Podpora českých potravin ze strany státu je nedostatečná, špatně organizovaná a mělo by na ni jít víc prostředků. Rozdělování dotací, například na značku Klasa, by také mělo být postaveno na reálném základu, aby peníze šly skutečně na podporu tuzemských produktů. Vztahy mezi obchodníky, zpracovateli, zemědělci a prvovýrobou v Česku jsou napjatější, než kdy byly. Uvedl to předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Zdeněk Juračka.
V České republice jde podle Juračky na podporu domácích potravin z rozpočtu desetina toho, co v Rakousku. Značek na podporu prodeje českých potravin je podle něj na trhu přes 90 a zákazník se v nich neorientuje. Družstevní prodejny COOP jsou podle Juračky připraveny jednat s ministerstvem zemědělství či Potravinářskou komorou o větší podpoře zboží od regionálních výrobců.
Prodej českých potravin podle Juračky není zdaleka tak ekonomicky výhodný, jak se mnozí domnívají. Média, ale i někteří státní úředníci vidí v prodeji českých potravin ekonomickou výhodu. Téměř opak je pravdou. Statistika ukazuje, že řetězce, které vykazují podíl nejmenší, jsou nejúspěšnější na našem trhu, a to jak z hlediska ziskovosti podnikání, tak i z titulu zájmu zákazníků o jejich služby, prohlásil Juračka.
Podle údajů, které obchodní řetězce v červnu poskytly ministerstvu zemědělství, mají nejmenší podíl českých potravin na prodejích řetězce Kaufland a Lidl. Ty jsou v ČR z řetězců také nejziskovější. Kaufland v ČR ve finančním roce 2012/2013 vykázal tržby 48,2 miliardy korun a zisk 1,57 miliardy korun. Diskont Lidl měl tržby ve stejném účetním období 24,7 miliardy korun, firma zvýšila zisk na 1,52 miliardy korun.*
