V jednotlivých regionech Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) se podílí na osevu ročníku 2009/2010 různý počet liniových a hybridních odrůd. V průměru se v každém z devíti regionů pěstuje 57 odrůd, avšak pouze 20 až 25 z nich bývá na plochách větších než jedno procento celkové osevní plochy daného regionu.
Mezi těmito odrůdami je zastoupena celá řada hybridů. Jejich počet velmi kolísá podle jednotlivých regionů, celkem se však na našich polích v letošním roce objevilo téměř neuvěřitelných 40 různých hybridů (tab. 2).
Jejich výměra a s tím související význam se pohybuje od několika až po desetitisíce hektarů, celkem se však jedná asi o 41 % celkové osevní plochy řepky založené certifikovaným osivem (graf 1), což nejlépe dokládá rostoucí oblibu těchto odrůd mezi našimi pěstiteli.
Důvody této obliby jsou následující:
- vysoký až velmi vysoký výnos semene, jenž je dosahován díky heteróznímu efektu,
- dobrá zimovzdornost, vysoká tolerance k horku a suchu, jakož i nízká citlivost na nepříznivé počasí (dešťové srážky během kvetení) jsou dalšími charakteristickými vlastnostmi, které zvláště v poslední době pěstitelé u hybridů oceňují, neboť klimatické extrémy jsou stále častější,
- více času při výsevu, neboť restaurované hybridní odrůdy jsou v podzimním období velmi vzrůstné a vitální – proto lépe než liniové odrůdy snášejí setí ke konci příslušných agrotechnických lhůt,
- hybridní odrůdy jsou zvláště vhodné pro těžší půdy a přechodná stanoviště. Bezorebně hospodařící podniky dávají přednost vzrůstným a vitálním odrůdám se silně vyvinutým kořenovým systémem a vysokou tolerancí ke stresu. Právě toto jsou znaky hybridů,
- restaurované hybridy mají obvykle mohutný raný vývoj s dobrou schopností konkurovat tlaku plevelů. Podzimní hnojení dusíkem nebývá nutné, ovšem menší dávka (20–30 kg N/ha) bývá přínosem,
- speciální kategorií jsou polotrpasličí hybridy, které disponují nižším vzrůstem, rychlejší sklizní, úsporou nafty, a přitom mohou dosahovat výnosového potenciálu tradičních hybridů.
Mají hybridní odrůdy řepky dostatečnou výkonnost?
Tato otázka je často diskutována zejména po sklizních SDO pokusů v letech 2005 až 2007, kdy rozdíl mezi výnosy hybridních a liniových odrůd v maloparcelních pokusech Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) nebyl tak velký, jak by bylo žádoucí, jak tomu bylo v letech předchozích a v roce loňském, a zejména, jak by to pěstitel od hybridů očekával (tab. 4 na str. 14).
Co je příčinou tohoto jevu se můžeme pouze dohadovat, ovšem rozhodně důležitější je chování hybridů na velkých plochách přímo v praxi. A tam je situace zcela odlišná.
Ať již je důvodem realita „tvrdého života“ na opravdových polích v porovnání s téměř zahradnickým pečováním o malé plochy v maloparcelních pokusech, či fakt, že pěstitel má občas tendenci hybridu agrotechnicky přilepšit (což ovšem výborným liniovým odrůdám dělá také), podle analýz mnoha uplynulých let vždy z více než 130 tis. ha evidovaných SPZO je zřejmé, že výnosy velké většiny hybridů v praxi jsou významně vyšší než výnosy odrůd liniových (uvádíme pouze data z posledního ročníku, tj. 2008/2009, graf 2 a 3).
Jak to v životě bývá, ani v tomto případě však není situace černobílá. Kromě nesporných kladů mají hybridy i nevýhody. Tou nejpodstatnější je jejich cena. Při alespoň letmé znalosti mnohem komplikovanějšího šlechtění a množení osiva v porovnání s běžnými odrůdami je to však pochopitelné. Klady hybridů ovšem tuto nevýhodu s vysokou pravděpodobností převáží, což by si měl každý agronom vyzkoušet sám.
(obrazové přílohy – tabulky, grafy, obrázky – naleznete v tištěné verzi Zemědělce)
Klíčové informace
- Při pěstování hybridní řepky je třeba zohlednit to, že heterózní efekt není optimálně využíván při výsevcích obvyklých u liniových odrůd.
- Hybridní odrůdy realizují nejvyšší výnosy při nízkých hustotách porostu. Obvykle stačí 50 klíčivých semen na 1 m2. Při časných termínech setí a v optimálních podmínkách je možná redukce až asi na 40 i méně semen na 1 m2.
- Existují odrůdové rozdíly v hospodářských i agrotechnických vlastnostech podobně jako u liniových odrůd.
Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc.
Ing. Jiří Zeman
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin
