
Biometan by mohl v budoucnu pokrývat až 18 procent české spotřeby plynu. Celková výroba by mohla dosáhnout 14 terawatthodin ročně, pokud by se podařilo přeměnit část stávajících bioplynových stanic a vybudovat nové výrobny. Vyplývá to z analýzy nezávislé společnosti EGU, kterou představila novinářům energetická skupina innogy. Podle ní bude biometan, který se řadí mezi takzvané zelené plyny, po roce 2030 hrát klíčovou roli při snižování emisí a přechodu od fosilních paliv.
V současnosti funguje v Česku 540 transformovaných bioplynových stanic (BPS). Z toho je 411 zemědělských nebo odpadních, které mají největší potenciál k přeměně na biometanové stanice (BMS). Těch je nyní v Česku 13.
Provozovatelé bioplynových stanic dnes dostávají provozní podporu ve formě výkupní ceny nebo zeleného bonusu. Provozní doba byla vypsána na 20 let a provozovatelé z toho důvodu nejsou dostatečně motivováni transformovat svoji stanici a vtláčet biometan do plynárenské sítě. Většině provozů skončí podpora v letech 2031 až 2032. Právě tehdy se podle analýzy očekává výraznější rozvoj přechodu na výrobu biometanu.
Transformace bioplynových stanic by měla podle analýzy začít především u těch, které se nacházejí v blízkosti vysokotlakých plynovodů. Podle EGU činí potenciál stanic vzdálených do 500 metrů od potrubí zhruba 115 milionů metrů krychlových biometanu. Pokud by do roku 2030 přešlo na biometan alespoň 15 procent zemědělských provozů, mohla by produkce vzrůst o 20 až 41 milionů metrů krychlových.
Vedle přeměny stávajících zařízení mají v Česku vzniknout nové biometanové stanice zaměřené hlavně na zpracování živočišné výroby a rozložitelného odpadu. Objem dostupných surovin tohoto typu vytváří podle analýzy potenciál pro dalších 207 nových biometanových stanic. Ty by mohly dohromady zajistit dalších 628 milionů metrů krychlových produkce, a přispět tak k dosažení celkového cíle 14 terrawatthodin.