Běloruská vláda se rozhodla zavést od 1. ledna embargo na dovoz potravin ze zemí, které uvalily na Bělorusko sankce. Napsala to běloruská státní agentura BelTA s odvoláním na informaci poskytnutou tiskovou službou vlády. Opatření se bude týkat i Česka. Mluvčí Potravinářské komory ČR Helena Kavanová sdělila, že vývoz do Běloruska tvoří jen velmi malou část celkového českého exportu potravin.

Jde o odvetu za sankce, které minulý týden oznámily Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada, k nimž se přidaly i některé další země. Tento postih odůvodnily opakovaným porušováním lidských práv v Bělorusku a organizováním migrace do EU režimem běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.
"Vzhledem k pokračujícím pokusům Západu vyvíjet nezákonný sankční tlak na naši zemi přijalo Bělorusko odvetná opatření. V souladu s rozhodnutím vlády se od 1. ledna 2022 zavádí potravinářské embargo na široký seznam zboží vyrobeného v zemích, které provádějí diskriminační politiku a provádějí nepřátelské akce proti naší zemi," citovala BelTA z poskytnutého sdělení kabinetu.
Zákaz dovozu uvedeného zboží se týká kromě Evropské unie a jejích členských států, USA, Británie a Kanady také Albánie, Černé Hory, Islandu, Norska, Severní Makedonie a Švýcarska.


Čína zrušila embargo na dovoz drůbežího masa ze Spojených států, které zavedla před téměř pěti lety kvůli ptačí chřipce. Oznámil to čínský celní úřad. Americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer tento krok přivítal. Dodal, že roční hodnota vývozu drůbežích produktů z USA do Číny by mohla přesáhnout miliardu dolarů (zhruba 23 miliard Kč). Plán na zrušení embarga již koncem října ohlásilo čínské ministerstvo obchodu.

"Čína je důležitým exportním trhem pro americké chovatele drůbeže," upozornil Lighthizer. Zpráva o zrušení embarga dnes vedla k růstu akcií amerických producentů drůbežího, například firem Tyson Foods, Sanderson Farms a Pilgrim's Pride.
Obnovení dovozu amerického drůbežího do Číny přichází v době, kdy se Washington a Peking snaží dokončit částečnou obchodní dohodu. Ta se podle agentury Reuters zaměřuje především na zvýšení čínských nákupů amerických zemědělských produktů a na otevírání čínského trhu s finančními službami.
Čína se v poslední době potýká s nedostatkem masa, protože čínské chovy vepřů decimuje africký mor prasat. Čínský celní úřad již začátkem října zrušil embargo na dovoz drůbežího ze Slovenska a ze Španělska zavedené před třemi lety, upozorňuje Reuters.
Spojené státy a Čína spolu už od loňského roku vedou obchodní válku, ve které na sebe vzájemně uvalují cla. Americký prezident Donald Trump viní Čínu z řady nekalých obchodních praktik, které podle něj poškozují americké podniky.*

Potravinářská komora ČR je pro ukončení sankcí Evropské unie proti Rusku. Podle komory by pak mohla Moskva zrušit embargo na dovoz potravin, které v roce 2014 zavedla. Komora to uvedla v tiskové zprávě k nynější návštěvě prezidenta Miloše Zemana v Rusku. Argumentuje hlavně vývozem mléčných výrobků do Ruské federace, který se po zavedení embarga propadl. Za tři roky trvání sankcí ztráta mlékárenského průmyslu podle komory dosáhla miliardy korun. Na jednání v Rusku své zástupce nemá. Podle údajů Ministerstva zemědělství ale i přes sankce agrární vývoz do Ruska z ČR proti roku 2013 nepoklesl.

Ztráty u přímých exportérů v mlékárenském sektoru podle komory v roce 2014 dosáhly 350 milionů korun, vedlejší dopady však byly podle komory citelnější. Zejména pak pokles výkupní ceny mléka, který i prostřednictvím krizových balíčků řešila Evropská unie, potažmo české Ministerstvo zemědělství. V následujících letech tak byla podle komory ztráta kolem 400 milionů korun ročně. Evropská nadprodukce, která nemohla putovat do Ruska, potom podle komory skončila v nových členských zemích EU.

Podle údajů Ministerstva zemědělství byl celkový agrární vývoz do Ruska z ČR v roce 2013 v hodnotě 2,45 miliardy korun, o rok později pak 2,96 miliardy korun. V roce 2015 klesl na 2,35 miliardy korun, loni stoupl na 2,56 miliardy korun. Letos za tři čtvrtletí 1,9 miliardy, obdobně jako loni za stejný časový úsek.

Češi nesmějí do Ruska vozit mléčné výrobky, na sankčním seznamu je i zelenina, maso, drůbež nebo ryby. Jak již před časem uvedli zástupci Ministerstva zemědělství, Rusové mají stále větší zájem o zemědělské technologie, například v chovu ryb. Vývozní potenciál je v dodávkách genetických zdrojů nebo chmele a piva. U piva se vývoz zvyšuje, za loňský rok šlo o dodávky za 374 milionů korun, letos do konce září pak za 337 milionů korun.*

Jak dodávat italský parmazán, nizozemskou goudu a britský čedar milovníkům sýra v Rusku a vyhnout se zákazu dovozu evropských potravin, který Kreml zavedl jako odpověď na sankce, jež západní země uvalily na Rusko za jeho postup v ukrajinské krizi. Na to přišel právník Suren Matevosjan, který založil společnost, jež od ruských zákazníků přijímá objednávky na sýr po internetu a nákup jim posílá poštou.

Matevosjanův postup je legální, protože se nakupuje v internetovém obchodě v Německu, mimo ruskou jurisdikci, a jednotlivci mohou dovézt do země až pět kilogramů potravin, aniž by porušili zákaz dovozu.

Matevosjan říká, že jeho obchod, který prodává sýry vyrobené na malých farmách v Německu, Francii, Itálii, Británii a Nizozemsku, byl původně zaměřen na konzumenty ze střední třídy a očekával průměrnou výši nákupu za 40 eur (1100 Kč). Lidé ale při nákupu na jeho stránkách internetových stránkách utrácejí v průměru 80 až 100 eur a Matevosjan dodává, že mezi jeho zákazníky jsou vládní úředníci, bankéři i vysocí manažeři. V současnosti má obchod v průměru pět objednávek denně a z každého prodaného kilogramu má zisk deset až 15 eur. Aby vyhověl zákonu, odmítá obchod objednávky od restaurací.

Odpověď na to, jak obejít dopad embarga v Rusku, znají i další tamní podnikatelé. Například luxusní moskevská restaurace sídlící v přízemí budovy, má na svém jídelníčku položku nazvanou "zakázané sýry". Na dotaz, co to je, číšník říká, že to jsou sýry, které jsou na seznamu zakázaných. Obejít zákaz lze i tak, že zboží se přebalí v sousední zemi, aby se zamaskoval jeho původ. Nákladní auta, která projíždějí Ruskem, mohou tajně část nákladu vyložit, případně mohou být dovážené potraviny vedeny jako něco jiného, uvádí se v agenturních zprávách.*

Ruská vláda se rozhodla uvalit od 1. ledna embargo na dovoz potravin z Ukrajiny. Reaguje tak na zapojení Kyjeva do sankcí vůči Moskvě. Uvedl to dnes podle agentury TASS ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev.

Protože se Ukrajina připojila k ekonomickým a finančním sankcím vůči Rusku, rozhodli jsme se zavést ochranné opatření v podobě potravinového embarga, citovala agentura ministra.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v polovině září podepsal dekret uvalující sankce vůči 388 fyzickým a 105 právnickým osobám. Ekonomické sankce se týkají 29 ruských bank, více než 20 ruských leteckých společností a dalších podniků, píše TASS.

Moskva loni v srpnu zakázala dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie, Spojených států a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené na Rusko kvůli jeho postupu v ukrajinské krizi.

Letos v srpnu Moskva potravinové embargo rozšířila na Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko. Pohrozila tehdy embargem rovněž Kyjevu, pokud začátkem příštího roku vstoupí v platnost hospodářská část smlouvy o přidružení Ukrajiny k Evropské unii.*

Ruští celníci si přejí, aby pašování zakázaných potravin ze Západu bylo považováno za stejně závažný zločin, jako je převoz radioaktivních materiálů, zbraní či výbušnin. Návrh zákona v tomto duchu předložila vládě Federální celní služba.

Moskva loni v létě zakázala dovoz západních potravin v odvetě za západní sankce, uvalené kvůli anexi Krymu a ruské roli v konfliktu na východě Ukrajiny. Letos byly sankce a protisankce prodlouženy. Od 6. srpna ruské úřady začaly na pokyn prezidenta Vladimira Putina ničit stovky tun zabavených potravin.
Ačkoliv se zákaz nemá vztahovat  na individuální dovoz pro osobní spotřebu, média po vstupu Putinova dekretu v platnost referovala i o případech, kdy celníci na letištích konfiskovali cestujícím španělskou šunku či francouzské sýry.

Podle autorů nestačí dosavadní sankce v podobě pokut sahajících od 100 000 do 300 000 rublů (asi 36 000 až 108 000 Kč) pro právnické osoby. Celní služba proto navrhuje přeřadit zakázané jídlo do kategorie "strategicky důležitého zboží", do jaké patří zbraně hromadného ničení, jaderný materiál, nejsilnější otravné, výbušné a radioaktivní látky, munice, palné zbraně či vojenská technika.

Trest by pak mohl sahat nejen k milionové pokutě (asi 360 000 Kč), ale i k sedmi letům vězení, respektive dvanácti letům, pokud by trestný čin spáchala organizovaná skupina.
Debata o předloze má trvat do 3. září, pak by mělo následovat rozhodnutí. Platnost zákona navrhuje celní správa od března příštího roku.
V regionech mezitím pokračuje kampaň ničení zkonfiskovaných potravin: Ve Voroněži úřady zničily 280 kilogramů makedonské papriky, v Samaře 12 kilogramů francouzského sýru, čtvrt tuny zahraniční zeleniny a ovoce, jakož i francouzské paštiky a lotyšské sardinky, a v Kirově spálili šest kilogramů litevského sýru.

Úřady tvrdí, že neprověřené zboží by mohlo být zdraví nebezpečné. Podle průzkumů však polovička Rusů nesouhlasí s likvidací západních potravin v zemi, která si dosud pamatuje hladomory v první polovině minulého století a kde podle úřadů 16 procent populace žije pod hranicí bídy.*

 

Ruská veterinární a fytosanitární inspekce dnes pohrozila českým vývozcům květin embargem a obvinila je, že navzdory varování dál přeprodávají do Ruska závadné řezané květiny z Nizozemska. Služba se podle agentury Interfax o dalších krocích rozhodne v nejbližších dnech. Moskva prý má u nizozemských květin problém s hmyzími škůdci.

Ruský úřad Rosselchoznadzor možná zakáže dodávky květin z řady evropských zemí, především ze Slovenska a Česka, protože dál certifikují nebezpečné květiny z Nizozemska, řekl dnes agentuře Interfax šéf ruské inspekce Sergej Dankvert. V nejbližších dnech prý služba vyhodnotí zjištěné nedostatky a oznámí své výhrady.

Rusko počátkem srpna fakticky rozhodlo o zákazu dovozu nizozemských řezaných květin. Rozhodnutí zdůvodnilo problémy s hmyzími škůdci. Podle nizozemských komentářů ale může být krok spojen se sporem ohledně sestřelení malajsijského dopravního letadla nad ukrajinským Donbasem loni v červenci. Z útoku na civilní letoun, v němž cestovali převážně Nizozemci, obviňuje nizozemská vláda východoukrajinské povstalce podporované Moskvou.
Rusko ještě koncem července vyzvalo české, slovenské, polské, pobaltské, maďarské a bulharské úřady, aby při reexportu nizozemských květin do Ruska nevydávaly nutná fytosanitární osvědčení. Český Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po vydání ruského zákazu oznámil, že osvědčení na nizozemskou produkci mířící do Ruska vydávat nebude.
Rosselchoznadzor si ale v dnešním prohlášení stěžuje, že úřady evropských zemí včetně Česka závazek neplní. Jak řekl Dankverkt, navzdory prosbě Ruska se pokračuje dál v certifikaci nizozemských květin. Takže i Rusko bude pokračovat dál, a pokud znovu zjistí porušení pravidel, zavede omezení na dovoz květin z těchto zemí. Dodal, že Polsko, Litva a Lotyšsko už souhlasily s tím, že zahájí v otázce dovozu květin s Moskvou konzultace.
Rosselchozdnadzor podle ruských médií dostává stížnosti na kvalitu nizozemských květin, které prý vyvolávají alergické reakce ruských zákazníků. Přítomnost škůdců byla prý odhalena téměř ve stovce případů. Sergej Dankvert dnes novinářům řekl, že nizozemští pěstitelé slíbili nasadit proti škůdcům účinné pesticidy.*

Rusko dnes přidalo Albánii, Černou Horu, Island a Lichtenštejnsko na seznam západních zemí, ze kterých zakázalo dovoz potravin. Zároveň pohrozilo tímto krokem i Kyjevu, pokud začátkem příštího roku vstoupí v platnost hospodářská část smlouvy o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. Příslušné nařízení dnes podepsal premiér Dmitrij Medveděv.

Zákaz dovozu potravin je ruskou odvetou na západní sankce, uvalené loni na Rusko kvůli anexi Krymu a jeho roli v ukrajinském konfliktu. Sankce i ruské embargo byly letos v červnu o rok prodlouženy.
Smlouva o přidružení Ukrajiny, jejíž součástí je dohoda o vytvoření zóny volného obchodu, má vstoupit v platnost první den roku 2016. Dokument byl podepsán už loni, ale na nátlak Moskvy byla jeho platnost odložena. Rusko dalo několikrát najevo, že si přeje další odklad, případně změnu textu či připojení dodatků. V minulosti hrozilo, že po přidružení Ukrajiny k EU omezí přístup ukrajinských výrobků na ruské trhy.
Medveděv řekl, že pokud jde o Ukrajinu, zákaz dovozu zemědělských výrobků vstoupí v platnost jen v případě, že (ukrajinská) vláda uplatní ekonomickou část dohody o přidružení k EU, kterou Kyjev uzavřel loni v červnu. Předpověděl, že od 1. ledna bude pro obchod s Ukrajinou nejspíše platit režim bez preferencí a embargo na dovoz potravin.

Ruské úřady minulý týden začaly na příkaz prezidenta Vladimira Putina ničit západní potraviny, které se i přes zákaz do Ruska dostaly; zatím bylo zničeno přes 500 tun jídla. Ale podle průzkumu nezávislého střediska Levada s tímto počínáním nesouhlasí 48 procent Rusů a jen 40 procent je podporuje.
Opoziční komunisté dnes předložili parlamentu návrh zákona, podle kterého by se zkonfiskované potraviny měly poskytnout chudým spoluobčanům, obětem katastrof, uprchlíkům anebo východoukrajinskému Donbasu jako humanitární pomoc.*

Raporty ruských úředníků o likvidaci evropských potravin, které podle prezidentského dekretu od čtvrtka masově ničí specializované čety ve spalovnách, na skládkách nebo v kafileriích, se podobají bojovým hlášením z fronty. Likvidaci podléhají nejen potraviny z Evropské unie vystavené ruskému embargu, ale prakticky jakékoli potravinářské zboží bez jasně vyznačené země původu, napsala dnes agentura Interfax.

V permanenci jsou buldozery, válcovače, spalovací pece. Skládky pevných odpadů připomínají prostor vojenských manévrů. Úderníkem se stala Belgorodská oblast hraničící s Ukrajinou, kde jako jedni z prvních ve čtvrtek zničili devět tun sýra neznámého původu. Kotouče žlutého sýra nejprve rozdrtil válec, pak byly zakopány do země.
V Orenburgu si se sýrem, dovezeným prý z Litvy přes Kazachstán, poradil buldozer. V Petrohradě zničili 20 tun německého sýra na letišti Pulkovo. Stejný osud čekal 55 tun pomerančů a rajčat ve Smolensku nebo tuny polských jablek v Novosibirsku. Informace o likvidaci českých potravin se zatím v ruském tisku neobjevily.
Ve spalovně v Tule se z nového nařízení radují, protože likvidace evropských potravin jim umožní dosáhnout konečně projektované kapacity. Ve městě Reutov u Moskvy kontroloři vtrhli do místního supermarketu a zabavili tam polské a irské maso.
Ruské kontrolní orgány od zahájení embarga loni v srpnu dokázaly zastavit jen asi 20 procent potravinového kontrabandu. Teď se prý situace dramaticky zlepší. Jen ve čtvrtek podle kontrolní agentury Rospotrebnadzor v Rusku zničili stovky tun zakázaných potravin. Výtky kritiků, že ničí potraviny vhodné pro pomoc potřebným, ruské úřady rozhořčeně odmítají. Potraviny určené k likvidaci mohou prý být závadné, ba smrtelně nebezpečné. Hrozí antrax, nemoc šílených krav, ptačí chřipka. Pašeráci si přece starosti s hygienou nedělají.
Hlavní problém je ale zřejmě v tom, že v případě charitativní distribuce by se zboží dostalo na černý trh a stalo se kořistí spekulantů. Opatření má také preventivní charakter. Když se zničí náklad tří, čtyř kamionů, čtvrtý už se přes hranice nevydá, prozradili Interfaxu svou strategii pracovníci agentury Rospotrebnadzor.*

Rusko bude pátrat po potravinách, jejichž dovoz z Evropy byl loni zakázán, nejen v celním prostoru hraničních přechodů, ale i přímo v obchodech a skladech maloobchodní sítě. Napsal to ruský list Kommersant s odvoláním na zdroje z ruského ministerstva zemědělství. Embargo na evropské potraviny zavedla Moskva odvetou za protiruské sankce Evropské unie vyhlášené po anexi ukrajinského Krymu.

Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret, který zavazuje ruské úřady k ničení nelegálně dovážených evropských potravin na hranicích. Likvidaci podle Putinova rozhodnutí bude podléhat produkce, která má původ v některém ze států, jež vyhlásily proti Rusku sankce za anexi Krymu a podporu donbaských separatistů. Jde zejména o ovoce a zeleninu, mléčnou produkci a ryby.  Podle Kommersantu má být ale rozsah postihu ještě daleko širší. Úředníci kontrolních agentur Roskomnadzor a Rosselchoznadzor budou pravidelně hlídkovat v obchodech a provádět inventury maloobchodních skladů ve snaze nezákonný "kontraband" objevit i tam a okamžitě zničit. Ilegálně dovezené potraviny mají být spáleny nebo odeslány na skládku. Ruské kontrolní orgány si v minulosti často stěžovaly, že sankce proti evropským potravinám se obcházejí. Hojně využívaný byl údajně tranzit přes Bělorusko či Kazachstán, které s Ruskem spojuje celní unie. Evropské potraviny se tak například do ruských obchodů dostávaly jako produkce běloruská. Podle statistik ruské celní správy zhruba desetina veškeré kontrolované potravinářské produkce z dovozu pochází navzdory zákazu ze zemí EU.  List Izvestija nedávno napsal, že někteří poslanci ruské Státní dumy se snaží prosadit návrh, aby se ilegálně dovezené potraviny z Evropy neničily, ale dopravovaly do povstaleckých zón na východě Ukrajiny. Ruští poslanci tak chtějí zmírnit humanitární krizi, která vznikla v důsledku bojů mezi separatisty a ukrajinského armádou.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down