Zvěře má být tolik, kolik les bez škod uživí

Až 40 procent vysazených stromků poškodí podle inventury zadané ministerstvem zemědělství přemnožení jeleni a srnci. Každoročně tak způsobují stamilionové škody. O poškození lesních porostů zvěří v Jeseníkách se dnes mohli novináři přesvědčit na exkurzi, kterou pro ně pořádal s. p. Lesy ČR, Hnutí Duha a Agentura pro ochranu přírody a krajiny. Jak vyplývá z tiskové zprávy z této akce, jelení populace místy dosahují až osminásobku přírodního stavu]. Počet jelenů u nás mezi roky 1966 a 2006 stoupl na 195 procent. Ničí listnáče, loupou a ohryzávají kůru, čímž otevírají cestu škůdcům, chorobám a polomům při vichřici nebo těžkém sněhu.

Podle Jaromír Bláhy, vedoucího programu Lesy Hnutí Duha musí být stav zvěře takový, jaký les uživí. „Řešením ale není krvavý masakr. Stačí odstranit příčiny, kvůli kterým se zvěř přemnožuje. Populace se pak postupně, rok po roku, vrátí na únosný stav, domnívá se Bláha.
„Problémem nejsou jen ekonomické škody, ale i fakt, že uměle přemnožená zvěř znemožňuje růst těm stromům, které do našich lesů přirozeně patří, poznamenal Jan Halfar, vedoucí Správy CHKO Jeseníky s tím, že území CHKO Jeseníky pokrývají lesy z 80 procent. Stav lesů je proto pro kvalitu přírodního prostředí v CHKO a druhovou rozmanitost klíčový.“
Možnosti škod na porostech a odpovědnost související s počty jelení, ale i ostatních druhů zvěře si, jak uvedl Josef Vlášek z ředitelství s. p. Lesy České republiky (LČR) tento státní podnik, který se spravuje státní lesy, plně uvědomuje. Proto podle Vláška zajišťuje lesní kultury proti škodám zvěří stavěním oplocení či individuálními ochranami a také budováním přezimovacích obůrek. Do nich se v zimě, kdy vzniká nejvíce škod, zvěř koncentruje. Je v nich přikrmována, čímž se snižuje možnost vzniku škod ve volném lese. Těchto přezimovacích objektů LČR provozují 25, z toho pět na severní Moravě.
V roce 2007 Lesy České republiky vynaložily 21 milionů korun na ochranu mladých stromků v Jeseníkách. I přes tyto náklady je zvěří poškozena většina vysazených listnáčů a jedlí. Srovnání, jak by vypadal les bez poškozování nadměrným okusem, ukazují oplocenky, kam zvěř proniká jen omezeně. Proto je možné porovnávat obnovu lesa v oplocence a mimo ni.
Například oplocenka pod Medvědím vrchem byla postavena v roce 1996. Po 12 letech hustota mladých stromků činí 5375 kusů na hektar. Klíčové je, že zde přirozeně rostou kromě smrků také jeřáby, modříny, břízy či vrby jívy, které jsou pro další vývoj lesa velmi důležité. Smrky tvoří pouze 54,4 procenta stromů. Ale v lese mimo oplocenku je hustota mladých stromků jen 2425 kusů na hektar, navíc zde převažují stromky zabezpečované proti okusu a smrky zde tvoří 90 procent porostu. Ostatní stromky nemají při vysokých stavech zvěře šanci přežít.
Obdobně ve velké oplocence u Karlovic jedle přirozeně zmlazuje. Za plotem oplocenky přirozené zmlazení jedle prakticky nenajdeme. Zvěř všechny stromky zlikviduje, a účinně tak brání obnově smíšených lesů. Ekonomické škody jsou alarmující. Poslední nezávislý celorepublikový odhad, který zahrnoval krom vícenákladů na ochranu sazenic i ztráty na kvalitě a přírůstu dřeva, pochází z poloviny devadesátých let. Tehdy došel k číslu 1,2 miliardy korun ročně. Vzhledem k tomu, že populace zvěře i ceny ještě vzrostly, je dnes tato částka pravděpodobně mnohem vyšší. Ukazuje se navíc, že poškozování stromků uměle přemnoženou zvěří nadále vzrůstá. Podíl poničených mladých listnáčů a jedliček se v letech 2000–2005 zvýšil o 48 procent. Poškození dubů a buků se za posledních pět roků zdvojnásobilo.