Letos v červenci se při příležitosti 10. výročí založení Bavorského zemského ústavu pro zemědělství (LfL) uskutečnila v Mnichově vědecká konference nazvaná Zemědělský výzkum má budoucnost. Téměř polovina z 25 přednesených referátů se alespoň částečně věnovala problematice chovu dojených krav, který je v Bavorsku hlavním odvětvím živočišné výroby.
Z hlediska počtu obyvatel, výměry obhospodařované půdy a přírodních a klimatických podmínek je Bavorsko do jisté míry srovnatelné s Českou republikou.
Má přibližně o dva miliony více obyvatel, o 10 a 17 % menší výměru zemědělské a orné půdy (3143 a 2063 tis. ha) a o 11 % větší výměru trvalých travních porostů (1066 tis. ha) než ČR. Shodné jsou v obou státech i cíle a úkoly národní agrární politiky, jejich plnění je však dlouhodobě úspěšnější u našich sousedů.
Na některé poznatky, zkušenosti a problémy s chovem dojených krav za využití trvalých travních porostů (TTP), prezentované v rámci vědecké konference a v odborných publikacích, je poukázáno v tomto příspěvku.
Ekonomické údaje jsou z evropské na českou měnu přepočítány v kurzu 1 EUR€ = 26,00 Kč a litry mléka na kg mléka koeficientem 1,027.
Bavorská a česká realita
Z orientačních údajů v tab. 1 (v přehledu na konci článku) je patrno, že snížení početních stavů krav v ČR o třetinu bylo kompenzováno pozoruhodným zvýšením dojivosti na krávu o více než 50 %.
Úměrně snížení počtu chovatelů a krav se v obou státech zvýšil průměrný počet dojnic na podnik (v Bavorsku přibližně o 8 %, v ČR o 130 %).
Výroba, prodej (dodávky) a zpracování mléka dosáhly v roce 2012 v ČR pouze 36, 33 a 24 % a tržby za mléko 33 % stejných ukazatelů v Bavorsku.
Na hektar zemědělské půdy se v roce 2012 v ČR chovalo přibližně 27 % dojených krav, výroba, prodej a zpracování mléka dosáhly 32, 29 a 21 %, nákupní cena mléka a objem tržeb za prodané mléko byly na úrovni 81 a 30 % stejných ukazatelů ve stejném roce v Bavorsku (graf 1).
Hospodářský rok 2010/2011 je z hlediska výroby mléka považován v Bavorsku za úspěšný (Dorfner, 2012). Potvrzují to ukazatele v tab. 2 převzaté ze zprávy Milchreport Bayern 2011 (Dorfner a Hofmann, 2012).
Při normativním dopočtu mezd členů rodiny chovatele (sazba 15 eur, resp. 390 Kč na hodinu), se započítáním prémií na krávu a bez prémií na krmné plodiny je u souboru 69 podniků vykázána ztráta 0,29 Kč na kg mléka a 8216 Kč na krávu a rok, s prémií na krmné plodiny pak zisk 0,75 a 6058 Kč.
Obdobná kalkulace za rok 2012 zahrnující 60 podniků s výrobou mléka v ČR (Kvapilík a kol., 2013) se v hlavních položkách s „bavorskou“ téměř shoduje v dojivosti na krávu a rok (7800 a 7974 kg), nižší byly v ČR především náklady na krmiva (o 33 %) a pracovní náklady (o 60 %).
Snížení hodinové sazby v Bavorsku např. o 20 % na 12 eur (310 Kč) by umožnilo dosažení zisku bez prémie a s ní na krmné plodiny kolem 2400 a 10 600 Kč na krávu a rok (0,30 a 1,30 Kč na kg mléka).
Výsledky výzkumu
V přednášce Význam aplikovaného systémového výzkumu v zemědělství se výrobě mléka z hlediska bílkovin v krmných dávkách a využití TTP věnoval F. Taube z univerzity v Kielu.
Aktuálním tématem v Německu (a zejména v Bavorsku) je nízká domácí výroba bílkovin do krmných dávek pro hospodářská zvířata.
V současné době je přibližně 60 % potřeby krmných bílkovin hrazeno dovozy především sóji z Jižní Ameriky, což odpovídá ekvivalentu kolem 3,6 milionu hektarů orné půdy. Tato situace je na základě různých faktorů (relativní úspora půdy v Německu, ročně dvě sklizně sóji v Jižní Americe, intenzifikace, doprava, osevní postupy, ekologie, životní prostředí, TTP aj.) hodnocena pozitivně i negativně.
Některá doporučení navrhují intenzivnější využívání TTP k výživě dojených krav, resp. k výrobě mléka.
Stávající systémy výroby mléka v Německu jsou založeny na šlechtění k vysoké dojivosti krav. Tento vývoj má za následek, že primární funkcí píce z travních porostů je dotace krmných dávek strukturovanou složkou, přičemž jako zdroj bílkovin je obvyklou součástí krmných dávek řepkový nebo sójový extrahovaný šrot.
Spotřeba těchto zdrojů bílkovin, které jsou (stejně jako zdroje energie) pěstovány na orné půdě, výrazně narůstá při roční dojivosti krav nad 7000 kg mléka, a je jednou z hlavních příčin omezování pastvy dojnic. Celoroční stájový chov krav je pak zdrojem diskusí o ochraně zvířat, jejich pohodě a zdraví a dlouhověkosti.
Proto byl k posouzení ukazatelů rozdílné intenzity výroby mléka uspořádán ve dvou zemědělských podnicích Šlesvicka-Holštýnska pokus.
V jednom podniku byly uplatněny vysoké vstupy do výroby (high input), ve druhém pak (na základě irských zkušeností) vstupy nízké (low input). Bližší charakteristiku podniků a některé výsledky obsahuje tab. 3.
Při zohlednění např. emisí CO2, bilance uhlíku v půdě a nepřímého využívání půdy (ILUC--efekty), vychází systém s nízkými vstupy příznivěji.
Z uvedených a dalších výsledků a úvah uvádí autor závěr, že trvalá intenzifikace je významnější než růst produkce a že příprava a zavádění konceptů trvalé intenzifikace do zemědělské praxe je úkolem aplikovaného výzkumu.
V referátu G. Dorfnera a G. Hofmanna z Ústavu podnikové ekonomiky a agrárních struktur v Mnichově nazvaném Ekonomická hlediska výroby mléka na TTP je hodnocen vliv velikosti stáda a podílu TTP ze zemědělské půdy na výrobní a ekonomické ukazatele chovu dojnic. Výroba mléka na TTP, jejichž výměra v Německu činí kolem 3,2 milionu hektarů, může být ekonomicky konkurenceschopná v případě trvalého využívání jejich předností. Patří mezi ně šance dosahovat vysoké a stabilní produkce energie a bílkovin, celospolečenská a ekonomická podpora využívání TTP a zvyšující se poptávka po bioproduktech.
Z tab. 4 je zřejmé, že při podílu TTP ze zemědělské půdy menším než 20 % a vyšším než 60 % byla vykázána dojivost na krávu 7687 až 8437 kg, norma obsluhy 41 až 44 krávy na ošetřovatele a produkce mléka na hektar krmných plodin 10 430 až 15 880 kg ECM.
Zisk bez započítání prémií na krmné plodiny kolísal mezi +5174 až –9776 Kč na krávu a rok a +0,61 až –1,27 Kč na krmný den.
Ve všech podnicích zlepšují ekonomické výsledky výroby mléka prémie vyplácené na hektar krmných plodin. V posledních letech její výše dosahovala kolem 350 eur (9100 Kč) na hektar. Podniky s vysokým produkčním efektem objemných krmiv (nad 4500 kg mléka) vykázaly přibližně o 7 centů (1,82 Kč) na kg mléka nižší náklady než podniky s produkční účinností objemných krmiv pod 1500 kg.
Sto stran o pastvě
Ve stostránkové publikaci nazvané Pastva bez přikrmování a se zimním telením (Vollweide mit Winterkalbung) prezentují pracovníci bavorského Ústavu pro výživu zvířat a krmiva Steinberger a kol. (2012) výsledky pilotního výzkumného projektu řešeného v šesti podnicích s výrobou mléka a ve dvou podnicích s chovem krav bez tržní produkce mléka.
Vollweide je definována jako pastva, v jejímž průběhu je krmná dávka tvořena pouze pastevním porostem. Zimní telení krav je v pastevních oblastech považováno za samozřejmost.
Podle názoru autorů nebyly hlavní příčinou snížení významu pastvy v posledních desetiletích v Bavorsku ekonomické ukazatele.
Hlavními důvody přechodu na celoroční stájový chov byly v mnoha podnicích negativní zkušenosti s tradiční pastvou (extenzivní volná, popř. částečně dávková pastva), vysoké pastevní ztráty, nízká kvalita travních porostů a pracovní problémy.
Srovnání některých ukazatelů chovů zařazených do projektu s bavorským souborem podniků s výrobou mléka je uvedené v tab. 5.
Pilotní podniky charakterizuje ve srovnání s tradičními chovy zřetelně nižší intenzita výroby, vyšší podíl objemných krmiv v krmných dávkách, vysoký produkční efekt objemných krmiv a nízká spotřeba jadrných krmiv. O 18 % vyšší nákupní cena mléka z pokusných podniků je ovlivněna hlavně ekologickým způsobem hospodaření.
Hlavní položkou nákladů na výrobu mléka jsou krmiva. Proto je jejich výrobě věnována v projektu zvýšená pozornost.
Jako příklad jsou v tab. 6 uvedeny náklady na výrobu travní senáže u souboru bavorských podniků a na pastvu krav v pilotních podnicích. Je z ní patrno, že náklady na výrobu senáže z jednoho hektaru jsou o 125 % vyšší než sklizeň stejné plochy TTP pastvou dojnic a že náklady na jednotku energie z pastevního porostu dosahují kolem 40 % nákladů na energii v senáži.
Z ukazatelů v tab. 7 vyplývá možnost zlepšování, současně ale i nebezpečí zhoršování ekonomických ukazatelů výroby mléka. Autoři poukazují hlavně na pracovní náklady, které se v posledním období úměrně situaci v ostatních resortech národního hospodářství v Bavorsku zvyšují. Platí to jak pro majitele (farmáře) a příslušníky jeho rodiny, tak pro cizí zaměstnance a práci ve mzdě.
Úspora jedné pracovní hodiny na krávu a rok, resp. 7 min. na krávu a den, představuje při hodinové sazbě 15 eur (390 Kč) snížení nákladů o 0,23 centu (0,06 Kč) na kg mléka. Při spotřebě času vykazované v rozmezí 40 až přes 100 hodin na krávu a rok lze snížením spotřeby času dosáhnout značného snížení nákladů.
Významný zdroj potenciálních úspor při výrobě mléka představuje ekonomicky příznivá výroba kvalitních krmiv.
Z výsledků hodnocení podniků mimo jiné vyplynuly následující poznatky:
n Pastevní období trvalo v průměru všech podniků 200 dnů. Variabilita mezi podniky byla ovlivněna intenzitou růstu porostů.
n Počet krav na hektar pastviny se obvykle pohyboval mezi 2,3 a 3,1, za příznivého počasí a vysoké intenzitě obrůstání vzrostl na 3 až 3,9, za nepříznivých podmínek klesl až na 1,8.
n Přechod na zimní telení byl bezproblémový, servis perioda trvala kolem 370 dnů. Horší zabřezávání se projevilo u části holštýnských a hnědých krav s vysokou užitkovostí.
n Ke konci pokusného sledování se dojivost krav pohybovala kolem 6000 až 7000 kg mléka pří spotřebě 700 až 920 kg jadrných krmiv a při produkčním efektu objemných krmiv 4400 až 4900 kg mléka na krávu a rok.
n Zimní období telení (listopad až únor) se osvědčilo, nepříznivý vliv na kondici krav mělo telení na začátku jara a v letních měsících.
n Denní příjem sušiny na krávu činil při dojivosti 18 až 20 kg mléka 15 až 17 kg.
n Výroba mléka na hektar pastviny kolísala mezi 6000 a 12 000 kg mléka za rok.
n Z hektaru pastevního porostu zvířaty spotřebovaná energie dosahovala 40 až 70 tis. MJ (průměr 6,5 MJ NEL v kg sušiny) a 6 až 11 tun sušiny.
n Intenzivní spásání nízkého porostu mělo za následek enormní odnožování trav a vytvoření hustého a pevného drnu již po první pastevní periodě.
n Z výsledků ekonomického hodnocení vyplynuly značné rozdíly mezi podniky, v zásadě se však ve všech případech podařilo (přes nárůst cen energií a nakupovaných krmiv) snížit přímé a pracovní náklady a ve srovnání s travní senáží i náklady na krmiva.
n Některé ekonomické přínosy (lepší pracovní podmínky, pohoda zvířat, ekologická produkce aj.) nelze spolehlivě zjistit.
n Zajímavé údaje (přírůstky býčků, jaloviček a volků, hmotnosti při odstavu, produkce na hektar aj.) byly zjištěny i v rámci hodnocení chovu krav bez TPM (plemeno angus).
n Z výsledků pilotního projektu vyplynulo, že chov dojnic za využití ověřovaného systému pastvy a „ekologického“ zpeněžováním umožňuje ekonomicky efektivní výrobu mléka.
Doporučení pro chovatele a poradce
Z množství výsledků, poznatků a zkušeností získaných výzkumem pastvy bez přikrmování v návaznosti na zimní telení krav vypracovali autoři závěry a doporučení pro tuto oblast.
Mezi úkoly chovatelů a poradců patří zejména:
1. Posouzení předpokladů podniku:
– vztah chovatele a jeho rodiny k pastevní chovu dojnic;
– poloha a kvalita pastvin. Pastviny (přibližně 0,3 ha na krávu, výnos 7,5 tuny sušiny z hektaru) by se měly nacházet v blízkosti farmy, vzdálenější plochy lze využít k pastvě mladého skotu;
– vhodnost stáje pro pastevní chov (ustájení, nutnost stavebních úprav aj.);
– vybavení podniku mechanizačními prostředky, sklady krmiv apod.;
– možnosti dalšího vývoje a rozvoje podniku a farmy.
2. Stanovení a ujasnění cílů podniku (vysoká dojivost krav versus efektivní produkce z plochy, snižování nákladů a spotřeby práce, pohoda zvířat, ekologická produkce, image podniku aj.).
3. Sestavení harmonogramu přechodu na pastevní chov a seznamu opatření (zimní telení, oplocení, napajedla, rozšíření a obnova pastvin, výměna ploch, harmonogram přechodu krav a mladého skotu na pastevní chov, úpravy stáje a další).
Závěr
V koncepčním materiálu „Strategie pro růst“ (České zemědělství a potravinářství v rámci společné zemědělské politiky EU po roce 2013, MZe, 2012) se uvádí, že „mléko představuje jednu z klíčových komodit z hlediska zachování vhodné struktury českého zemědělství. ... Jde o komoditu determinovanou vysokým konkurenčním tlakem, volatilitou výkupních cen a specifickým postavením v rámci potravinového řetězce, kde se očekává další významný tlak na zvýšení efektivnosti produkce, a to s ohledem na zrušení mléčných kvót. v EU“.
Mezi opatřeními k rozvoji zemědělství při podstatném zlepšení jeho vztahů k přírodním zdrojům je uvedeno i „využití plateb spojených s produkcí k podpoře chovu přežvýkavců k produkci mléka s preferencí chovu dojnic i na TTP.“ K jeho splnění by mohly přispět dobré výsledky a zkušenosti bavorských chovatelů a výzkumníků s výrobou mléka.
Klíčové informace
– Výměra TTP potřebná v Bavorsku k chovu skotu se podle mnichovského Ústavu podnikové ekonomiky a agrárních struktur bude dále snižovat. Přesto nelze uvolnění trhu s půdou očekávat. Ekonomickým přínosem pro podniky může být účelná kombinace živočišné výroby a energetického využívání travních porostů.
– Výroba mléka na výnosově příznivých TTP může konkurovat podnikům specializovaným na rostlinnou výrobu. Stejně jako v předchozích letech jsou i v současnosti významným zdrojem příjmů státem a EU vyplácené přímé platby.
– Výnosy a náklady na TTP se v závislosti na stanovišti výrazně liší mezi regiony i podniky. Předpokladem efektivnějšího využívání TTP a zvýšení schopnosti konkurovat kukuřici jsou řízená a kontrolovaná produkce krmiv a krmení zvířat. Jedná se např. o zjišťování a evidenci sklizeného objemu, energie a bílkovin krmiv, snižování ztrát krmiv atd.
– Využívání a udržování TTP v přirozeném a kulturním stavu bude mít z mnoha důvodů (ochrana životního prostředí, ráz krajiny, vodohospodářský režim, ekologická výroba apod.) i nadále unijní a národní podporu.
Použitá a další literatura je k dispozici u autora příspěvku.
Příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu MZE 0002701404.
Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i. Praha Uhříněves
