Menu
e-shop
Zubři a divocí koně v Česku podporují zadržování vody v krajině. Vyplývá to z výzkumu vědců Jihočeské univerzity, kteří se zaměřili na rezervaci zubrů a divokých koní ve středočeských Milovicích. O výsledku informovala v tiskové zprávě organizace Česká krajina.
"Celoroční pastva velkých kopytníků sice snižuje průměrné množství rostlinné hmoty nad zemí, ale zároveň zvyšuje její ’nutriční kvalitu’. Porost obsahuje více dusíku a vody, je tedy výživnější pro zvířata a navíc lépe hospodaří s vodou," uvedla vedoucí katedry biologie ekosystémů Jihočeské univerzity Eva Kaštovská. Podle vědců je velký rozdíl, pokud pastvinu využívají zubři a divocí koně nebo například krávy. Počet zubrů a divokých koní bývá nižší a nepředstavuje pro krajinu takovou zátěž. Při intenzivním chovu krav však majitelé spíše řeší profit, a proto bývá na pastvině skotu mnohem více.
"Podzemní biomasa rostlin zůstává (při pastvě zubrů a divokých koní) neovlivněná a nesnižuje se, jak tomu často bývá při intenzivní pastvě, kdy zvířata opakovaně okusují dorůstající nadzemní části rostlin. Díky tomu se porosty (na pastvinách divokých koní a zubrů) stíhají regenerovat, prostřednictvím kořenů čerpat dostatek živin a vody a dodávat do půdy organické látky, které podporují její oživení. Takto přispívají k tvorbě půdní organické hmoty, která úzce souvisí s retencí vody," řekla Kaštovská.
Dodala, že kvůli tomu se pak především v letních měsících liší. U krav tráva a rostliny rostou méně, protože postrádají vodu. Naopak pastviny divokých koní a zubrů bývají zarostlé. "Velcí kopytníci přinášejí do ochrany přírody několik významných výhod. Kromě zadržování vody v krajině a obnovy půd je to také podpora biologické rozmanitosti, ukládání uhlíku do půdy nebo snižování rizika požárů v přírodě. Právě proto je tento přístup v ochranářsky vyspělých zemích západní Evropy stále oblíbenější. I s ohledem na finanční efektivitu tohoto řešení," uvedl ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.*
