Minulý týden se ministr zemědělství v doprovodu inspektorů Státní zemědělské a potravinářská inspekce a Státní veterinární správy vypravil na kontrolu farmářského tržiště na pražském náměstí Jiřího z Poděbrad. Pro jeho stále návštěvníky nebylo jistě překvapením, že ministerská inspekce neobjevila žádné vážnější nedostatky. Ministra a jeho doprovod mohlo naopak překvapit, jakou úroveň tyto farmářské trhy mají, i jejich obliba mezi zákazníky i prodejci. Ne všechna tuzemská tržiště totiž splňují tak vysoké standardy jako ta pražská na Jiřáku a Náplavce, která provozuje občanské sdružení Archetyp.
Podle údajů ministerstva zemědělství zkontrolovala SZPI v loňském roce téměř pět set tuzemských tržišť a na nich zhruba 1600 stánků. U 14 procent z nich pak inspektoři našli nějakou závadu. Nejčastěji šlo o nedostatečnou hygienu, případně chyby ve značení potravin. Při uvedeném množství tržišť je takový výsledek celkem přijatelný, zvlášť ve srovnání s nedávnou kontrolní akcí zaměřenou na falšování medu, kdy neprošlo celých 60 procent kontrolovaných vzorků. Přesto je však alarmující, že podmínky, za kterých se u nás na trzích prodávají potraviny, se často diametrálně liší. Přitom za téměř čtyři roky existence farmářských trhů je zřejmé, co je potřeba k jejich kvalitnímu fungování, a ve stručnosti to shrnuje i kodex vydaný Asociací farmářských tržišť. Většina provozovatelů se jím však neřídí, takže pokud by ministr zamířil na nějaké jiné tržiště, možná by si odnesl zcela opačné dojmy. Je zřejmé, že organizátorům trhů chybí ke zkvalitnění prodeje a služeb motivace a tou největší motivací obvykle bývají peníze. Kdyby se však podařilo podpořit farmářská tržiště například dotací podmíněnou plněním určitých standardů, situace by se mohla změnit a ministrova inspekční návštěva by tak dostala konkrétní smysl.*
