Zvýšení daně se projeví v cenách

Minulý týden jste n setkání s novináři představitelé Svazu obchodu a cestovního ruchu mimo jiné hodnotili loňský rok a prozradili i předpoklady vývoje maloobchodu v letošním roce. Zmínili se i o vlivu zvýšené daně z přidané hodnoty na ceny produktů. Bližší podrobnosti uvedl prezident tohoto svazu Zdeněk Juračka.

S jakými vlivy se musel vloni maloobchod potýkat? Minulý rok se maloobchod musel potýkat s celou řadou nepříjemných situací, které měly zásadní vliv nejen na tržby obchodníků, ale odrazily se i na celkovém vývoji naší ekonomiky. Finanční nestabilita, zvýšení daně z přidané hodnoty i dlouhá nejistota o výši DPH pro rok 2013 vedly domácnosti k nutnosti šetřit a omezovat své výdaje. Nárůstu tržeb příliš nepomohly ani Vánoce, které jsou pro obchodníky nejrušnějším obdobím. Tržby v prosinci totiž na základě dat největších řetězců klesly oproti prosinci předloňského roku téměř o čtyři procenta a výjimku tvořily pouze řetězce, které v průběhu roku otevíraly nové pobočky, díky nimž zaznamenaly mírný nárůst tržeb zhruba o tři procenta.
Loňský rok byl pro maloobchod ve srovnání s ekonomickou situací přeci jen úspěšný, což dokázala i data zveřejněná Českým statistickým úřadem. Oproti reálnému meziročnímu poklesu prodeje nepotravinářského zboží, které v listopadu poklesly o 1,2 procenta, zaznamenal listopadový prodej potravin meziroční snížení o 0,7 procenta. Ten se projevil jak v obchodech s převahou potravin (o 0,4 procenta), tak i ve specializovaných prodejnách (o 4,8 procenta). V běžných cenách se však prodeje potravin v listopadu, stejně jako v říjnu, zvýšily o jedno procento a za 11 měsíců byly o 0,5 procenta nad úrovní roku 2011. Tržby obchodníků v listopadu klesly meziročně o 1,8 procenta a celkový propad nezastavil ani prosinec, který bývá pro obchodníky tradičně nejsilnějším měsícem. Lidé s vánočními nákupy vyčkávali, nakupovali doslova na poslední chvíli a značná část spotřebitelů své nákupy odložila až na povánoční výprodeje.
Rok 2012 se pro celosvětový maloobchod ukazuje jako rok dobrý a v porovnání s rokem 2011 vykázal růst 5,6 procenta. Výsledky maloobchodu se však celosvětově velmi dramaticky lišily. Pokles prodeje v mnohých zemích západní a východní Evropy byl široce kompenzován růstem maloobchodních trhů v Číně, Indii a Latinské Americe. 
Mohl byste prozradit vyhlídky na letošní rok? Ačkoli maloobchod zaznamenal podle hrubých odhadů oproti loňskému roku pokles tržeb zhruba o dvě procenta, obchodníci do roku 2013 nahlížejí s nadějí. I když konec roku nedohnal ztráty, s nimiž se maloobchod musel celý rok vyrovnávat, vše nasvědčuje tomu, že lidé jsou ochotni nakupovat. Dá se tedy předpokládat, že kdyby vláda tak dlouho neotálela s výší DPH a nedržela obchodníky i spotřebitele v šachu, mohl obrat k lepšímu nastat již o měsíc či dva dříve. Obchodníci věří, že nové DPH, které s příchodem roku stouplo o jeden procentní bod z 14 na 15 procent a z 20 na 21 procent, již na jejich tržby další negativní dopad mít nebude. Rozhodující pro zvyšování cen je rentabilita podnikání v obchodě s potravinami. Jelikož je ziskovost prodejen s potravinami v ČR do jednoho procenta z obratu, je velmi pravděpodobné (téměř jisté), že jakékoli zvýšení cen, a to nejen vlivem DPH, se časem do maloobchodních cen promítne. Zvýšení DPH o jedno procento by z čistě ekonomického hlediska tržby obchodníků výrazně ovlivnit nemělo. Problém je však v tom, že vyšší daň z přidané hodnoty má na spotřebitele velmi negativní psychologický efekt a udržuje je ve stavu nejistoty a obav, že může být ještě hůř. A to je logicky nutí spořit a omezovat své výdaje.
Obchodníci jsou optimističtí a navzdory dalšímu zvýšení daní očekávají letos stabilizaci trhů a mírný růst tržeb. To, jak rychle se maloobchod a velkoobchod z posledního vývoje vzpamatuje, však záleží převážně na vládě České republiky. Ta musí nejen důrazně zakročit proti bujení černého trhu, ale především zkvalitnit výběr daní. Současný styl politiky státu směrem k živnostníkům však dosud vypadá spíše jako cílená podpora těch, kteří se vyhýbají své daňové povinnosti a žijí na úkor zbytku poctivých obchodníků.
Na setkání jste se zmínil i o maržích obchodníků? Ano. Stále častěji se obchodníci setkávají s nařčením, že na prodávaném zboží vydělávají závratné sumy díky nastavování vysokých marží. Značná část populace i médií navíc zcela mylně zaměňuje pojmy marže a zisk s přesvědčením, že se jedná o jedno a to samé.
Marže obchodníků činí podle Českého statistického úřadu 22,9 procenta ceny. Jednoduše řečeno, obchodník nakoupí za 77 korun od dodavatele a zboží prodá za 100 korun. Znamená to, že jeho zisk je 23 korun? To ani omylem. Z takto vypočítané marže totiž musí pokrýt všechny náklady obchodu, jako jsou elektřina, voda, ale také nájemné, náklady na logistiku, uskladnění, mzdy zaměstnanců a v neposlední řadě daně.
Lidé jsou přesvědčeni, že obchodníci v plné míře rozhodují o cenách potravin. Konečnou cenu však zásadním způsobem ovlivňuje zejména spotřebitelská poptávka a konkurence. Maloobchodní prodejci jsou pouze posledním článkem složitého dodavatelského řetězce. Platí pro ně tržní ceny stanovené dodavateli a obchodníci jejich výši ovlivňují již jen velmi omezeně. Podle našeho odhadu je marže maloobchodníků několikrát nižší než marže dodavatelů. Spotřebitelé však útočí na maloobchodníky, na jejichž pultech jsou výše cen vidět nejmarkantněji. Tento stav trhu způsobuje, že ziskovost maloobchodu je pouze do jednoho procenta. Dnešní ekonomická situace je pro obchodníky již natolik nepříznivá, že není možné počítat s jakýmkoliv snížením jejich již tak nízké marže, aby mohlo dojít k pozitivnímu ovlivnění ceny pro koncové zákazníky. To znamená, že jakékoliv zvýšení ceny na trhu včetně zvýšení DPH je maloobchodník nucen dříve či později promítnout do koncové ceny.