Geneticky modifikovaná kukuřice si díky moderní metodě šlechtění získala odolnost vůči specifickému škůdci. Vzhledem k tomu, že si tuto vlastnost „propůjčila“ od půdní bakterie Bacillus thuringiensis, označuje se jako Bt-kukuřice. Technologie založená na jejím pěstování se v České republice osvědčila. Přesto její plochy nadále klesají. Co je příčinou a jaké jsou zkušenosti našich pěstitelů?
V ČR se prozatím může pěstovat pouze Bt-kukuřice typu MON810, která je odolná vůči zavíječi kukuřičnému. Na trhu se tyto hybridy také označují zkratkou YG (z angl. yield guard – doslova „hlídač výnosů“).
Nabídka odrůd, které obsahují modifikaci MON810 je už dnes široká; některé odrůdy byly dokonce registrovány i v ČR. Seznam všech potenciálně dostupných odrůd Bt-kukuřice v EU (tedy i v ČR) je možné nalézt ve Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Common catalogue of varieties of agricultural plant species), který je průběžně aktualizován. V současné době je v tomto katalogu zaregistrováno asi 170 Bt-odrůd kukuřice, ne všechny jsou však vhodné pro pěstební podmínky v ČR.
Seznam doporučených odrůd pro podmínky ČR pravidelně aktualizuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který již také eviduje odrůdy Bt-kukuřice (viz např. www.ukzuz.cz, položka „Odrůdy“, subpoložka „Seznam doporučených odrůd“).
Oddělování produkce
Pro pěstování Bt-kukuřice a obecně jakékoliv GM plodiny v ČR platí specifická pravidla, vyplývající z nutnosti označovat v EU produkci GM plodin jako GMO, a tedy i oddělovat od produkce klasické, případně s označením Bio.
V ČR vznikla pro tento účel tzv. pravidla koexistence, tedy pravidla pro souběžnou existenci GM plodin s jinými typy zemědělské produkce (klasická, ekologická). Tato pravidla jsou obsažena zejména v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství, v platném znění (pěstování GM plodin v novelách č. 441/2005 Sb. a č. 291/2009 Sb.). V návaznosti na zákon o zemědělství je aktualizována i prováděcí vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy (naposledy vyhláškou č. 58/2010 Sb.). Prováděcí vyhláška specifikuje konkrétní pravidla koexistence pro pěstování GM kukuřice, GM brambor a GM sóji v ČR.
Zjednodušení pravidel koexistence
V rámci poslední novelizace zákona (podzim 2009) a vyhlášky (začátek roku 2010) došlo k některým změnám oproti původním pravidlům, kdy cílem bylo připravit se na nové situace, které se mohou vyskytnout v blízké budoucnosti – například pěstování GM plodin stejného druhu, ale jiné modifikace
– a dále zjednodušit administrativu pro pěstitele GM plodin, včetně odstranění ustanovení, která se po čtyřleté pěstitelské praxi ukázala jako nadbytečná. Současně však bylo třeba provést změny jen do takové míry, aby se zachovala funkčnost pravidel koexistence i možnost jejich následné kontroly.
Konkrétně tedy došlo k následujícím změnám v pravidlech pro pěstování GM plodin:
l zrušila se povinnost ohlašovat písemně pěstování GM plodin Ministerstvu zemědělství (resp. regionálním agenturám) před zasetím,
l zvětšil se okruh sousedních pěstitelů, které musí pěstitel GM plodiny informovat o svém záměru před zasetím, a zpřesnily se údaje, které pěstitel GM plodin ohlašuje,
l upravily se podmínky pro výměnu informací mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí tak, aby bylo možné při nejbližší příležitosti odstranit duplicitu v povinném písemném ohlašování pěstování GM plodin oběma uvedeným ministerstvům,
l zrušila se povinnost vyznačovat obvod pěstování GM plodiny v terénu,
l zavedla se nově povinnost oddělovat minimální odstupnou vzdáleností plodiny stejného druhu, ale jiného typu genetické modifikace (např. Bt-kukuřici od GM kukuřice tolerantní k herbicidům) – prozatím není pro praxi aktuální,
l doplnily se podmínky pro pěstování GM sóji – prozatím není pro praxi aktuální.
Souhrn pravidel (konkretizovaný i pro Bt-kukuřici) lze dohledat na portálu eAGRI
– www.eagri.cz, položka „Zemědělství“, položka „GMO
– Geneticky modifikované organismy“.
Pěstování v ČR
Bt-kukuřice se v ČR pěstuje na produkčních plochách od roku 2005. Naši pěstitelé však tuto kukuřici poznali již před vstupem do EU, neboť se v ČR zkoušela na malých plochách v rámci režimu uvádění do životního prostředí, de facto se tedy jednalo o ověřování agrotechnických charakteristik v rámci polních pokusů. Dnes má již zkušenosti s produkcí Bt-kukuřice zhruba 270 českých pěstitelů. Nejhojněji je tradičně zastoupena v Jihomoravském a Středočeském kraji, kde se také významně vyskytuje zavíječ kukuřičný.
Statistiky pěstování Bt-kukuřice vedou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, kterým pěstitelé ze zákona ohlašují konkrétní lokality, včetně výměry plochy. Na základě těchto dat lze rozlišit v ČR dvě fáze, v nichž v první (2005–2008) se plochy s Bt-kukuřicí každoročně navyšovaly; v druhé fázi (2009–2010) došlo k jejich poklesu. Doposud nejvíce Bt-kukuřice bylo zaregistrováno v roce 2008 s celkovou výměrou plochy 8380 ha (viz tab. 1).
Česká republika však není jedinou zemí v EU, kde byl v posledních letech zaznamenán pokles ploch s Bt-kukuřicí. V některých zemích (Francie, Německo) dokonce došlo z politických důvodů k úplnému zákazu jejího dalšího pěstování.
Zkušenosti českých pěstitelů
První zkušenosti českých pěstitelů s Bt-kukuřicí, které byly zdokumentovány na základě dotazníkového šetření Ministerstva zemědělství (za pěstební sezóny 2005–2007), lze ohodnotit jako převážně pozitivní. Pěstitelé spatřují výhody zejména v samotné technologii pěstování Bt-hybridů – od jednoduchosti a spolehlivosti ochrany proti zavíječi, přes snížení vstupu do porostů až po výsledný efekt při sklizni (nepolámané, nepolehlé rostliny). Lze také konstatovat, že při pěstování Bt-kukuřice čeští pěstitelé v průměru dosahují vyšších výnosů než při pěstování konvenčních hybridů a sklizený produkt je kvalitnější vzhledem k nižšímu zaplísnění houbami rodu Fusarium. Velkou roli přitom hraje míra lokálního výskytu zavíječe kukuřičného a alternativní přístupy v ochraně konvenční kukuřice (chemická/biologická ochrana či zcela bez postřiku).
K základním poznatkům dále patří, že Bt-kukuřice je nejen ekonomickým přínosem pro pěstitele, ale přináší i pozitivní aspekty pro životní prostředí (alternativa k použití pesticidů proti zavíječi a snížená potřeba mechanizace).
Co se týká často diskutovaných vedlejších negativních
vlivů na životní prostředí (například ovlivnění necílových, užitečných organismů, případně jiné negativní změny lokální fauny a flóry), nebyly ze strany pěstitelů zaznamenány. Podrobnější informace uvádí tabulka 2.
Na druhé straně, pěstování Bt--kukuřice s sebou přináší určité nevýhody, kdy výrazně převládá nespokojenost pěstitelů s legislativně-administrativním pozadím, které k pěstování, a obecně k jakémukoliv užívání GMO v EU, neodmyslitelně patří. Z ekonomického pohledu pěstitelé identifikují vícenáklady na vstupech produkce (dražší osivo Bt-hybridů) i problémy na výstupu produkce, kdy stále přetrvávají obavy a neochota odběratelů kukuřičného zrna i produktů zvířat, která byla krmena Bt-kukuřicí. Tyto problémy souvisejí obecně s negativním vnímáním GMO v EU. Podrobnější informace uvádí tabulka 3.
Kompletní informaci o zkušenostech s pěstováním Bt-kukuřice v ČR je možné nalézt v publikaci Ministerstva zemědělství „Dosavadní zkušenosti s pěstováním geneticky modifikované Bt-kukuřice v ČR“, vydané v listopadu 2009, a mimo jiné dostupné na internetových stránkách e-AGRI (www.eagri.cz, položka „Zemědělství“, položka „GMO – Geneticky modifikované organismy“).
Pokles ploch v ČR
I přesto, že pěstební technologie založená na Bt-kukuřici přináší v ČR výše zjištěné výhody, v posledních dvou letech došlo k poklesu jejích ploch. Důvody poklesu jsou podle výpovědi pěstitelů zejména následující:
l problémy s odbytem zrna
Bt-kukuřice, snížení stavu skotu, obavy o odbyt mléka od skotu krmeného Bt-kukuřicí,
l potřeba snížení nákladů (klasické osivo je levnější),
l administrativní a organizační náročnost (koordinace se sousedy, nutnost přizpůsobování osevních postupů aj.),
l technologické problémy s oddělením produkce GMO,
l zvládnutí zavíječe chemickými metodami,
l nepříznivé počasí.
Uváděné důvody pěstitelů se tedy víceméně týkají ekonomické a administrativně-organizační stránky produkce, nikoliv funkčnosti samotné technologie. Na základě dnes již pětiletých zkušeností českých pěstitelů se obecně technologie pěstování Bt-kukuřice ukazuje jako přínosná, a pokud by se na ni nevztahovala specifická pravidla EU, určitě by dosáhla významnějšího zastoupení v osevních postupech, a to nejen v ČR.
Závěrem
Na základě výše uvedených poznatků a s ohledem na stávající situaci v oblasti GMO v EU lze očekávat, že zájem českých pěstitelů o technologii, založenou na Bt-kukuřici a obecně GM plodinách, poroste úměrně s mírou tolerance GMO evropskými spotřebiteli, a s tím spojeným vývojem legislativy v EU. Tyto aspekty do jisté míry v současné době limitují bezproblémovou volbu pěstitele i spotřebitele mezi dostupnými zemědělskými systémy a produkty, z nichž konvenční způsob hospodaření doposud v ČR zůstává jednoznačně dominujícím systémem produkce.
Klíčové informace
– Technologie založená na pěstování geneticky modifikované Bt-
-kukuřice se v ČR osvědčila.
– V posledních dvou letech její plochy ale klesají.
– Vedle mnoha výhod přináší pěstování Bt-kukuřice také určité nevýhody, kdy výrazně převládá nespokojenost pěstitelů
s legislativně-administrativním pozadím.
– Na základě dnes již pětiletých zkušeností českých pěstitelů se obecně technologie pěstování Bt-kukuřice ukazuje jako přínosná, a pokud by se na ni nevztahovala specifická pravidla EU, určitě by dosáhla významnějšího zastoupení v osevních postupech, a to nejen v ČR.
Ing. Marie Křístková, Ph.D.
Ministerstvo zemědělství
odbor rostlinných komodit
