Největším odběratelem evropského vepřového masa bylo do roku 2013 Rusko, po uvalení embarga na dovoz potravin se evropským vývozcům ale podařilo tento trh nahradit a uspět v Číně, která se tak stala hlavním exportním evropským trhem. Uvedla to náměstkyně ředitele Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Miluše Abrahamová. Hlavními evropskými vývozci vepřového jsou Německo, Španělsko, Dánsko, Nizozemsko, Francie a Polsko. Česká republika naopak vepřové spíše dováží.
Podle Abrahamové měli vývozci úspěch ze dvou důvodů. Jedním byl výhodný kurz eura vůči dolaru, druhým pak restrukturalizace tamních chovů. Čína se podle ní potýkala s výpadkem produkce, snažila se chovy ozdravit, menší se zavíraly, nyní se snaží přejít na modernější výrobu. O vývoz do Číny mělo podle údajů Státní veterinární správy letos zájem sedm tuzemských podniků, nebyly však dojednané zjednodušující podmínky.
Evropské chovatele prasat v uplynulých letech ohrožovala nízká výkupní cena, která klesla právě po výpadku odbytu na ruském trhu, vepřového byl přebytek. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha v polovině roku 2015 řekl, že zpracovatelé v Česku tehdy od zemědělců vepřové maso vykupovali v průměru o 2,32 Kč na kilogram levněji, než kolik činila výrobní cena. Ztráta chovatelů se tak pohybovala od 76 haléřů až ke 4,43 Kč za kilogram.
Ceny se začaly navyšovat až ve druhé polovině loňského roku. Přesto loni zůstala ČR, stejně jako většina evropských zemí, ztrátová, uvedla Abrahamová.
V ČR bylo loni podle údajů Ministerstva zemědělství 2597 podniků, v nichž se chovala prasata. Téměř 85 procent prasat bylo ve zhruba 150 největších firmách. Aktuálně se chovatelé obávají, aby se do chovů nerozšířil africký mor prasat, který se vyskytuje na Zlínsku u divočáků.
Spotřeba vepřového se v ČR podle odhadu ÚZEI loni meziročně navýšila o 1,6 procenta na 43,6 kilogramu na osobu. Do ČR se dováží hlavně z Německa, ale například i ze Španělska.*
