28.08.2008 | 12:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zvoní šílenství krav umíráček?

Nemoc familiérně nazývaná šílenství krav se stala hrozbou zejména v devadesátých letech předcházejícího století. V kontinentálních zemích Evropské unie sice nedosáhla nikdy hrozivých rozměrů, kterých nabyla ve Velké Británii, přesto zamotala Bruselu hlavu, vyžádala si nemalé náklady a mnoho legislativních i jiných opatření. Po kulminaci výskyt ve všech zemích klesá. Vypovídají o tom údaje zprávy o výskytu onemocnění této skupiny za loňský rok.

Podle definice jsou TSE – transmisivní spongiformní encefalopatie – vzácná neurodegenerativní onemocnění zvířat a lidí vyvolaná částicemi bílkovinné povahy zvanými priony. Priony jsou vlastními proteiny těla, proto v něm nevyvolávají zánět, tvorbu protilátek ani jinou reakci. Zdrojem nákazy je (alespoň u některých chorob tohoto typu) pravděpodobně infikovaná – chorobné priony obsahující – potrava.
TSE zahrnuje skupinu chorob, které mají poněkud odlišné projevy a také názvy podle druhů živočichů (včetně lidí), které napadají. Společným znakem těchto nemocí je odchylný metabolismus a hromadění prionů. Dále je to i velmi dlouhá inkubační doba, která může trvat i roky. Jde o nehorečnaté onemocnění spojené se ztrátou kondice a příznaky, které nasvědčují porušení centrální nervové soustavy. Nemoc není vyléčitelná a končí smrtí.
Do skupiny TSE patří:
• Bovinní spongiformní encefalopatie (BSE, šílenství krav), která byla poprvé popsána ve Velké Británii v roce 1985.
• Klusavka (scrapie) ovcí, první zmínky o ní jsou z Francie z roku 1732.
• Přenosná encefalopatie norků, o níž se ví od roku 1947.
• Spongiformní encefalopatie koček známá od roku 1990.
• Chronické chřadnutí jelenovitých vyskytující se na severozápadě USA a poprvé popsané v roce 1967.
• Encefalopatie exotických zvířat napadající kočkovité šelmy v zoologických zahradách.
• Lidské varianty choroby: Creutzfeldtova-Jakobova nemoc (CJN), která se vyskytuje ve čtyřech variantách, dále fatální familiární insomnie, Gertsmanův-Strausslerův-Schenkerův syndrom a kuru.
Onemocnění přežvýkavců
Mimořádná pozornost se věnuje onemocnění přežvýkavců, kteří jsou součástí potravního řetězce lidí. V Evropské unii tedy zejména skotu, ovcím a kozám. Zdrojem nákazy je krmivo obsahující prion, který způsobuje TSE. Inkubační doba u skotu je dva až deset let, u ovcí jeden až pět roků. Délka závisí na vnímavosti daného jedince k onemocnění, velikosti infekční dávky a svou roli hrají i vlivy stresu. U skotu onemocní většinou jen jeden nebo několik málo kusů ve stádě, u ovcí může jít až o desítky procent.
Preventivní opatření
Prevence spočívá v několika opatřeních, a to zejména v zákazu používání masokostních mouček ke krmení přežvýkavců a také monogastrů (tedy i drůbeže a prasat, u nichž se tento typ onemocnění nikdy neprojevil). Na jatkách je nutné odstraňovat tzv. specifický rizikový materiál (SRM). U skotu to je lebka včetně mozku a očí, mandle a mích zvířat starších 12 měsíců a střeva počínaje dvanáctníkem až po konečník, a to u všech věkových kategorií. U ovcí a koz se za specifický rizikový materiál považuje opět lebka včetně mozku a očí, mandle a mícha jedinců starších 12 měsíců nebo těch, které mají prořezané trvalé řezáky, a dále slezina ovcí a koz všech věkových kategorií. SRM se musí sbírat a zpracovávat odděleně, v ČR v jednom asanačním podniku. Vzniklá masokostní moučka a kafilerní tuk se musí neškodně odstranit (spálit, zahrabat). Masozpracující podniky nesmí separovat maso z kostí skotu a koz.
Kadavery zvířat se musí v kafilériích podle nařízení unie zpracovávat při teplotě nad 133 °C po dobu 20 minut při tlaku tři bary a rozemleté na maximální velikost částic pět centimetrů. (Nutno podotknout, že za velmi podobných podmínek se u nás živočišné odpady v kafilériích již dávno před popsáním BSE zpracovávaly. Důvodem byla snaha likvidovat případné sporotvorné baktérie.)
Monitoring Důležitý je pečlivě dělaný monitoring. V ČR se u skotu týká všech zvířat starších 30 měsíců poražených na normálních jatkách, kusů nad 24 měsíců z nucených porážek a všech jedinců s klinickým příznaky nervového onemocnění nad 20 měsíců věku. Dále se kontrolují náhodně vybraná uhynulá zvířata starší než dva roky, a to 2400 kusů za rok (tento počet se určuje z množství chovaných zvířat).
V případě ovcí se prověřují všechna normálně i nutně poražená zvířata starší než 18 měsíců, uhynulá zvířata tohoto věku, pokud vykazovala změny chování nebo příznaky postižení centrální nervové soustavy. U plemenných beránků a bahnic se dělá před zařazením do plemenitby genotypizace, která určí genotyp prionového proteinu. (Klusavka ovcí na rozdíl od BSE se nepřenáší potravou. Jde o onemocnění podmíněné genetickou dispozicí zvířat.)
Ochranná opatření a monitoring mají legislativou Evropské unie nařízené všechny její členské státy. O tom, jak vypadala situace v celé evropské sedmadvacítce v loňském roce, vypovídá souhrnná zpráva zveřejněná na stránkách Evropské unie.
Třináct států unie hlásilo loni nulu
V celé Evropské unii se loni na TSE testovalo 9 692 642 kusů skotu, 828 644 ovcí a 277 196 koz. Z tohoto počtu bylo pozitivních celkem 173 jedinců skotu, 2253 ovcí a 1272 koz.
Rychlým testem prošlo 1 445 478 rizikových kusů skotu a 8 243 840 zdravých zvířat poražených pro lidskou výživu. V rámci pasivní kontroly (zvířata hlášená jako podezřelá z BSE) se testovalo 1867 kusů skotu. Dodatečně se kontrolovalo 1457 jedinců epidemiologicky spojených s případem BSE – zvířata z tzv. kohorty. Je třeba říci, že 91 procent pozitivních případů bylo objeveno při kontrole rizikových zvířat, na nucených porážkách a při prověřování kohorty.
Bez výskytu BSE byla loni Belgie, Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Řecko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Maďarsko, Finsko a Švédsko. Ve srovnání s předchozím rokem poklesl loni počet pozitivních případů BSE o 46 procent a testovaných zvířat o 41 procent.
V aktivním monitoringu se loni testovalo 826 730 ovcí a 1914 bylo prověřeno na základě podezření z TSE. Pokud jde o kozy, aktivním monitoringem jich loni prošlo 276 040 a 1156 bylo podezřelých na TSE. Šedesát ovcí a koz s diagnostikovaným TSE šlo na další rozlišující testování. U žádného zvířete se nepotvrdilo, že by se jednalo o BSE.
V lovecké sezóně 2006 a 2007 se také v unii prověřilo 10 757 zastřelených zvířat na chronické chřadnutí jelenovitých. Výsledky všech testů byly negativní.
Počet případů klesá Při posuzování přiložené tabulky zachycující vývoj počtu onemocnění skotu na BSE v unii a v dalších zemích, je třeba vzít na vědomí, že v některých případech šlo v zemích unie o nálezy u importovaných zvířat, a to zejména u skotu z Velké Británie. V tabulce nejsou vypsány ty členské země, v nichž BSE nebylo diagnostikováno. Pod pojem „svět“ zahrnuje tabulka jen státy, které výskyt nemoci hlásily. Předpisy, včetně těch, které se týkají registrace zvířat, se v zemích mimo EU liší. A jiné byly i podmínky vyšetřování a monitoringu zvířat.
V ČR se objevil první případ BSE 5. června 2001. Jak vyplývá z informace Státní veterinární správy, na jeho základě se okamžitě zahájilo prověřování všech poražených zvířat starších 30 měsíců. Od 10. července 2001 se v ČR věková hranice pro vyšetření snížila u zvířat nutně poražených na sanitní porážce a uhynulých na 24 měsíců.
Z přiložené tabulky č. 1 je zřejmé, že počet případů BSE ve většině zemí kromě Velké Británie kulminoval v letech 2001 a 2002. Od té doby se výskyt tohoto onemocnění snižuje. Velká Británie je atypická nejen obrovským počtem pozitivních případů, ale také dobou, kdy výskyt nemocných zvířat na jejím území vrcholil. Na rozdíl od ostatních zemí EU k tomu došlo v letech 1992 až 1993, tedy prakticky o desetiletí dříve než na kontinentě. Na druhém místě za Velkou Británií s neslavným prvenstvím představujícím zatím do konce loňského roku 184 558 pozitivně diagnostikovaných zvířat se v unii řadí rovněž ostrovní a s Británií sousedící Irsko s 1619 nemocnými kusy a na třetí příčce je Portugalsko s 1051 hlášenými případy BSE. Loňských 65 britských nemocných kusů skotu a 110 ve zbylé unii dává naději, že nemoc, která na začátku devadesátých let měla všechny znaky novodobé „metly“ lidstva je snad na ústupu. Její místo však zaujala možná pro člověka i jeho chovy nebezpečnější ptačí chřipka. Po zemích unie se šíří katarální horečka ovcí (tzv. modrý jazyk), proti níž je však možné použít vakcinaci. A je pravděpodobné, že tím výčet ohrožení, která číhají na moderního člověka ve zprůmyslněných chovech hospodářských zvířat zdaleka nekončí.
Klíčové informace • Počet pozitivních případů bovinní spongiformní encefalopatie v zemích Evropské unie i mimo ni klesá.
• Nicméně některá kritizovaná opatření – například zákaz zkrmování masokostních mouček monogastry – Brusel stále neruší.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down