Pilotní projekt pro šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov (Želivka), ve kterém zemědělci výrazně omezí používání přípravků na ochranu rostlin, nebo nový dotační titul pro pěstitele cukrové řepy na mechanickou likvidaci plevele. Tyto nástroje mají nově doplnit opatření, která Ministerstvo zemědělství realizuje v boji proti suchu a nedostatku vody. „K omezení dopadů sucha je třeba využívat všechny dostupné nástroje. I když máme v současnosti zásobní prostor všech významných přehrad naplněný a jsme díky tomu připraveni překlenout jeden rok či více suchých let, neustále hledáme nové možnosti, jak s nedostatkem vody bojovat,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Ministerstvo zemědělství proto připravilo pilotní projekt pro šetrné hospodaření zemědělců v ochranném pásmu vodní nádrže Švihov (Želivka), která je největší vodárenskou nádrží ve střední Evropě. Projekt spočívá ve výrazně omezeném používání přípravků na ochranu rostlin, které jde ještě nad rámec stávajících omezení, a jeho cílem je zlepšení kvality povrchové vody. Úřad má na to připraveno 60 milionů korun ročně. Dalším novým nástrojem je dotační titul pro pěstitele cukrové řepy. Ještě letos na něj ministerstvo uvolní 200 milionů korun. Program bude zaměřený na mechanickou likvidaci plevele, která nahradí plošný chemický postřik například plečkováním nebo okopáváním. Rozrušování půdy nejen pomáhá bránit erozi, ale také zlepšuje zasakování vody a její udržení v půdě. V současné době probíhá také aktualizace Programu rozvoje vodovodů a kanalizací území ČR. Mapuje problematická místa z hlediska zásobování pitnou vodou a navrhne konkrétní systémová opatření, která zajistí dlouhodobé řešení. První částí jsou investice na řešení následků sucha v zásobování obyvatel pitnou vodou v obcích, kde jsou odhadované náklady zhruba šest miliard korun. Jde například o rozšíření skupinového vodovodu Nýrsko – Klatovy druhou větví do Dobřan nebo napojení obcí v rámci propojení vodovodů Liberec - Bílý Kostel nad Nisou - Hrádek nad Nisou. Celkem se tyto investice dotknou 690 tisíc obyvatel. Druhou částí je propojení vodárenských soustav a skupinových vodovodů v ČR s náklady přes 22 miliard korun. Největší investice budou směřovat do Středočeského a Jihočeského kraje a všechny jsou zařazeny v národním investičním plánu. „Konkrétně je v plánu například vybudování přivaděče Praha - Kladno nebo posílení kapacity východočeské vodárenské soustavy Náchod - Hradec Králové. Propojení vodárenských soustav pomůže se zásobováním vodou téměř pro tři miliony obyvatel,“ uvedl Toman.*
