Za možnou likvidaci domácího vinařství považuje Českomoravská vinohradnická a vinařská unie návrh EU na zařazení České republiky do tzv. vinařské zóny B. Vinaři by tak mohli vyrábět vína jen z hroznů o minimální cukernatosti 18 stupňů, tedy přívlastková vína, na něž by však v tuzemsku scházel odbyt. Řekl to předseda vinohradnické a vinařské unie Jiří Sedlo.
Státy Evropské unie vyrábějící víno jsou rozděleny do zón podle místních klimatických podmínek. Podle Sedla se asi 80 procent hroznů v domácích klimatických podmínkách sklízí při cukernatosti 15 až 18 stupňů. Pro každou oblast je likvidační, pokud je zařazena do nevhodné vinařské zóny, doplnil. Do vinařské zóny A, kam chtějí být zařazeni i domácí vinaři, patří v EU Německo a Lucembursko, kde výrobci produkují víno v nejsevernějších podmínkách. "V zóně B je však možno navýšit cukernatost maximálně o 3,3 stupně, v zóně A až o 5,3 stupně" vysvětlil Sedlo. Nynější český vinařský zákon umožňuje přitom navýšit obsah cukru u stolních a jakostních vín až o sedm stupňů. Profesní vinohradnická a vinařská unie se domnívá, že se EU snaží donutit české a moravské výrobce produkovat jen určitý druh vín. Další osud oboru, který by zařazením do zóny B byl v lepším případě redukován na 20 až 30 procent, závisí především na vyjednavačích v Bruselu, uzavřel Sedlo. Více než 91 procent nynější viniční výměry 11 tisíc hektarů je na území Jihomoravského kraje. Ten chce spolu se státem zdvojnásobit celkovou plochu vinic, protože v souvislosti se vstupem země do EU lze čekat zákaz rozšiřování ploch vinic již od 1. ledna 2004.
