Více než 35 procent vzorků potravin prodávaných pod stejnou značkou v Německu a v České republice, mělo podle testu provedeného Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze odlišné složení. Složení většiny porovnávaných potravin však bylo stejné. Projekt, kterž iniciovala poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová za partnerské spolupráce s obchodním řetězecem Albert, se zaměřil na srovnávací testování 24 párů potravin a nápojů stejné značky, které se lišily místem zakoupení. Všechny výrobky se přitom na maloobchodních pultech prezentovaly stejně, takže spotřebitel by očekával také stejný obsah. S výsledky projektu seznámil novináře minulý týden jeho koordinátor Jan Pivoňka.
Výběr vzorků byl proveden na základě jejich fyzické dostupnosti v daných zemích. Aby byla dodržena jejich totožnost, bylo nutné realizovat nákup ve více obchodních řetězcích. Hodnotitele zajímalo nejen chemické složení, ale také preferenční chuťový test.
Po vyloučení jedné dvojice, která nebyla vzájemně srovnatelná, byla shoda posuzována u 23 dvojic „totožných“ potravin a více než třetina vzorků byla vyhodnocena jako rozdílná.
„Z tohoto počtu vzorků bylo osm výrobků hodnoceno jako odlišné... Nejsilnějším argumentem pro vyslovení rozdílného závěru bylo posouzení údajů v označení výrobků. Předmětem hodnocení nebylo jednoznačné určení, který z výrobků je „kvalitnější“,“ konstatoval Pivoňka
Spotřebitelé tak mohou narazit v obchodech na zboží vyrobené za použití odlišných sladidel v nápojích, s rozdílným obsahem tuků či s různými druhy použitého masa v masových konzervách. I u některých dalších potravin a nápojů hodnotitelé zaznamenali odlišný vzhled, texturu či intenzitu chuti. Celkový nákup však vyjde českého i německého spotřebitele na přibližně stejnou cenu.
V Německu nákup proběhl v Drážďanech v obchodech Kaufland, Edeka a Rewe. Nákup v České republice byl proveden v Praze v obchodech Tesco, Kaufland a Albert. Nákupy byly realizovány v průběhu letošního února odběrovou komisí. Podle Pivoňky při nákupech vzorků proběhla zároveň kontrola dodržení skladovacích podmínek a byla zaznamenána cena jednotlivých výrobků. „Po celou dobu transportu byly dodrženy skladovací podmínky předepsané výrobcem tak, aby nemohlo dojít k negativnímu ovlivnění jakosti výrobků,“ uvedl.
Součástí prezentace výsledků průzkumu byla i stanoviska výrobců testovaných značek. Ti rozdílné složení u některých druhů potravin přiznávají, nejčastěji jej odůvodňují různými preferencemi lokálních spotřebitelů.
Například u jahodové Activie byla česká varianta barvená koncentrátem z mrkve a karmínem, u německého šlo o červenou řepu. Lišil se ale také obsah tuku. Podle deklarace na obalu měla mít česká varianta 2,7 gramu na 100 g, německá o desetinu gramu na 100 g obsahu více. Podle zkoušky měla česká 2,43 gramu na 100 g a německá 2,93 gramu na /100g.
Podle vyjádření firmy Danone, která produkt vyrábí, se může receptura v jednotlivých státech lišit. Množství tuku je podle ní ovlivněné tučností mléka, z něhož se jogurt vyrábí. "Na tučnost mléka má vliv odlišná strava krav a odlišné prostředí, v němž se krávy chovají," uvedla společnost, která se zaštituje tím, že se snaží o výrobu produktů z lokálních dojnic.
Také u margarinu Rama se lišil obsah tuku, česká měla 60 procent, německá 70 procent. Podle výrobce je rozdíl dán různou preferencí spotřebitelů v jednotlivých státech.
U Pepsi Coly byl v České republice výrobek slazen gluktózo-fruktózovým sirupem, v Německu cukrem. Podobně ledový čaj byl v našich obchodech slazen cukrem, fruktózou a steviol-glykosidy, v Německu pouze cukrem. Český výrobek navíc obsahoval o 40 procent méně čajového extraktu. Podle výrobce má proto český výrobek nižší obsah cukrů i nižší energetickou hodnotu, což bylo jeho záměrem.
U Spritu byl v německé variantě pouze cukr, v ČR se prodává také s fruktózo-glukózovým sirupem, navíc s aspartamem a acesulfamem. Podle Coca-Coly, která nápoje vyrábí, se sirup používá i ve Španělsku nebo ve Spojených státech, rozhodnutí je podle ní na lokálním výrobci.
U německého luncheon meatu bylo hlavní složkou vepřové, u českého strojně oddělené drůbeží maso. U rybích prstů od Iglo obsahoval český výrobek o sedm procent méně masa. Česká káva od Jacobs pak měla o třetinu vyšší obsah kofeinu. K výsledkům testu tří posledně jmenovaných výrobků se jejich výrobci nevyjádřili.
"Chuťové a cenové preference, kterými argumentují výrobci, obecně neplatí. Český spotřebitel nakupuje za německé ceny mnohdy odlišné zboží. Pro mne i nadále platí, že stejný marketing má garantovat i stejné vlastnosti zboží, jinak se jedná o klamání spotřebitele. Proto znovu téma vrátím i do Evropského parlamentu," uvedla k prezentaci Sehnalová.
"Kvalita zboží, které v našich prodejnách nabízíme, je pro nás klíčová. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsme se rozhodli na projektu s VŠCHT a paní europoslankyní Sehnalovou spolupracovat. Výsledky testů jsou překvapující i pro nás a věříme, že se nám od všech dodavatelů podaří získat jejich vyjádření," doplnil ředitel kvality obchodního řetězce Albert Pavel Mikoška.
Podobný průzkum představila v posledních dnech i Potravinářská komora ČR, která ale na odlišných vzorcích konstatovala, že v Německu se nakupuje levněji než u nás. Podle jejího ředitele pro programování a strategii Miroslava Koberny jde ale o příklad, že si čeští distributoři nastavují vyšší marži.
