Ztráty nejsou jen na polích

Sucho a vedra letošního léta nebudou mít zřejmě za následek jenom nižší úrodu obilí, řepky a dalších zemědělských plodin ale mohou způsobit i nedostatek pícnin a zrychlit snižování stavů skotu v České republice. Kromě toho nepřízeň počasí spolu s chronicky špatnou finanční situací našich zemědělských podniků nahrává koncentraci zemědělské výroby do větších celků a může snížit počet subjektů v odvětví.

Jak vyplývá z poslední studie Českého hydrometeorologického ústavu, sucho u nás trvá už tak dlouho, že půda na celém území republiky je takřka bez vody. Průměrné množství vláhy, kterou dokáží z půdy využívat rostliny pro svůj růst, kleslo v zemi na pětinu. Jestliže se objem vody v půdě ještě sníží, a poslední měření ukazují, že se tak děje, můžeme již podle expertů mluvit o kritickém suchu, při němž začíná většina rostlin uvadat. Nejlépe zatím odolávají hory, zejména Krkonoše a Beskydy, naopak nejhůře je postiženo Znojemsko. I když sucho zatím nedosahuje takových rozměrů, jako v roce 2000, vlhkost půdy na téměř celém území se pohybuje v kritické oblasti. Dopady současného počasí na zemědělskou produkci však zatím nelze vyčíslit.
Agrární komora ČR se chystá vyhodnotit škody až začátkem září. Podle jejího tajemníka Jana Záhorky je však již dnes zřejmé, že budou značné. „Kromě nižšího výnosu pšenice zhruba o 0,5 tuny a o třetinu nižšího výnosu řepky očekáváme velký výpadek v objemné píci. První seče byly na úrovni 70 až 80 procent běžného roku a druhé seče nejsou v řadě míst žádné. Mnohde tedy bude nedostatek objemných krmiv, což dále zrychlí snižování stavů skotu v České republice.“ říká. Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský se obává, že pokles stavů dojnic by letos mohl činit zhruba sedm až deset procent. "Mám signály od kolegů, že se počty krav snižují opravdu významně," uvedl. K 1. dubnu jich bylo asi 466 tisíc a už nyní je podle něj stav dojnic na hranici únosnosti vzhledem k tomu, že Česká republika chce snižovat podíl orné půdy a plochy zatravňovat. Zemědělství má na chovu skotu stavět i v takzvaných méně příznivých oblastech, takže "stavy pod 450 tisíc dojnic jsou hluboce nedostatkové z hlediska cílů, které jsme si v zemědělské politice kladli," řekl Jirovský.
Podle Záhorky se kritická ekonomická situace zemědělských podniků, která nastala už loni, letos kvůli počasí ještě podstatně zhoršila „Do evropské unie poleze naše zemědělství po kolenou. Nebudeme konkurenceschopní, protože investice, které by měly konkurenceschopnost odvětví posílit se zastavily už loni. Navíc zemědělské podniky propouštějí, protože nemají na mzdy, a v důsledku toho se také zpožďují některé práce,“ říká s tím, že letos výrazně rostou i náklady na zpracování vyschlé půdy. Při orbě je totiž často dvojnásobná spotřeba pohonných hmot. Jiným neméně závažným důsledkem současné situace v resortu je podle Záhorky skutečnost, že lze očekávat zrychlení koncentrace tuzemské zemědělské výroby. „Menší firmy těžko přežívají, a když zkrachují přeberou je firmy silnější. Bohužel v situaci, kdy tady mají potíže více než tři čtvrtiny podnikům, kterým budou chybět zdroje, k reprodukci, nelze tento stav označit za pozitivní,“ vysvětluje. Zatím ale u nás podobně jako v EU ročně zanikne zhruba 3,5 procenta podniků.
Agrární komora navrhla použít určitou část peněz, které přijdou ze státní pokladny jako pomoc zemědělství, na kompenzace ztrát u těch pěstitelů, kteří měli největší propad ve výnosech, tedy u obilí více než 30 procent a u řepky přes padesát procent. Podle Záhorky by však měla být Česká republika i přes nižší sklizeň v obilí soběstačná. „V potravinářské pšenici potřebujeme asi 1,1 mil tun, což by neměl být problém. Nižší úroda se promítne zřejmě do nižších zásob, se kterými budeme vstupovat do příštího roku,“ dodává, nicméně upozorňuje, že odhady sklizně zatím stále klesají.
Jak pro náš týdeník uvedl ředitel odboru komunikace MZe Pavel Kovář, kromě dopadů počasí na sklizeň zemědělských plodin ministerstvo sice lokálně zaznamenalo i další škody, zejména na nových výsadbách ovocných stromů, v lesích nebo v rybníkářství, ale zatím nemá informace o nějakých masivních či nevratných škodách, které by letošní sucho způsobilo. O případném nedostatku krmiva pro skot je zatím podle Kováře předčasné mluvit, protože nyní ještě nelze situaci odpovědně zhodnotit.
Jak vyplývá z posledních údajů ministerstva zemědělství, počátkem minulého týdne již bylo pod střechou asi 90 procent z celkových 1,36 milionu hektarů obilovin. Úroda z hektaru se v průměru pohybuje kolem 3,9 tuny, což je asi o šest procent méně než loni. Ke konci se chýlí také žně řepky, kde zbývalo asi deset tisíc z celkových 251 tisíc hektarů. Výnos této plodiny meziročně propadl o 30 procent na 1,6 tuny z hektaru. Z obilovin je sklizen už prakticky veškerý ozimý ječmen, u nějž je výnos z hektaru asi o deset procent horší než loni, a také téměř 97 procent z 542 tisíc hektarů pšenice ozimé. Produkce z hektaru přitom klesla rovněž o desetinu. Za devadesáti procenty sklizených ploch jsou zemědělci také u ječmene jarního. Jeho výnos je naopak proti loňsku vyšší asi o šest procent. U ostatních obilovin se sklizené plochy pohybují od 62 do 87 procent z celkového rozsahu. Lepší výnos než loni je u pšenice jarní, žita i ovsa, horší je naopak u triticale
Podle předsedy Zemědělského družstva v Bernarticích na Písecku Pavla Novotného, dopady nepříznivé ekonomické situace, dvacetiprocentní výpadek letošní sklizně u obilovin a zhruba padesátiprocentní u řepky, představuje pro družstvo deficit kolem šesti milionů korun. „Žně jsme letos skončili o 14 dní dříve, než je běžné, to znamená že obilí nedozrálo ale doschlo,“ říká a dodává, že kvůli suchu jsou letos nebývale vysoké i náklady na orbu. „Spotřeba opotřebitelných dílů při orbě je až trojnásobná než v běžném roce, což pro nás znamená nárůst nákladů na jeden hektar asi 300 korun. Vyšší je pochopitelně také spotřeba nafty,“ dodává. Problémy způsobuje horko Bernatickým i v živočišné výrobě „Kuřata i dojnice přijímají méně potravy a jakékoli, byť banální onemocnění, znamená významné ohrožení života zvířete,“ uzavírá Novotný. Také například na Opavsku kvůli dlouhotrvajícím vedrům dojí krávy za den až o dva litry mléka méně než dříve. Jak uvedl ředitel Zemědělského podniku Otice Oldřich Planka, produkce mléka je už třetí měsíc nižší a působí družstvu významné ekonomické ztráty. Na menší přírůstky si stěžují i chovatelé prasat a se ztrátami počítají i ovocnáři a zelináři.