Ze spektra škodlivých činitelů, kteří rostliny řepky potenciálně ohrožují již v období vzcházení a mohou být ovlivněni mořením osiva, jsou nejvýznamnější dřepčíci rodu Phyllotreta. Potenciální, ale podle zkušeností z posledních let nízké riziko může představovat též krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), z houbových chorob pak fómová suchá hniloba (Leptosphaeria maculans).
Problém tkví v tom, že výskyt škodlivých činitelů je nepravidelný a značně závislý na lokálním klimatu. Zároveň dochází ke stále výraznějšímu snižování počtu vysévaných semen na hektar, zvláště u nákladnějšího hybridního osiva. Při nízkém výsevu je tedy žádoucí zamezit výraznější ztrátě mladých rostlin, kterou již později nelze nahradit.
Metodika pokusů
V letech 2000 – 2004 byly ve spolupráci SPZO a České zemědělské univerzity (ČZU) prováděny polní pokusy s cílem ověřit účinnost různých insekticidních a fungicidních mořidel a zjistit ekonomickou návratnost tohoto způsobu ochrany. V jednotlivých letech byla do pokusů zařazena různá mořidla podle aktuální nabídky mořených osiv na trhu a našich zkušeností. Z insekticidních mořidel se jednalo o Promet 400 CS (ú. l. furathiocarb), Cosmos 500 FS (fipronil), Chinook 200 FS (imidacloprid&beta-cyfluthrin) a Marshal ST (carbosulfan). Z kombinovaných mořidel byla zkoušena pouze neregistrovaná kombinace Chinook 200 FS s fungicidní složkou. Vzhledem ke stanovisku výrobce do pokusů nebylo zařazeno v Evropě i u nás často používané mořidlo Cruiser OSR (ú. l. thiamethoxam + fludioxonil + metalaxyl-M), které obsahuje jednu insekticidní a dvě fungicidní složky. Pokusy byly zakládány jako maloparcelkové (ve čtyřech opakováních) vždy na třech lokalitách z vybraných pokusných stanic: Praha-Uhříněves, Červený Újezd, Humpolec, Kujavy a Kroměříž. Pokusy byly provedeny s hybridní odrůdou Pronto nebo Artus. Všude byla použita stejná partie osiva a dodána k namoření přímo distributorům mořidel. Počet vysévaných semen v prvním roce (70/m2) byl na základě našich zkušeností příliš vysoký, a proto byl v dalších letech snížen až na 40/m2. Hodnocení účinnosti mořidel bylo provedeno ve všech letech shodně.
Sledovány byly především:
– účinnost insekticidního moření proti dřepčíkům rodu Phyllotreta v průběhu vzcházení,
– počet rostlin na jednotce plochy na podzim a na jaře po přezimování,
– účinnost moření proti tvorbě hálek způsobených larvami krytonosce zelného,
– účinnost mořidel s kombinovaným insekticidním a fungicidním účinkem proti fómě,
– vliv moření osiva na výnos.
l Účinnost insekticidního moření proti dřepčíkům rodu Phyllotreta v průběhu vzcházení
V celkovém hodnocení uvádíme pouze výsledky z těch ročníků a lokalit, kde se vzhledem k průběhu počasí, výskytu škodlivých činitelů (v jednotlivých ročnících a variantách velmi rozdílný) a celkovému stavu porostů projevily významnější rozdíly.
Nejvýznamnější rozšíření dřepčíků Phyllotreta bylo zjištěno na podzim roku 2000. Při hodnocení poškození jsme použili koeficient, který umožnil rozlišit mírná poškození (nižší hodnota koeficientu) a silná poškození vedoucí k úhynu rostliny. Hmyz musí alespoň minimálně poškodit listovou plochu, tím pozře účinnou látku a později hyne. Rostliny vzešlé z osiva mořeného mořidlem Chinook 200 FS byly statisticky průkazně méně poškozeny než další dvě – přibližně stejně účinné varianty Promet 400 CS a Cosmos 500 FS. Výskyt vážně poškozených rostlin byl tak zřetelně nejvyšší na kontrolní variantě (graf 1).
l Počet rostlin na podzim a na jaře po přezimování
Během všech pokusů jsme dosud nezjistili výraznější negativní vliv moření na vzcházení rostlin. Pro pěstitele je rozhodující, kolik rostlin zůstane na pozemku před zimou. V teplém a suchém podzimu 2000 (zaseto 70 semen/m2) zůstalo nejvíce rostlin při moření Chinookem 200 FS. U mořidla Chinook jsme i v dalších letech pravidelně zjišťovali vyšší počet rostlin během podzimu než u jiných variant. Výsledky však byly kolísavé a rozdíly v počtu rostlin nebyly statisticky průkazné. Obdobné výsledky jsou i z jiných lokalit a ročníků.
l Účinnost moření proti hálkám krytonosce zelného
Na podzim roku 2000, v době mimořádně vysokého výskytu hálek krytonosce zelného bylo novější mořidlo Chinook 200 FS jediné účinné (graf 2). Lepší výsledky však byly dosaženy při kombinaci mořeného osiva a následného ošetření insekticidy koncem září. Podle našich zkušeností však není nutné provádět cílenou ochranu proti krytonosci zelnému, protože ovlivnění výnosu je minimální.
l Účinnost mořidel s kombinovaným insekticidním a fungicidním účinkem
Z grafu 3 na straně 19 je patrné, že i pouze samotné insekticidní moření snížilo výskyt skvrn suché fómové hniloby na listech způsobených houbou Leptosphaeria maculans. Kombinované mořidlo s fungicidní složkou výskyt choroby ještě více snížilo a zároveň bylo většinou mírně účinnější i proti živočišným škůdcům.
Vliv moření osiva na výnos
Od setí do sklizně působí na porost ozimé řepky mnoho různorodých faktorů. Zjistit, které z nich významně ovlivňují výnosy, není jednoduché. V některých ročnících pokusů to byl především výskyt houbových chorob během května a června. Při sklizni se tak vliv moření osiva většinou zcela překryl.
Téměř žádné rušivé vlivy prostředí mezi jednotlivými variantami se nevyskytly pouze během vegetace 2002/2003. Proto diference ve výnosech přisuzujeme převážně vlivu moření. Tento vliv se možná ještě zvýšil obecně tvrdšími podmínkami pro přezimování v této sezóně. Z grafu 4 vyplývá, že varianty mořené mořidlem Chinook a Chinook+fungicid měly v roce 2003 významně vyšší výnos proti nemořené kontrole. I zde však byly zřetelné rozdíly mezi opakováními jednotlivých variant.
V prvním pokusném roce (2000/ 2001), zapříčinil vyšší výsevek řepky (70 semen/m2) dokonce mírnou výnosovou depresi u mořených variant. Vyšší počet zachovaných rostlin vůči kontrole, a tedy vyšší hustota porostu negativně ovlivnila výnos. Proto byl v dalších letech výsevek již adekvátně snížen až na 40 semen/m2.
Souhrn z pokusných let
l Při setí osiva namořeného kvalitním mořidlem je třeba zejména u hybridních odrůd dbát na snížený výsevek okolo 40 až 50 semen/m2.
l U žádného ze zkoušených mořidel nebyl pozorován negativní vliv na vzcházení, ani v pokusné lokalitě s převládajícím suchem během vzcházení.
l Nejvyšší účinnost byla zjištěna u insekticidního mořidla Chinook 200 FS (imidacloprid&beta-cyfluthrin) proti poškození rostlin dřepčíky Phyllotreta. V souvislosti s tím byl zachován vyšší počet rostlin v podzimním i jarním období. V některých letech byl zjištěn i pozitivní vliv na výnos.
l Účinnost ostatních zkoušených mořidel – Promet 400 CS (furathiocarb), Cosmos 500 FS (fipronil) a Marshal ST (carbosulfan), byla nižší, případně méně průkazná.
l Chinook 200 FS rovněž snižoval množství hálek krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma). Proti tomuto druhu však není nutné provádět cílenou ochranu, protože jeho hospodářský význam je minimální.
l Samotné insekticidní moření snižuje výskyt suché fómové hniloby na podzim, vyšší účinek proti fómě projevilo kombinované mořidlo s fungicidní složkou.
l Podle našich i zahraničích zkušeností je doba účinnosti i těch nejlepších mořidel asi 4 – 5 týdnů po zasetí, v případě dalšího tlaku škůdců je nutné použít insekticidní postřiky
l Moření neúčinkuje proti larvám květilek (Delia sp.) na kořenech a podle zahraničních pozorování ani proti slimáčkům (Deroceras sp., Arion sp.).
Závěr
Mořené osivo se postupně stalo rozšířenou součástí pěstební technologie řepky. Od mimořádně teplých a suchých podzimů v letech 2000 – 2003 však v podmínkách ČR dochází ke kalamitním výskytům zejména dřepčíků jen lokálně a nepravidelně. Rovněž hospodářsky závažné výskyty suché fómové hniloby či dalších chorob při podzimním vzcházení řepky v ČR dosud nebyly zjištěny. Při pěstování nákladnějších hybridních odrůd s nízkým výsevkem a zejména v rizikových oblastech může mořené osivo poskytnout významnou ochranu rostlin při počátku jejich růstu. Vzhledem k omezené délce své účinnosti však pěstiteli určitě nezaručí na celý podzim „bezstarostnost“ a nezbaví jej nutnosti stav porostu pravidelně sledovat.
V případě certifikovaných liniových odrůd, kde je obvyklý vyšší výsevek, a pokud byl tlak škodlivých faktorů v minulých letech v oblasti minimální, je mořené osivo vzhledem k jeho vyšší ceně zbytečným ekonomickým přepychem a jen další zátěží pro agroekosystém.
Proto by pěstitel na základě znalosti svých lokálních podmínek a pozemků měl i nadále mít možnost svobodné a vlastní volby, zda pořídit osivo mořené či nemořené.
Ing. Daniel Nerad, Ph.D.
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin
Ing. Jan Kazda, CSc.
doc. Ing. Petr Baranyk, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra rostlinné výroby
