Zjednodušit, ale neoslabit

Záměry na zjednodušení společné zemědělské politiky, snížení administrativní zátěže a zejména spojení stávajících 20 společných tržních organizací v jedinou představila loni na podzim Evropská komise. Ne se všemi jejími představami však zemědělci souhlasí.

COPA a COGECA, které zastřešují organizace zemědělců a jejich družstev v Evropské unii zveřejnily stanovisko, v němž podrobně rozebírají návrhy Evropské komise na zjednodušování společné zemědělské politiky unie (SZP) a odbourávání administrativy zatěžující zemědělce a přinášejí vlastní náměty na zlepšení současného stavu. Svůj záměr zjednodušit SZP představila komise loni na konferenci, o níž Zemědělec podrobně referoval v čísle 42/2006.
Nutno poznamenat, že zmíněnou snahu Bruselu zemědělci samozřejmě vítají. Jen mají poněkud blíže ke každodenní realitě zemědělské praxe a dovedou si lépe představit reálné dopady různých, byť třeba i dobře míněných kroků.
Zásady akčního plánu
Svůj záměr na zjednodušení SZP a odstranění zatěžující administrativy vtělila komise do akčního plánu, který má tři základní body, a to:
 Zavedení jednotné společné tržní organizace místo stávajících 20.
 Zjednodušení administrativy — konkrétní návrh by měl vzejít ze studie, která proběhne v různých státech a jejíž výsledky budou publikovány ve druhé polovině letošního roku.
 Konkrétní opatření na zjednodušení SZP.
Komise rozlišuje navrhovaná zjednodušení na technická a politická. Při technických se politika nemění, jen by se mělo docílit její větší efektivnosti. Politická zjednodušení zasahují do samotné SZP. Tato opatření by měla hlavně vyplynout z tzv. zdravotní kontroly SZP, s níž se počítá pro rok 2008. Je pravděpodobné, že Brusel bude tato zjednodušení formulovat až v roce 2009, kdy v čele unie bude Česká republika.
Jednotnou tržní
organizaci raději ne
Záměr zavést jedinou tržní organizaci nepovažují COPA a COGECA(C/C) za šťastný. Zdůrazňují, že je třeba, aby jakékoliv zjednodušení zemědělství pomohlo a ne je oslabilo. Žádají radu ministrů zemědělství unie, aby přihlédla k jejich připomínkám a neschválila návrh komise automaticky. Připomínají, že společné tržní organizace pro různé komodity používají odlišná tržní opatření. C/C proto není jasné, jak by mohla výsledná jediná organizace pracovat. Jakékoliv změny mohou být pouze technické a nesmí se týkat podstaty SZP samotné. Zároveň by podle evropských zemědělců měly zatím zůstat mimo jakýkoliv záměr společné tržní organizace pro víno a pro ovoce a zeleninu, o jejichž reformě se teprve jedná. C/C připomínají, že se jakýmikoliv úpravami nesmí společné tržní organizace oslabit a také jejich případná přeměna v jedinou nesmí vést ke změnám (úsporám) v rozpočtu. C/C se také nelíbí, že návrh předpokládá přesun některých pravomocí z rady na komisi.
Obavy z cross compliance
C/C souhlasí s tím, že nadbytečná administrativa znesnadňuje život zemědělcům a bez jakéhokoliv efektu zvyšuje jejich náklady. Například jen ve třech zemích, a to v Německu, Nizozemsku a ve Švédsku se zvýšení nákladů na administrativu za rok odhaduje na jednu miliardu eur. Organizace jsou přesvědčeny o tom, že další radikální zvýšení nákladů přinese plné zavedení cross compliance. Navíc zemědělcům hrozí pokuty, pokud se nebudou chovat podle zhruba 18 směrnic EU. Jejich ustanovení, která jsou pro zemědělce závazná a při jejichž neplnění jim mohou být kráceny přímé platby, jsou však v členských zemích rozpracovány a zařazeny do daleko většího množství legislativních norem. Konkrétně v ČR jde celkem o 35 zákonů, vyhlášek a nařízení vlády.
C/C upozorňují, že kontrolou plnění zmíněných směrnic se zabývají v jednotlivých členských státech různé kontrolní orgány. Ty ve většině případů pracují bez jakékoliv koordinace. Přestože pravidla předepisují, že na cross compliance může být za rok kontrolováno asi jedno procento farem, je tento podíl z uvedeného důvodu daleko vyšší. Navíc také nikdo nemůže vyloučit, že jednu farmu nenavštíví během roku několik kontrolorů z různých organizací. Obava z možného citelného postihu při nedodržení požadavků cross compliance vede mnohé farmáře k tomu, že si najímají externí konzultanty, což opět zvyšuje jejich náklady. Podle C/C se tak cross compliance stává nástrojem, který brání farmářům využívat půdu nejekonomičtějším a zároveň nejekologičtějším způsobem.
Evropské zemědělství je pod zvyšujícím se tlakem. Na jedné straně musí splňovat všechny požadavky, které na ně klade veřejnost: bezpečné a kvalitní potraviny, pohoda zvířat a ochrana životního prostředí a krajiny, na druhé straně musí čelit narůstajícímu tlaku konkurence ze třetích zemí, které takováto omezení nemají. Nejisté jsou do budoucna také dotace, které by vyšší náklady mohly alespoň zčásti kompenzovat.
Hlavní zásady zlepšení
Jakékoliv zlepšení SZP a nutné administrativy by podle C/C mělo vycházet z těchto hlavních zásad:
 Větší srozumitelnost a průhlednost — všechna pravidla by se měla prověřit a ta, která jsou nejasná, by se měla vypustit. Farmářům musí být zřejmé, co se od nich očekává. Z tohoto pohledu by se měly posuzovat také všechny nové legislativní i jiné návrhy Bruselu.
 Méně formulářů k vyplňování — musí se prověřit všechny informace, které se vyžadují po zemědělcích. Všechny dokumenty a formuláře, které zemědělci musí odevzdávat, se musí zjednodušit a zkrátit tak, jak to jen bude možné. Měla by se vytvořit jednoduchá databáze pro celý zemědělský sektor a farmáři by měli mít možnost předávat potřebná data v digitální formě.
 Větší koordinace — různé úřady by měly spolu lépe komunikovat a koordinovat svou činnost a také údaje, které od zemědělců požadují. Inspekce musí vykonávat na farmách co nejméně kontrolních orgánů.
 Zdůvodnitelné kontroly — všichni farmáři by měli mít stejné podmínky a měla by pro ně platit stejná pravidla. Měly by se vyloučit přílišné a zbytečné inspekce. Je třeba také stanovit pravidla, jak se bude postupovat v případě banálních nebo neúmyslných porušení některých pravidel cross compliance. Musí být také naprosto jasné, jak se budou tyto přestupky postihovat.
 Upravené sankce — pro malé překročení stejně jako pro první pochybení by se mělo použít spíše varování než přímo sankce. Sankce by pak měly odpovídat závažnosti přestupku. Mělo by se také vzít v úvahu, že některé věci postihuje legislativa daného členského státu. V takovém případě by nemělo docházet k dvojímu či dokonce vícenásobnému postihu za jeden přestupek. Musí být naprosto jasně daná pravidla pro postihy.
Návrhy COPA/COGECA
Součástí stanoviska C/C k záměrům komise je 50 návrhů, kde by se podle zemědělců a jejich družstev dala SZP účelně zjednodušit. Návrhy jsou rozděleny do skupin, a to na ty, které se týkají ochrany životního prostředí, živočišné a rostlinné výroby, aplikace podpor a plateb a cross compliance. Například:
— Pokud inspekce objeví na farmě zvíře — skot, ovci nebo kozu, jen s jednou ušní známkou, považuje se to často za neshodu s danými předpisy, a to i tehdy, kdy je možné zvíře na základě této jedné známky jasně identifikovat. Taková zvířata by se však podle C/C měla považovat za identifikovatelná. I v těchto případech je třeba jasně vymezit, co ještě je a co již není v souladu se stanovenými požadavky.
— Zrušit by se měla povinnost vést na farmě registr pro skot,ovce a kozy, pokud existuje jejich osvědčená národní databáze.
— Zrušit by se měly další registry, které v některých zemích musí vést chovatelé ovcí kromě průvodních dokumentů pro tato zvířata. Od příštího roku by tyto doprovodné dokumenty měly také obsahovat seznam čísel ušních známek všech zvířat. Tento požadavek by se měl podle C/C znovu prověřit a pokud možno by se měl zrušit.
— Problémem je i předepsaná doba, po kterou musí ovce a kozy být na farmě, pokud zemědělec dostává podporu vázanou na počet chovaných zvířat. Velké obtíže může tento požadavek způsobit zejména v období extrémního sucha, kdy zvířata trpí nedostatkem potravy i vody. Zejména pro extrémní klimatické podmínky by se k tomuto požadavku mělo přistupovat daleko pružněji.
— Některé členské země dovolují chovat pro vlastní potřeby farmáře a jeho rodiny jen jedno prase. Tato možnost by se měla rozšířit také o jednu ovci a jednu kozu.
— Zákaz snižování plochy trvalých travních porostů neodpovídá principu decouplingu. Proto by se měl vypustit.
— Dokumentaci o používání veterinárních antibiotik u daného zvířete vede jeho chovatel a duplicitně i ošetřující veterinář. Požadavek dokumentace u chovatele by se měl zrušit.
— V případě prodeje nároků na platby s půdou nebo bez ní, smějí členské státy vrátit část nároku do národní rezervy. V některých zemích toto omezení může předejít spekulativnímu obchodu s nároky, ale v jiných to může mít opačný účinek. Toto opatření by se nemělo používat, pokud jde o prodej v rámci rodiny nebo ve speciálních případech, kdy půda a nárok na platbu s ní spojený nemají stejného majitele. Účinné opatření na zabránění spekulativním prodejům by mělo být v kompetenci členských států.
— Kontrolu cross compliance by měli inspektoři hlásit několik dní (např. 14 dní) předem, tak, aby si farmář mohl zajistit, že u ní bude přítomen.
— Kontrola cross compliance by neměla probíhat v hodinách, kdy je na farmě nejvíce práce, ale měla by se naplánovat tak, aby chod hospodářství co nejméně narušila.
— Se začátkem marketingovéo roku by farmáři měli být informováni, které národní kontrolní orgány budou prověřovat plnění požadavků cross compliance a také by se měli dozvědět, které požadavky mají v daném roce plnit.
— Všechny jednotné platby na farmu by měli zemědělci dostat v období mezi 16. říjnem a 31. březnem následujícího roku.
— Pokud farmář do stanoveného termínu nepředloží podklady pro nový výpočet přímé platby, měl by ji dostat v té výši, v jaké byla vyplácena v předchozím roce.
— Při platbě na farmu mohou zemědělci požadovat podporu pro plochy pokryté krajinnými prvky například živými ploty. V případě podpor závislých na dané komoditě, jako je například dotace na energetické plodiny, nemohou na plochy s těmito krajinnými prvky o podporu žádat. To ale znamená, že pro každý pozemek existují dvě různá opatření a různá hlášení, což v konečném důsledku způsobuje daleko větší náklady, než kdyby se podpora vyplatila na celý pozemek, tedy podle údaje platného pro jednotnou platbu na farmu.
— Farmáři by se měli mít možnost sekat plochy set aside před tím, než na nich vykvete plevel. Zabránilo by se tak nebezpečí šíření plevelů z těchto pozemků do okolí.
— Některé státy požadují, aby zemědělci uchovávali veškeré údaje o farmě a hospodaření po dobu pěti let. Podle C/C to nemá praktický význam a bylo by třeba tento požadavek prověřit.
— Pravidla pro používání obilí na topení musí být stejná jako pro dřevo nebo slámu v celé EU.
— Doporučení značení pro používání prostředků na ochranu rostlin musí být harmonizováno v celé EU.