Zjednodušit a vysvětlit

Po dvou dnech rokování pražské konference o kvalitě potravin je zřejmé, že právě kvalita by měla být rozhodující výhodou evropské produkce a předpokladem konkurenceschopnosti producentů v agrárním resortu. A to přestože, jak na konferenci také zaznělo, sám pojem kvalita není zcela jasný. Zachovat a zároveň zjednodušit by se měly systémy certifikace a chráněná označení potravin. Na konferenci se ozvaly i hlasy volající i po udržení obchodních norem. Důležité je zvýšit povědomí spotřebitelů o tom, co pro ně různé certifikáty, normy a označení znamenají a že výrobky, které je nesou, splňují daná kritéria. Pevně daná a přehledná pravidla v této oblasti potřebují spotřebitelé i producenti.

Agrární sektor by měl lidem poskytnout to, co potřebují, tedy správné produkty se správnou kvalitou a za správnou cenu, prohlásil švédský ministr zemědělství Eskil Erlandsson. Přes stále intenzivnější příznaky rozvíjející se krize ministr věří, že lidé budou mít k dispozici více peněz a za ně si budou chtít koupit potraviny, na něž budou klást zvýšené nároky. Mimo jiné jim půjde i o to, jak byla jejich výroba šetrná k životnímu prostředí a ke klimatu. „Naši výrobci by neměli na světových trzích soutěžit cenou, naše kultura nám dovoluje soutěžit na základě vysoké kvality,“ prohlásil. Co je to ale kvalita: Podle Erlandssona je to složitý pojem, na který lidé nahlížejí různě. Základem je samozřejmě bezpečnost potravin, ale kromě ní jde také o to, jak produkty splní očekávání spotřebitele, z nichž by měl výrobce vycházet. Nejde jen o samotnou chuť, vůni či lákavý vzhled výrobku, ale také o podmínky, za nichž vznikal, o welfare zvířat, dopady na životní prostředí apod. Pomoci v orientaci spotřebitele mezi širokou paletou produktů nabízených na trhu by měla certifikace. Jak Erlandsson připomněl, certifikačních systémů však existuje řada, a to i na soukromé bázi. K nim přistupují ochranné obchodní známky. Bylo by proto třeba tyto iniciativy sladit, eventuálně některé soukromé systémy zastavit. Severské země, jak uvedl, nepoužívají ochranné zeměpisné značení. Obecně v jeho zemi chybí komunikace o kvalitě a její certifikaci, a to jak se spotřebitelem, tak s výrobci. Někteří z nich si vybudovali silné obchodní známky, které v očích spotřebitelů mají hodnotu certifikátů. Základním požadavkem je vyjasnění, zpřehlednění a zjednodušení systému.
Společné logo unie není  nutné
Měli bychom se zamyslet i nad množstvím a obsahem informací, které na výrobcích sdělujeme spotřebiteli, podotkla španělská ministryně pro životní prostředí, venkovské a mořské záležitosti Elena Espinosa Mangana. Jak uvedla, měla by se najít rovnováha mezi povinnými a nepovinnými informacemi a výrobci by se měli vyvarovat takových sdělení, která by konzumenty mohla uvést v omyl. I podle španělské šéfky agrárního resortu chybí komunikace o certifikaci. Navrhla také zjednodušení norem a podmínek certifikace, které by podle ní ocenili jak zemědělci, tak i potravináři. Značení by se mělo zjednodušit a sjednotit. Návrhem, aby potraviny vyrobené v EU nesly společné logo odkazující na tuto skutečnost, není Španělsko nadšeno a podle ministryně by se měl tento záměr ještě přehodnotit. Na druhou stranu by však přivítala pro celou unii společné logo pro ekologicky vyrobené potraviny, od něhož si slibuje pomoc při vytváření jednotného trhu pro biovýrobky. I Španělé oceňují a využívají ochranné zeměpisné značení, které by Brusel měl podle Mangany při jednáních ve Světové obchodní organizaci (WTO) více ochránit.
Tradice a kvalita jsou přidanou hodnotou „Všechny systémy garantující kvalitu, zaručený původ a výrobní postup v současnosti fungují dobře a neměli bychom se jich vzdávat. Jejich fungování je důležité pro ochranu spotřebitele. Je zapotřebí tyto systémy zjednodušit a zpřehlednit tak, aby bylo jasné spotřebiteli, co kupuje, a producentům, jaká pravidla musí splňovat,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Kvalita a tradice jsou podle jeho slov hlavní přidanou hodnotou evropské produkce a tu je zapotřebí zachovat a zvýšit tak konkurenceschopnost evropských producentů.
“Byla to diskuse o kvalitě. Byla to diskuse o hledání mezi administrativními přístupy a volným trhem, mezi regionálními přístupy a nezaváděním nového práva,“ charakterizoval konferenci Gandalovič. Jak dodal, šlo i o to, zda má být nové logo EU i jak dál postupovat v chráněném značení.
Neměli bychom se zabývat hloupostmi
Konference potvrdila, že je stále zájem o ochranné značení původu a ochranné zeměpisné značení. Tyto systémy značení bychom neměli zaměňovat s obchodními ochrannými známkami a měli bychom je více a lépe ochránit na globálním trhu, konstatovala komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. V jednání konference ji překvapil požadavek na zachování značení tradičních specialit, který vyslovily zejména nové členské státy. Za uplynulé tři roky se totiž v této kategorii zaregistrovalo jen 20 výrobků. (Připomeňme, že společně se Slovenskem chceme získat toto označení i pro v obou státech známé a vyráběné špekáčky.)
Dobrou zprávou pro ekologické zemědělství je záměr vytvořit společné logo unie, které usnadní obchod s biopotravinami na jednotném trhu.
Na základě závěrů konference i připomínek došlých k zelené knize o kvalitě potravin připraví komise sdělení, které bude podkladem pro další jednání. Standardy pro vnitřní trh se nezmění, ujistila komisařka, kterou překvapil požadavek na jejich zachování. „Jste skutečně až moc konzervativní,“ poznamenala a dodala, že je nutné najít správnou rovnováhu mezi zjednodušením těchto standardů a potřebou je zachovat. „Skutečně si nemyslím, že Brusel to dokáže nejlépe posoudit a rozhodnout,“ uvedla. „Máme asi deset standardů, které pokrývají nejdůležitější produkty. Neměli bychom se však zabývat hloupostmi,“ vysvětlila a poukázala přitom na nedávno zrušenou povolenou míru zakřivení okurek či banánů.
O zájmu o konferenci svědčil sál zaplněný až do poslední minuty jejího konání. Málokdy se stane, aby na konci dvoudenní akce byl stejně plně obsazený sál jako na jejím začátku, shodně konstatovali ve své závěrečné shrnující řeči komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová a český ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Kdo poslal připomínky
K zelené knize, která nastolila základní okruh otázek, došlo do Bruselu více než 560 reakcí. K mání jsou na internetové adrese http://ec.europa.eu/agriculture/quality/policy/opinions_en.htm. Mezi příspěvky organizací je třeba i Americká obchodní komora pro vztahy s Evropskou unií, ale stanoviska českých profesních organizací až na Potravinářskou komoru ČR chybějí. V oddílu veřejných institucí je obšírný 14stránkový příspěvek českého ministerstva zemědělství a pětistránkové stanovisko Úřadu průmyslového vlastnictví. Zdaleka nejvíce připomínek zaslali občané. Z nich nejpilnější byli Francouzové a Poláci. Bezkonkurenční aktivitu vyvinuli obyvatelé francouzského Lautrecu, jichž na zelenou knihu reagovalo 14. Z ČR dorazily jen tři individuální příspěvky.
Poznámky potravinářů Potravinářská komora ČR (PK) mimo jiné doporučuje ve svém stanovisku sjednotit definici a značení u chráněného označení původu a ochranného zeměpisného označení. Pro spotřebitele jsou podle komory kritéria jednotlivých kategorií naprosto nesrozumitelná. I čeští potravináři chtějí zachovat zaručené tradiční speciality. Doporučují sjednotit příslušnou legislativu pro potraviny, biopotraviny, víno a lihoviny. Brusel v zelené knize navrhuje zavedení ochranného značení kvality pro produkty vzdálených regionů, což jsou vesměs bývalé kolonie některých členských států unie. Čeští potravináři se domnívají, že cíl by se neměla zavádět další značení, ale cíl by měl být naprosto opačný. Existující procedury by se podle nich měly zjednodušovat a postup schvalování zkracovat tak, aby chráněná označení mohlo získat více produktů.
Ministerstvo je proti novému společnému logu
Přínos nového loga společného pro unii by podle českého ministerstva zemědělství (MZe) nebyl velký. Účinnější by bylo zavedení systému pouze s jedním jednoduchým logem.
Uvedení místa původu surovin na obalu by podle MZe mělo význam pro spotřebitele, nevýhodné by však mohlo být pro některé prodejce a výrobce. Pokud jde o obchodní normy, ministerstvo je pro jejich zachování, protože garantují určité stabilní prostředí pro výrobce, obchodníky i spotřebitele. Pro maloobchodní prodej výrobků, které těmto normám neodpovídají, je třeba nastavit přesná pravidla a popsat tolerované vady. České ministerstvo se také přimlouvá za jednotné definice výrazů selský, horský či přírodní, a to pokud ne unijními, tak alespoň vnitrostátními předpisy.
Český agrární resort podporuje institut zeměpisných označení i označení původu. Je proti tomu, aby se kritéria pro tyto výrobky rozšířila, protože by šlo o diskriminaci výrobců, kteří by nově o ně požádali. O ochraně těchto značení ve třetích zemích je třeba dále jednat ve Světové obchodní organizaci. ZA vhodné považuje sjednotit obě značení do jediné katgorie s jediným barevným symbolem. Barevné odlišení by bylo možné použít pro výrobky ze třetích zemí, které by vyhověly kritériím. MZe se také přimlouvá za vydání seznamu zeměpisných názvů výrobků, které se v Evropě považují na základě pravomocných soudních rozhodnutí za zdruhovělé. Doplnění tohoto seznamu o další produkty by mělo být možné jen se souhlasem členského státu, kde se území, jehož jméno výrobek nese, nachází. Zachovat by se měla kategorie zaručených tradičních specialit. Pokud i nadále nebude možné získat ochranná označení pro všechny druhy agrárních výrobků, navrhuje MZe, aby se příslušné nařízení doplnilo o seznam těch, u nichž to lze.
Pro ekologické zemědělce by podle ministerstva bylo přínosem jednotné logo unie pro biopotraviny, jež by usnadnilo jejich prodej na jednotném trhu.
Různé systémy certifikace zatěžují výrobce a zvyšují jejich náklady. Zjednodušení, harmonizace a vzájemné uznávání by tedy byly žádoucí. To je však problémem u privátních certifikačních systémů, které mají třeba jednotlivé obchodní řetězce.