Srážky od ledna do července jsou zatím druhé nejnižší

Letošní rok je zatím druhý nejchudší na deště za 58 let měření. Od ledna do července spadlo v České republice v průměru 293 milimetrů srážek, tedy 293 litrů vody na metr čtvereční, což je nejnižší úhrn od roku 1961. Hůře na tom byl jen rok 2015, kdy za stejné období napršelo a nasněžilo 286 milimetrů. Rekordní minima ale hlásí kraje Liberecký, Pardubický, Královéhradecký a Zlínský. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebooku.

"Za období od 1. ledna do 31. července 2018 spadlo v průměru na území ČR 293 mm srážek, což činí 72 procent dlouhodobého průměru 1981 - 2010 a jedná se o druhý nejnižší srážkový úhrn za uvedené období od roku 1961," uvedli meteorologové. Nejméně srážek letos do konce července spadlo v Libereckém kraji a Pardubickém kraji, kde ČHMÚ naměřil shodně 59 procent dlouhodobého průměru. Naopak nejlépe na tom je Jihočeský kraj, kde ve srovnání s normálem spadlo 85 procent. Letošní rok je prozatím v Česku jedním z nejteplejších v historii měření a podle meteorologů bude možná i nejteplejším. Nízké srážkové úhrny doprovázely často nadprůměrné teploty. Od začátku roku byly všechny měsíce s výjimkou února a března teplé až mimořádně teplé. Duben i květen byly nejteplejší za posledních 58 let, červen byl pátý nejteplejší, červenec sedmý a srpen třetí nejteplejší od roku 1961. Vědecký tým InterSucho v srpnu oznámil, že letošní maximální sucho bylo dosaženo 22. srpna, kdy bylo suchem postiženo 94 procent území Česka. Podle aktuálních údajů meteorologů spadlo za poslední týden do 2. září v Česku 34 milimetrů srážek, což odpovídá 201 procentům normálu. Vlhkost půdy se v daném týdnu na celém území republiky zvýšila. "Ve vrstvě 0 - 100 cm a v severní polovině Čech i ve vrstvě 0 - 40 cm šlo o mírné zlepšení, na ostatním území došlo ve vrstvě 0 - 40 cm ke zvýšení výraznému," uvádí ČHMÚ na webu. Sucho letos způsobilo značné škody v zemědělství, které Agrární komora ČR odhaduje na devět až 11 miliard korun. Podle analytiků tak zdraží některé potraviny, zvýší se náklady měst a obcí na vodu, sucho přispěje i ke zvýšení cen elektřiny. Celkové dopady na ekonomiku ale podle nich nebudou velké, sucho však začíná být vážnější problém než povodně.