Sucho zasahuje lesy stejně jako zemědělskou půdu, přesto na kompenzacích nedostávají lesníci takovou finanční podporu jako zemědělci. Stát by měl situaci narovnat, aby lesníci mohli řešit dopady klimatických změn, uvedli odborníci z think-tanku Czech forest. Na východě republiky, ale už i na jihu, se rozšiřuje kůrovcová kalamita, kterou ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec označuje za největší od doby Marie Terezie.
"I když lesníci napříč republikou vynakládají extrémní úsilí, neobejdou se jakékoli smysluplné reakce na klimatické změny a řešení jejich dopadů bez pomoci státu vlastníkům a správcům lesů, případně podnikatelům v těžební a pěstební činnosti, a to minimálně na stejné úrovni, na jaké stát kompenzuje škody suchem zemědělcům. Jen v roce 2017 se jednalo zhruba o dvě miliardy korun nad rámec celkové podpory zemědělství ve výši téměř 40 miliard," uvedli odborníci.
Z dotačních podpor ministerstva zemědělství čerpají lesníci podle nich zhruba tři až pět procent peněz, což označili za naprosto nedostatečné. "Pokud v této krizi stát nepodpoří lesní hospodářství, dopady na všechny funkce lesů budou nevyčíslitelné," upozornili. Podle nich je jedno, jestli by mělo jít o kompenzace pro všechny lesníky, nebo o odškodnění soukromých lesníků, přičemž by stát přestal částečně odvádět zisk ze státního podniku Lesy ČR, který vlastní zhruba polovinu lesů v zemi.
Stát by měl také zjednodušit podmínky aukcí na těžbu dřeva, měl by podpořit odkorňování a používání pesticidů na uskladněném dřevu, aby nehrozilo další šíření kůrovce. "Do činností jako vyhledávání kůrovcových stromů, odkorňování, sběr osiva nebo zalesňování by bylo vhodné zapojit formou placených praxí studenty všech stupňů lesnických škol," dodávají.
Vlastníci lesů by podle nich také měli mít možnost se souhlasem státní správy asanovat kůrovcové dříví na sousedních pozemcích, které jim nepatří, ale odkud se kůrovec prokazatelně šíří.*
