Zvýšit podíl mladých zemědělců

Hlavním strategickým cílem Evropské unie je do roku 2040 zdvojnásobit podíl mladých zemědělců tak, aby tvořili alespoň 24 procent všech farmářů. Uvedl to na nedávné konferenci Společnosti mladých agrárníků (SMA) v Kostelci nad Černými lesy ředitel odboru Řídicí orgán rozvoje venkova Ministerstva zemědělství Josef Tabery s tím, že členské státy mají do roku 2028 vytvořit vlastní plány generační obměny a investovat tímto směrem minimálně šest procent zemědělských výdajů.

Podle Taberyho pouze asi 30 procent zaměstnanců v zemědělství je ve věku do 40 let, což ohrožuje adaptaci na nové technologie a tržní podmínky. Podíl podniků vedených zaměstnanci do 40 let byl v roce 2016 v České republice 10,2 procenta, v roce 2023 vzrostl na 18,2 procenta. Mladí v ČR mají tak v zemědělství větší zastoupení než v Evropské unii jako celku, kde mladí do 40 let tvoří zhruba jen 12 procent. Nejvyšší podíl mladých zemědělců na celkovém počtu mají v Rakousku, Francii a Polsku, informoval.

Podíl mladých zemědělců v ČR je nad průměrem unie

Tabery poukázal na to, že ačkoliv podíl mladých zemědělců v České republice vzrostl nad průměr EU, situace vyžaduje další motivaci. Proto podle něj Ministerstvo zemědělství klade důraz na financování podpory zahájení činnosti, vzdělávání i poradenství pro mladé zemědělce tak, aby byla zajištěna budoucnost sektoru. Podle něj otázka generační obměny zahrnuje modernizaci podniků, inovace a zlepšení pracovních podmínek pro zvýšení atraktivity zemědělství. „Bez generační obměny hrozí naopak pokles konkurenceschopnosti, omezení produkce a negativní dopady na zaměstnanost a krajinu,“ konstatoval.  

Tabery připomněl, že programy v rámci budoucí společné zemědělské politiky (SZP), které by měly vstoupit v platnost v roce 2028, přinášejí několik konkrétních parametrů a ambiciózních cílů zaměřených na mladé zemědělce. Mezi hlavní navrhované změny patří zvýšení finanční alokace. Na podporu mladých zemědělců by mělo směřovat minimálně šest procent z celkové obálky SZP, což je dvojnásobek oproti současným třem procentům. V diskusích o budoucím rozpočtu se objevuje i záměr nastavit maximální podporu pro jednoho mladého zemědělce až do výše 300 000 eur. „Startovací balíček“ pro mladé by však neměl zahrnovat pouze přímé platby, ale i další formy pomoci, například finanční nástroje, které by stát mohl poskytnout z různých zdrojů. Novinkou je pak podpora vzniku pomocných služeb pro farmáře. Ty by umožnily zastoupení zemědělce v případě nemoci, dovolené, nebo jiných specifických životních situací. Tento model podle Taberyho úspěšně funguje například ve Finsku, kde daný program ročně hospodaří s rozpočtem kolem 120 milionů eur.

Ředitel odboru ministerstva podotkl, že kontroverzním tématem zůstává možná degresivita (zastropování) plateb a vazba přímých plateb na důchodový věk, což má motivovat k předávání farem mladší generaci. Evropská komise prosazuje zastropování přímých plateb (uvažuje se o hranici 100 000 eur). Prostředky ušetřené tímto krokem by měly být prioritně využity právě pro podporu mladých zemědělců. V souvislosti s tím se diskutuje o pravidle, podle kterého by po roce 2032 neměli zemědělci v důchodovém věku pobírat přímé platby, což má sloužit jako silný impuls pro generační obměnu a předávání farem.