Současný cukerný režim je již neudržitelný a musí se v této oblasti společné zemědělské politiky něco udělat, obhajovala nutnost reformy cukerného režimu v Evropské unii designovaná dánská komisařka Mariann Fischerová-Boelová v Evropském parlamentu. Připustila, že návrh vyvolal rozpory mezi členskými zeměmi. Zároveň však ujistila, že je ochota naslouchat všem názorům. Konkrétně se ke kontroverznímu návrhu svého předchůdce v čele resortu zemědělství Franze Fischlera ale nevyjádřila. Odmítla ho s tím, že u cukru se čeká na definitivní verdikt Světové obchodní organizace (WTO).
WTO posuzuje stížnost zemí Brazílie, Austrálie a Thajska, které vystoupily proti příliš štědrým unijním dotacím na vývoz cukru. Světová obchodní organizace předběžně označila unijní subvence za neslučitelné s mezinárodními obchodními pravidly. Proto Fischerová-Boelová soudí, že přesvědčit WTO bude obtížné.
Návrh reformy počítá se snížením zaručených výkupních cen cukru o 30 procent a cukrové řepy o skoro 40 procent. Výrobní kvóty se mají postupně snížit ze 17,4 na 14,6 milionu tun, tedy o 16 procent. Reforma má pomoci splnit pravidla Světové obchodní organizace (WTO) i snížit ceny pro evropské spotřebitele, kteří za cukr platí třikrát více než na světovém trhu. Návrh se nelíbí českému ministerstvu zemědělství a cukrovarům, protože ČR by přišla o export a ztratila i část kvóty pro domácí spotřeby, tedy z vývozce by se stala dovozcem cukru.
Příští šéfka resortu zemědělství hájila celkovou koncepci reformy společné zemědělské politiky, která dosud ubírá z unijního rozpočtu polovičku v řádu 100 miliard eur. Především tedy požaduje oddělení dotací od samotné zemědělské výroby a větší podporu rozvoje venkova, který by se neměl vylidnit jako v americkém modelu.
Na výhrady polských poslanců či slovenského exministra zemědělství Petra Baca ohledně údajné diskriminace rolníků z nových členských zemí odpověděla, že jde o výsledek jednomyslně schválených dohod z kodaňského summitu – a pokud by se nyní část dohod znovu otevřela, vše by se mohlo zhroutit.
