Zkušenosti z minulosti ale ukazují, že zvýšení daně přidané hodnoty (DPH) z 10 na 17 procent by vedlo k výraznějšímu růstu cen potravin než 3%, byť ne třeba okamžitě, ale v delším období. Zároveň lze očekávat zvýšení tlaku na spodní příčky výrobní vertikály a především pak na zemědělce. Uvádí se to v reakci Zemědělského svazu ČR na vystoupení ministra zemědělství Ivana Fuksy v pořadu České televize Otázky Václava Moravce, kdy řekl, že plánované zvýšení sazby DPH zdraží potraviny zhruba o tři procenta.
Při úvahách o následcích budoucího zvýšení sazby DPH za potraviny, je podle svazu třeba vzít v úvahu zkušenosti z minulosti. Nikoliv však pouze z krátkého období okamžitě následující po zvýšení sazby daně, ale z období delšího. „Od 1.1.2008 došlo ke zvýšení DPH potravin o 4 %, následně pak od 1.1.2010 o další 1 %. V lednu až srpnu 2010 oproti r. 2007 se zvýšily ceny potravin o 3,8 %. Zvýšení DPH se tak v konečných cenách potravin projevilo byť ne okamžitě, ale postupně v delším období. Vedle toho ale také došlo ke zvýšenému tlaku obchodníků na snížení ceny a ceny zpracovatelů tak klesly o 1,3 % a ceny zemědělských výrobců klesly dokonce o 20,0 %.
Co se však nesnížilo, byla marže obchodníků. Ta neklesla, ale naopak za toto období po zvýšení DPH vzrostla u 15 sledovaných výrobků o 0,7% a to z 23,5% na 24,2%. (marže je počítána tak, že od spotřebitelských cen je odpočtena DPH). Sledujeme-li dlouhodobě růst cen potravin, můžeme doložit, že marže obchodníků za posledních 10 let u 15 výrobků sledovaných ČSÚ vzrostla z 16,5% na současných 24,2%.“ uvádí se ve stanovisku.
Očekávání, že se růst DPH výrazněji promítne do růstu cen potravin, podporuje podle svazu i fakt, že potraviny jsou u nás levné. Potvrzuje to statistika Eurostatu, která uvádí, že ceny potravin v roce 2009 byly v ČR páté nejnižší v celé EU. Levněji potraviny nakupovali občané pouze v Polsku, Rumunsku, Bulharsku a Litvě.