Snížení DPH na potraviny ze současných 15 procent na 13 nebo 14 procent se podle Potravinářské komory ČR ve spotřebitelských cenách příliš neprojeví. Řekla to mluvčí komory Helena Kavanová. Uvedla, že na ceny stále tlačí vysoká inflace a firmy se také musí potýkat se stoupajícími náklady na obaly, tlakem na růst mezd a stále vysokými cenami energií. O zavedení jedné snížené sazby DPH uvažuje vláda. Komora podporuje snížení DPH na potraviny až na pět procent. Ke snížení daně opakovaně vyzývá také Agrární komora ČR.
Premiér Petr Fiala dříve řekl, že vláda zvažuje změny daně z přidané hodnoty chce se ale vyvarovat zásadních skoků. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že místo dvou snížených sazeb 10 a 15 procent by mohla být pouze jedna sazba 13 nebo 14 procent. To by znamenalo snížení DPH na většinu potravin o jedno nebo dvě procenta.
Potravinářská komora uvedla, že v Česku je nyní jedna z nejvyšších DPH na potraviny v Evropě, a přestože byly zastropovány ceny energií, podniky mají stále velmi vysoké náklady. "Vláda malým a středním firmám nepřiznala žádné kompenzace, takže většina potravinářů ještě ani nestačila promítnout všechny zvýšené náklady do cen konečných výrobků," uvedla Kavanová.
Za loňský rok byla podle Českého statistického úřadu průměrná míra inflace 15,1 procenta. V prosinci byla cena mouky meziročně o 42 procent vyšší, chleba zdražil téměř o 38 procent, drůbeží maso o 43 procent, vejce o 92 procent.
Potravinářská komora upozorňuje na to, že kvůli nižší DPH na potraviny v řadě evropských zemí klesá konkurenceschopnost českých výrobců. Například v Německu, Rakousku nebo na Slovensku je daň deset procent i méně. Polsko má stále nulovou sazbu. Prezident Agrární komory Jan Doležal poznamenal, že podobnou cestou jako Polsko se nyní vydalo Španělsko.*
