Přestože statistiky agrárního zahraničního obchodu v poslední době vykazují pozitivní trendy, je třeba změnit komoditní strukturu exportu a zaměřit se hlavně na vývoz produktů s vyšší přidanou hodnotou. Uvedli to minulý týden na semináři Možnosti zvýšení vývozu potravin na východ od EU náměstkyně ministra zemědělství Jaroslava Beneš Špalková a ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna.
Náměstkyně připomněla aktivity ministerstva zemědělství v rámci projektu, jehož cílem je detailnější zjištění exportních možností českého agrobyznysu a přijetí konkrétních kroků pro jeho podporu. Tyto činnosti jsou podle ní v souladu s exportními iniciativami České republiky a zajišťují tak spolupráci s dalšími klíčovými resorty v oblasti zahraničního obchodu, a to ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem zahraničních věcí. S oběma ministerstvy uzavřelo letos ministerstvo zemědělství memoranda o spolupráci. Proexportní aktivity ministerstva zemědělství se tak podle Špalkové nyní zaměří zejména na teritoria, kde má ČR historicky dobré renomé a může navázat na tradici obchodních vztahů, případně na země, na jejichž trhu je velký prostor pro českou produkci. Ve státech bývalého Sovětského svazu je podle Lukáše Hercíka z ministerstva zemědělství velký spotřebitelský trh, značný zájem o české potravinářské výrobky a vysoká poptávka po zemědělských technologiích.
Český export přitom do těchto zemí v posledních letech stoupá. Například do Ruska, které je největším partnerem České republiky v agrárním obchodu, se v roce 2007 vyvezly agrární produkty za 1,961 miliardy korun, vloni to bylo již za 2,219 miliardy korun a za prvních šest měsíců letošního roku 1,196 miliardy korun. Dovoz představoval 0,15 miliardy korun. Zvýšil i export na Ukrajinu, a to z 496 milionů korun v roce 2007 na 1,048 miliardy a do Běloruska z 142 milionů korun na 178 milionů korun. Saldo agrárního obchodu s těmito zeměmi je kladné, s Ruskem činilo 2,2072 miliardy korun a s Ukrajinou 691 milionů korun. Mezi hlavní vývozní položky do Ruska se řadí pivo, slad chmel, vejce, sýry, přípravky k výživě zvířat, cukrovinky, maková semena, potravinové přípravky a podobně. Na Ukrajinu putuje živá drůbež, přípravky pro výživu zvířat, pektiny, mák, sušenky a likér a například do Kazachstánu živý hovězí dobytek , cukr, pivo, mák a také potravinové přípravky. Roste rovněž vývoz do balkánských zemí a určitý potenciál pro české producenty představují i asijské státy, jako je Čína, Jižní Korea, Japonsko či Vietnam. Pozitivním signálem pro české podnikatele byl pak podle ministerstva zemědělství loňský vstup Ruské federace do WTO, což přineslo zvýšení transparentnosti, předvídatelnosti a zjednodušení přístupu na ruský trh. Průměrná celní sazba se po plné implementaci závazků u zemědělských výrobků sníží ze současných 13,2 procenta na 10,8 procenta. Oblast fytosanitární a veterinární se přiblíží mezinárodním standardům. Exportní subvence Ruska budou sníženy a rovněž klesnou domácí podpory narušující trh. Zlepší se rovněž přístup na trh Ukrajiny, Arménie či Moldávie.
Jak doplnila ředitelka odboru komunikace ministerstva zemědělství Dana Večeřová, o velkém zájmu o seminář svědčila hojná účast zástupců producentů a exportérů mléčných a masných výrobků, potravinových polotovarů, ale i například minerálních vod, piva nebo trvanlivého pečiva. Ministerstvo zemědělství bude v obdobných informačních aktivitách pro podnikatelskou veřejnost pokračovat i v blízké budoucnosti, dodala.
