Na středečním zasedání v Hlohovci u Břeclavi v Lednicko-Valtickém areálu vyzvali zástupci zemědělských profesních komor zemí Visegrádské čtyřky své národní vlády i Evropskou komisi, aby se zasadily o co nejrychlejší řešení krize sektoru pramenící z ruského embarga. Tato situace škodí všem zúčastněným stranám a způsobuje stále větší problémy jak z titulu nemožnosti uplatnit produkci, tak prohlubujícím se narušením obchodních vztahů. Informovala o tom Dana Večeřová, ředitelka marketingu a komunikace Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR.
Delegace zemí Visegrádské čtyřky (V-4) v úvodním bloku jednání rovněž konstatovaly, že situace na trzích zemí středoevropského regionu je prakticky ve všech zemích shodně negativně ovlivněna jak nepříznivými výkyvy letošního počasí, které se promítly do kvality jinak objemově dostatečné úrody, tak ruským embargem, a to v přímých i nepřímých dopadech na obchod. Na trhu je přetlak komodit, a proto jejich cena výrazně klesla a dostala se v mnoha případech pod realizační ceny prvovýrobců. Jde například o ovoce a zeleninu, vepřové a drůbeží maso, stále také pomalu klesá cena mléka.
V otázce ruského embarga byl zásah Evropském unie i národních vlád pozdní, pomalý a neefektivní a současné kroky jsou naprosto nedostačující. K tomu se přidává také politika obchodních řetězců, které nastalé situace zneužívají směrem k domácím výrobcům. Celkový agrární obchod zemí V4 je tak poškozen nejenom finančně, ale i narušením vzájemných obchodních vztahů, jenom v Polsku nyní přebývá na skladech asi 800 tisíc tun jablek určených původně pro ruský trh, uvedla Večeřová. Ačkoliv se všechny zúčastněné státy snaží o uplatnění produkce na trzích ve třetích zemích, je situace velmi složitá.
Z pohledu obchodu má nejlépe propracovaný systém národní propagace a marketingový fond zpracovaný polská strana, která dokázala nalézt nové trhy například i v Číně či Japonsku. I přes problémy s odbytem v Rusku tak skončí jejich agrární zahraniční obchod v přebytku asi šest miliard eur. Marketingový fond masivně podporují vlády i samotní výrobci. Delegace v této souvislosti otevřely otázku, zda by možnost odbytu na trhy mimo EU mohla být posílena společnou propagací a podporou evropských potravin s důrazem na jejich kvalitu a vysoké standardy.
Jednotlivé profesní komory se rovněž navzájem informovaly o problematice přijímání nového rámce společné zemědělské politiky, zejména pak o průběhu a vývoji prací a notifikace národních Programů rozvoje venkova. Slovensko jej předalo k notifikaci v květnu, Polsko v červnu, Česká republika v červenci a Maďarsko v září. Projednáno bylo také posílení přímých plateb i další témata, jako je mladý zemědělec, podpora citlivých komodit, nepříznivých oblastí a další.
S ohledem na pomalý a prodlužující se proces schvalování národních Programů rozvoje venkova a mnoho nejasností v nich, vyzvaly všechny zúčastněné delegace Evropskou komisi, aby rok 2015 akceptovala v ohledu administrace a kontrol nových požadavků jako rok přechodný.
Dalším bodem jednání byla problematika nepojistitelných rizik. Systémy zemědělského pojištění jsou v jednotlivých zemích aplikovány rozdílně, přičemž nejlépe propracovaný rámec s několika pilíři má Maďarsko. Základem je fond, do kterého přispívají stejným podílem zemědělci a stát, výhodnější podmínky plnění posléze má ten, který je zároveň pojištěn komerčně. Podobný systém je také v Polsku. Slovensko z nedostatku chybějících financí ve státním rozpočtu nemá tento nástroj aktuálně vůbec otevřen.
Zemědělské profesní komory zemí V-4 podle Večeřové zásadně nesouhlasí s nastavením změn v pracovních skupinách při Evropské komisi, které se zabývají komoditními a koncepčními otázkami zemědělského a potravinářského sektoru. Situace je v této podobě naprosto nepřijatelná, protože nové členské země v podstatě ztrácejí platformu pro vyjádření svých postojů a nástrojů. Opětovně proto žádají zemědělské profesní komory zemí V-4 o přehodnocení tohoto kroku jak Evropskou komisi, tak i sdružení Copa/Cogeca. Evropská unie tak jen dále potvrdila, že přístup ke starým a novým členským zemím EU není rovnoprávný. Visegrádská čtyřka v této souvislosti vyzve i další členské země střední a východní Evropy k diskusi o možnostech řešení tohoto neuspokojivého stavu.*
Další jednání zemědělských profesních komor zemí V-4 se uskuteční závěrem března v Polsku.
