. Kvůli tomuto připojištění se výrazně zvýší cena a pro klienta se tak toto pojištění stává nezajímavým,“ zamýšlela se nad příčinami dosavadního nezájmu o pojištění lesních školek .

 

Eva Kořínková Seifertová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down