Změna v přístupu ke zdrojům

Vláda počátkem listopadu schválila návrh Národního akčního plánu ČR pro energii z obnovitelných zdrojů. Ta velmi výrazně omezuje podporu obnovitelných zdrojů od roku 2014. Na bližší podrobnosti jsme se zeptali viceprezidenta Agrární komory ČR Bohumila Belady.

Podle schválené energetické koncepce a národního akčního plánu (NAP) se při využití obnovitelných zdrojů energie budou muset i zemědělci postupně obejít bez provozních dotací. Jaké to bude mít dopady? V původním národním akčním plánu cílový stav v roce 2020 představoval 417 megawattů elektrické energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo snížení tohoto cílového stavu na 364 megawattů, ale především doplnilo tabulku, která by prakticky zastavila provozní podporu formou garantovaných výkupních cen, nebo zelených bonusů od 1. ledna 2014. To by prakticky znamenalo zastavení tohoto oboru v České republice. Investiční dotace, které ministerstvo průmyslu a obchodu navrhovalo, nemohou totiž nikdy zajistit návratnost. Agrární komora ČR intenzivně jednala s ministrem průmyslu Martinem Kubou a s jeho lidmi. Podařil se dojednat kompromis, že při jednání vlády byl do národního akčního plánu doplněn odstavec, podle něhož bude ministerstvo průmyslu a obchodu i ministerstvo zemědělství hledat od roku 2014 zdroje na kombinaci provozní podpory a investiční podpory pro bioplynové stanice o výkonu do 550 kilowattů s výrazným napojením na živočišnou výrobu, s vysokým procentem efektivního využití tepla a s tvorbou pracovních míst a to tak, aby nebyla dále navyšovaná cena elektrické energie. Uvidíme. Máme zhruba rok na to, abychom dojednali pozitivní výsledek a prostor pro výstavbu těchto bioplynových stanic i po 1. lednu 2014.
Nedávno jste uvedl, že se počítá snížení výkupních cen elekřiny i ze zemědělských bioplynových stanic? Ano, do konečného výpočtu se promítnul nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který stanovuje, aby cena byla vypočtena na prostou patnáctiletou návratnost , kde není započtená hodnota peněz v podobě úroků na rozdíl od předcházejícího zákona, který platil do současné doby.
Chtěl bych připomenout, že výraznější snížení nastalo u bioplynových stanic o velikosti nad 550 kilowattů, kde je základní cena 3,04 Kč/ kWh, a u stanic do 550 kW je základní cena 3,55 Kč/kWh. K těmto základním cenám je možné připočíst příplatek za odchylku 0,035 Kč/kWh plus příplatek za necentrální výrobu 0,014 Kč/kWh a až 0,5 Kč/kWh za využití efektivního tepla v podobě příplatku KVET, který ale nebude nikdy čerpán v plné míře.
Jaký je váš názor na snížení podpory Evropy ve využívání biopaliv v dopravě? Je to smutné zjištění, že Evropská unie není připravena udržet principy a závazky ani po polovinu doby, pro kterou jsou vyhlášeny. Tato aktuální diskuze se v EU, ale i v České republice nesprávně zužuje pouze na téma biopaliva. Klíčové však je, že to bude mít zásadní dopady do situace v agrárním sektoru některých zemí, Českou republiku nevyjímaje. Současné navrhované znění novel přinese radiální pokles poptávky po vybraných plodinách, zejména řepce, kukuřici a pšenici v tomto regionu. Přitom jejich výměry nebude čím nahradit, respektive najít zákazníky pro nadvýrobu. Teorie o tom, že je třeba limitovat výrobu z plodin, konkurujících potravinám je krátkozraká a nepodložená. Jakoby někdo zapomněl, že 35 až 40 procent z objemu surovin použitých při výrobě biopaliv první generace se dále vrátí do potravinového řetězce ve formě krmiv nebo dalších polotovarů. Evropská unie tak pouze dále poškodí globální konkurenceschopnost evropského zemědělství a podpoří dovozy surovin a proteinů ze zámoří do Evropy. Když se toto opatření položí vedle současných návrhů nové společné zemědělské politiky od roku 2013, je s podivem, že na jedné straně EU horuje pro výrobu potravin, na druhou stranu vyžaduje ozelenění a ponechání půdy ladem. Navíc definice užité v předložených novelách jdou vysloveně proti zájmům zemědělců členských států, protože se zde hovoří o plodinách pěstovaných na „nezemědělské“ půdě. Ptám se tedy, která to v Evropské unii je a jaké jsou to plodiny, když každý dobrý hospodář dnes ví, že například ponechání slámy pro zaorání je v nejvlastnějším zájmu zachování bonity a kvality půdy.