11.04.2012 | 12:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zvýšit vliv zemědělců na myslivost

V posledních deseti letech se velmi významně změnily majetkové poměry v zemědělství,. Řada majitelů se dostala k takovým výměrám, které mají více než 500 hektarů a samozřejmě chtějí mít svoje samostatné honitby. Minimální výměra honitby musí být totiž 500 hektarů. Druhou věcí je, že výrazně vzrostly škody v zemědělství zejména černou zvěří, někdy i spárkatou zvěří. Současná metodika, která je ve vyhlášce, prakticky umožňuje škody uplatňovat jen velmi omezeně. Uvedl to poradce prezidenta Agrární komory ČR Jan Záhorka, kterého jsme se zeptali na další podrobnosti.

Čím se zabývá myslivecká komise, která se sešla i při příležitosti veletrhu Techagro v Brně? Před dvěma lety byla Agrární komora ČR Myslivecké unie, kde byla i Asociace soukromého zemědělství ČR a několik malých mysliveckých organizací. Po roce jsme však zjistili, že s některými názory nemůžeme souhlasit, protože Agrární komora ČR nemůže být politicky orientovanou organizací. Nemohli jsme souhlasit zejména s metodami prosazování některých stanovisek. Představenstvo Agrární komory ČR proto rozhodlo o vystoupení z Myslivecké unie a o vzniku myslivecké komise Agrární komory, která se bude zabývat především zvýšením vlivu zemědělců na českou myslivost. Do komise bylo zvoleno představenstvem takové složení, aby respektovalo zájmy všech zúčastněných, to znamená majitele pozemků, zemědělců, zastoupeny jsou lesy, rybáři i pracovníci obcí s rozšířenou působností, které schvalují návrhy na honitby, jsou tam zástupci úřadů a Českomoravské myslivecké jednoty.
Myslivecká komise se schází a projednává řadu otázek. První úkol, který si dala, je zorganizovat semináře ve všech krajích k tomu, jak postupovat, když ze zákona končí desetileté nájemní smlouvy. Většina z nich bude totiž končit již příští rok.
Ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a krajskými agrárními komorami myslivecká komise proto naplánovala semináře, které se zabývají těmito otázkami. Je o ně obrovský zájem. Účastní se jich jak majitelé pozemků, tak nájemci, zástupci Ústředního pozemkového úřadu, honebních společenstev, starostové, představitelé honebních společenstev i mysliveckých sdružení. Nejvíce dotazů směřuje na to, jak vytvořit samostatnou soukromou honitbu, další jak upravit hranice honiteb a podobně, například v případě, že se změní majitel, nebo vlastník získá nový pozemek, který je zařazen v jiném honebním společenstvu, a on ho chce přičlenit do honebního společenstva, kde je členem. Začínáme diskutovat i o změně zákona o myslivosti, kde bychom chtěli více svázat výkon práva myslivosti s majiteli pozemků i s těmi, kdo je užívají. Samozřejmě jsme se zase všichni shodli na minimální výměře 500 hektarů, což potvrdili i nezávislí odborníci. Pokud by byla menší nastal by problém s lovem. Pokud by totiž tato hranice byla 50 nebo sto hektarů, tak by se tam téměř nemohlo lovit. Podle zákona se totiž 200 metrů od hranic honitby nesmí lovit.
Jak je možné snížit množství škod způsobené zvěří? Metodikou snižování škod, způsobené zvěří, se budeme zabývat v příštím období, pracuje na ni výzkumný ústav na Zbraslavi. Základ je v tom, že zemědělci poskytují myslivcům krmení, tak tuto záležitost vázat na škody. Pokud se budou vyskytovat velké škody omezit přísun krmení. Je třeba využívat i dalších možností, jako jsou třeba biopásy, nebo oplocenky. Existují i automatická odchytová zařízení na černou zvěř. Jejich pořízení se dokonce dotuje. Ty velmi dobře využívají například rybáři ve svých honitbách. Kromě toho existují ještě návrhy na povolení různých druhů lovu, aby boj proti škodám byl úspěšnější.
Další věcí, kterou se zabýváme, jsou predátoři. Například bobr, který působí velké škody na jižní Moravě, dokáže dotáhnout v okruhu 50 metrů kukuřici do řeky. Problémem jsou i kormoráni, ti škodí hlavně rybářům. O tom, jaká se mají v tomto směru provádět opatření, se pořád diskutuje.
Jaké budou změny v nájemních smlouvách? Nájemní smlouva je jako každá jiná smlouva. Musí se dodržovat ustanovení zákona o myslivosti. Většinou to funguje tak, že majitelé pozemků prodlouží stávající smlouvu, nebo hledají někoho, kdo zaplatí vyšší nájemné. Nájemné za honitbu je přitom různé, může být deset, dvacet korun, odvíjí se podle množství a druhu zvěře. To určuje většinou majitel nebo honební společenstvo. Pokud tam není zvěř, tak se zvýšení ceny neočekává, protože by tam nikdo nechtěl hospodařit. Minimální výměra honitby musí být 500 hektarů.
Vytvořili jsme tři vzory smluv, které jsme dali k dispozici okresním agrárním komorám. Buď majitel má 500 hektarů a může mít vlastní honitbu, nebo nemá 500 hektarů a může se sdružit do honebního společenstva, pak mohou sami hospodařit nebo to mohou pronajmout. Obvykle v honebním společenstvu jsou také sami zemědělci. My jsme dali tři vzory smluv, které by mohly využít. Honitby pronajímají i Lesy České republiky nebo Pozemkový fond ČR.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down