Podíl cizorodých látek v krmivech, v tělech hospodářských zvířat a v potravinách živočišného původu se loni meziročně mírně zvýšil. Výsledek byl ovlivněn faktem, že veterináři provedli 90 000 vyšetření, tedy o 16 000 více než předloni, a zaměřili se na problematické oblasti. Informoval o tom mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Překročení limitů veterináři loni zjistili u 0,17 procenta vzorků, předloni u 0,11 procenta.
Ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád hodnotí zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu jako příznivou. Veterináři sledují například zbytky těžkých kovů, pesticidů, dioxinů nebo veterinárních léčiv. Semerád upozornil, že v předchozích dvou letech veterináři nezaznamenali žádné nové případy kontaminace polychlorovanými bifenyly (PCB) v chovech skotu a prasat. "Ke zlepšení stavu v chovech skotu a prasat z hlediska sanace stájí a odstranění starých nátěrů s obsahem PCB přispěla významně důsledná kontrola a rozsáhlá informační kampaň vedená SVS," dodal.
Naopak veterinární dozor našel antibiotika v tělech hospodářských zvířat a u pstruhů zaznamenal nepovolenou malachitovou zeleň, kterou se v zájmových chovech léčí paraziti a plísně. U savců včetně člověka může mít konzumace ryb s touto látkou karcinogenní účinky, muselo by se jí ale sníst hodně.
Nadlimitní koncentrace těchto látek se podle Vorlíčka objevila ve dvou případech v chovech pstruhů. Veterináři proto posoudili ryby jako nepoživatelné a zakázali jejich uvedení na trh. V ostatních pěti chovech pstruhů se zbytky látky sice prokázaly také, měla ale přípustné koncentrace.
Zbytky antibiotik dále veterináři odhalili v orgánech nebo svalovině u šesti hospodářských zvířat, šlo o prasnice a skot. Svědčí to podle veterinářů o tom, že chovatelé nedodrželi ochranné lhůty při používání léků. Rtuť nezjistili u žádného vzorku, PCB však našli u tří vzorků svaloviny divokých prasat ve třech různých lokalitách.*
