O 40 procent, tedy pod osm tisíc hektarů snížili pěstitelé na Znojemsku výměru ozimé řepky. Přiměly je k tomu dva nepříznivé předchozí roky, kdy jim úrodu snížilo špatné počasí a škůdci.
Na původní výměru zhruba 37 600hektarů se naopak vrátila ozimá pšenice, kde zemědělci použili pro lepší rozložení sklizně ranější odrůdy. Podle ředitele Zemědělské agentury ve Znojmě Aloise Čaňka zemědělci zaseli pšenici i na úkor ozimého ječmene. Ten býval v regionu na ploše až 3500 hektarů, nyní je to přibližně třetina, doplnil Čaněk.
„Na zaseté porosty pšenice i řepky má nyní blahodárný vliv vláha,“ uvedl Čaněk. Na rozdíl od některých českých regionů s výraznějším nedostatkem vody se mlha a vláha na jihu Moravy projevily na polích zatím kladně. Poměrně příznivé podmínky podle Čaňka stále trvají, protože mrazy ještě nezastavily vegetaci.
V regionu také skončila sklizeň cukrovky z 2600 hektarů ploch. Pěstitelé mají mírně nižší výnos kolem 40 tun řepy na hektar. Na mimořádně příznivých až 18 procent se však dostala cukernatost, což při průměrné hodnotě 15 až 16 procent v běžném roce slibuje dobrý výsledek.
Znojemský okres je se svými téměř 113.500 hektary zemědělské půdy největším agrárním regionem celé země. Až sedm desetin půdy patří k nejúrodnějším v ČR; navíc 90 procent je půda orná.